Neureiterová Eva - Astronomie

24. 9. 2012

Úkazy ve dnech 24. - 30. 9. 2012 (39. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

      dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v devětatřicátém týdnu roku 2012. Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský letní čas (SELČ). Rozdíl oproti času (SEČ - středoevropský čas) používanému do 25. 3. 2012 je: SELČ = SEČ + 1 hod

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

      Měsíc postupně dorůstá do úplňku, tedy v případě jasné oblohy bude působit svým světlem negativně v první polovině noci při pozorování slabých objektů. Dobrá je viditelnost planety Jupiter, která vychází již večer, ale vysoko na obloze je až v druhé polovině noci. Ráno nás upoutá nad východním obzorem planeta Venuše, která je zde nejjasnějším objektem. V ranních hodinách můžeme vidět přelety ISS.

Měsíc:
      Měsíc bude v neděli 30. září nad ránem v úplňku. Svit Měsíce přezáří slabé objekty na obloze. Pro laickou veřejnost je to však příležitost pro studium povrchových útvarů na Měsíci. V době úplňku se však plasticita povrchu ztrácí a podrobnosti nám unikají v přezářeném kotouči. Objekty nevrhají stíny, neboť sluneční paprsky na Měsíc dopadají kolmo.

Viditelnost planet:
      druhá polovina noci patří planetě Jupiter a nad ránem i planetě Venuši, která krásně září nad východním obzorem.

Venuše (- 4,1 mag) je vidět na ranní obloze, pohybuje se souhvězdím Lva, pomalu se přibližuje k nejjasnější hvězdě souhvězdí Lva Regulus. Vychází kolem třetí hodiny ranní.

Jupiter (- 2,5 mag) se stává dominantním pozorovacím objektem, nejlépe pozorovatelný je v druhé polovině noci v souhvězdí Býka. Vychází již kolem půl desáté. K ránu je velmi vysoko nad jihovýchodním obzorem asi 60° nad obzorem. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety: 25. 9. v 01 h 55 m SELČ; 27. 9. v 3 h 20 m; 29. 9. ve 5 h 00 m; 30. 9. v 0 h 50 m a 1. 10. v 6 h 37 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou. 25. 9. nastane ve 0 h 19 m až 2 h 29 m přechod měsíce Io; 25. 9. nastane v 4 h 24 m až 6 h 47 m zatmění měsíce Europa; 27. 9. dojde v 2 h 01 m až 4 h 22 m přechod měsíce Europa; 29. 9. dojde ve 3 h 32 m až v 5 h 30 m k zatmění měsíce Ganymed.

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.

Uran
     se nachází v souhvězdí Ryb v těsné blízkosti hvězdy 44 Psc (jasnost 5,7 mag). 29. září je Uran v opozici se Sluncem. Uran vychází kolem sedmé hodiny večerní. Uran má jasnost kolem 5,8 mag, a proto by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá "hvězdička" i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme žádné podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).

Neptun
     se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem půl šesté večer. Jeho jasnost je kolem 7,8 mag a k jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce
     bude pravděpodobně zajímavým objektem k pozorování, neboť na odvrácené straně se nachází velice aktivní oblast, která se dostane do oblasti pozorování. Aktuální stav je možno sledovat pomocí družice SOHO.

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS probíhají v ranních hodinách.

Den Začátek Směr Konec Směr
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
25.09. 07h 02m západoseverozápad 07h 08m východ
26.09. 06h 15m západoseverozápad 06h 20m východ
27.09 07h 02m západoseverozápad 07h 08m východojihovýchod
28.09 06h 15m západoseverozápad 06h 19m východ
29.09 07h 01m západoseverozápad 07h 07m jihovýchod
30.09. 06h 15m západoseverozápad 06h 19m východojihovýchod
01.10. 07h 01m západ 07h 06m jihojihovýchod
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pěkný týden při pozorování a jasnou oblohu
Vám přeje Váš Petr Hájek.

17. 9. 2012

Úkazy ve dnech 17. - 23. 9. 2012 (38. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

posílám Vám informace o zajímavém dění na obloze v osmatřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace co se děje na obloze jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy na moji adresu: hv.hajek@seznam.cz. Rovněž jsou vítány i připomínky k obsahu či rozšíření obsahu.

Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský letní čas (SELČ). Rozdíl oproti času (SEČ - středoevropský čas) používanému do 25.3.2012 je: SELČ = SEČ + 1 hod

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

      Měsíc se po novu objeví na večerní obloze a bude se blížit do fáze první čtvrti. V druhé polovině noci je ideálně vidět planeta Jupiter, ráno je nad východním obzorem krásná Venuše, která je nejjasnějším objektem na obloze. V ranních hodinách můžeme vidět přelety ISS.

Viditelnost planet:
      Mars a Saturn jsou planety již nepozorovatelné na večerní obloze. Druhá polovina noci patří planetě Jupiter a nad ránem i planetě Venuši, která krásně září nad východním obzorem.

      Venuše (-4,1 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se již v souhvězdí Raka. Vychází kolem půl třetí hodiny ranní (pro Vyškov vychází ve 02 h 40 m SELČ).

      Jupiter (-2,4 mag) se stává dominantním pozorovacím objektem, nejlépe pozorovatelný je v druhé polovině noci v souhvězdí Býka. Vychází již kolem desáté. K ránu je velmi vysoko nad jihovýchodním obzorem asi 60° nad obzorem. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety: 18. 9. v 00 h 55 m SELČ; 19. 9. v 6 h 42 m; 20. 9. ve 2 h 34 m; 22. 9. ve 4 h 12 m; 23. 9. v 0 h 03 m a 24. 9. v 5 h 51 m. Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou. 18. 9. nastane ve 4 h 13 m konec zatmění měsíce Europy; 22. 9. nastane v 1 h 30 m konec zatmění měsíce Ganymeda; 23. 9. dojde v 5 h 51 m k začátku přechodu stínu; 24. 9. dojde ve 3 h 09 m k začátku zatmění měsíce Io.

      Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci. Uran se nachází v v souhvězdí Velryby, postupně se přesouvá do souhvězdí Ryb. Uran vychází kolem sedmé hodiny večerní (pro Vyškov v 19h 09m SELČ).
     Uran má jasnost kolem 5,8 mag, a proto by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberona (14,7 mag).
      Neptun se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem šesté večer (pro Vyškov v 18h 01m SELČ). Jeho jasnost je kolem 7,8 mag a k jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Měsíc:
      Měsíc bude v sobotu 22. září v první čtvrti. Ve středu 19. září se setká malý srpek Měsíce nízko nad jihozápadním obzorem s planetou Mars, Měsíc bude necelé dva stupně vzdálen od planety. Úkaz uvidí jen ti, kteří mají volný jihozápadní obzor, neboť k úkazu dojde během soumraku mezi půl osmou až osmou hodinou večerní asi jen 5° nad jihozápadním obzorem. Lépe to bude pozorovatelné v triedru. Dne 19. září bude Měsíc nejblíže k Zemi (v perigeu), vzdálenost obou těles bude rovna 365 752 km.

Slunce
     nevykazuje nijak extrémní aktivitu, přece jenom na něm jsou nějaké oblasti se skvrnami. Aktuální stav je možno sledovat pomocí družice SOHO.

      Průlety ISS nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS probíhají v ranních hodinách.

Den    Začátek Směr    Konec       Směr
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
19. 9. 07 h 02 m západojihozápad      07 h 08 m východoseverovýchod
20. 9. 06 h 15 m jihozápad       06 h 20 m východoseverovýchod
21. 9 07 h 02 m západ      07 h 09 m východoseverovýchod
22. 9 06 h 15 m západojihozápad      06 h 20 m východoseverovýchod
23. 9 07 h 02 m západ      07 h 08 m východoseverovýchod
24. 9. 06 h 16 m západ      06 h 20 m východoseverovýchod
25. 9. 07 h 02 m západoseverozápad    07 h 09 m východ
26. 9. 06 h 16 m západoseverozápad      06 h 20 m východ
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

     22. září v 15 h 48 m nastává podzimní rovnodennost - začíná astronomický podzim.

Pěkný týden při pozorování a jasnou oblohu
Vám přeje Váš Petr Hájek.

11. 9. 2012

Evropská noc vědců

Evropská noc vědců 2012 v Omicích u Brna

byla vzhledem k nedávnému úmrtí velitele mise Apollo 11 (5. 8. 1930 – 25. 8. 2012) věnována památce Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci.

     Měsíc byl téměř v úplňku a přezářil tedy většinu slabých nebeských objektů. A proto byla naše noční demonstrace zaměřena především na přirozenou družici Země - Lunu. V dalekohledech jsme však viděli i Prstencovou mlhovinu, Plejády, Jupitera, Urana či Epsilon Lyrae a další objekty.

     Předchozí odpolední pozorování bylo zaměřeno na Slunce, na jehož kotoučku i v Somet Binaru byly vidět tři velké skvrny a několik menších.

Odpolední pozorování Slunce

Pozorovat Slunce lze jen přes speciální sluneční filtr nebo jako v našem případě sluneční fólii.

Jinak hrozí vážné poškození zraku nebo dokonce oslepnutí.

Večerní pozorování Měsíce a oblohy

Pohled na SSV. V levém horním rohu je vidět hvězda Capela ze souhvězdí Vozky.

Pohled na SZ. Při obzoru se jako čárka (vliv dlouhého času) zobrazila Gemma ze souhvězdí Severní koruny.

Pohybující se objekty jsou neostré, statické objekty i při dlouhé expozici zůstávají nerozmazané.


Na hlavu klečící osoby vlevo se promítá Měsíc, jehož paprsky právě prošly dalekohledem.

***

8. 9. 2012

Jaroslav Neureiter

Dnešním dnem (8. září) má 100. výročí narození můj taťulda. Byl to opravdu výjimečně hodný člověk, měl rád lidi a snažil se jim pomáhat nebo alespoň potěšit je. To, že ráda fotografuji, líbí se mi přírodní vědy, zejména astronomie, a zabývám se opuštěnými psisky, je nakonec taky jeho zásluha. Chodil se mnou na jindřichohradeckou hvězdárnu při všech jejích významných událostech a někdy i jen tak, velmi se spřátelil s panem Schmiedem i rodinou Kozelských. Měl pochopení, když jsem hvězdárenskými věcmi, zejména knihami, v letech snahy hvězdárnu zrušit na celý rok tak trošku zahltila náš byt. Když jsem pracovala na hvězdárnách v Č. Budějovicích a v Brně, každé pondělí mě na cestu vybavil svačinkou, vánočkou, čtvrtkou chleba a jablíčky, abych náhodou u astronomie netrpěla hlady...

Dala jsem se do přípravy webu s jeho fotografiemi, zatím tam žádná není a web je uzamčený, ale postupně se tam budou objevovat: http://www.jaroslavneureiter-fotogalerie.blogspot.cz/

Jedná se zejména o fotografie krajiny, hradů, obcí, některé dokonce z 2. světové války.

26. 6. 2012

Beky Wilsonwald

Kamarádi,

kdo z konferencí, pozorování či odjinud pamatujete mojí Bekynku, vzpomeňte na ni. Zemřela po velmi těžké nemoci ve věku skoro 15,5 roku. Takže moji pozemští Canis venatici se smrskli na jednu půlku - pozůstalou Astřičku.

Pro ty z astronomů nepejskařů, kteří netuší, co je "duhový most", je vysvětlení zde: Pověst o Duhovém mostu.

***

6. 6. 2012

Přechod Venuše přes Slunce 6. 6. 2012

6. června 2012 v časných ranních hodinách jsme z ČR mohli pozorovat úkaz, který nastane až po dalších 105 letech - tedy v roce 2117. Jedná se o přechod planety Venuše přes sluneční disk.

Celý průběh přechodu nebylo možné pozorovat, protože po jeho část bylo Slunce pro naše území skryté pod obzorem. Také podmračené a deštivé počasí uplynulých dnů příliš nepřálo. Naštěstí se v noci vyjasnilo a hned při východu Slunce bylo možné se zahledět na jeho disk a přes speciální filtr zpozorovat tmavý kotouček Venuše. Ano, svářečké sklo, sluneční folie, tmavý konec fotografického filmu nebo speciální brýle k tomu určené stačily, abychom mohli i bez použití dalekohledu sledovat výjimečný úkaz. Bez těchto pomůcek to možné není, hrozí totiž poškození zraku. Pohled do fotografického přístroje nebo dalekohledu se samozřejmě bez slunečních filtrů také neobejde, jinak bychom se v případě byť i malého dalekohledu připravili o zrak.

Výběr a příprava pozorovacího stanoviště a techniky byly v tomto případě více než jednoduché. Stačilo vyhledat vyvýšené místo, odkud bude obzor nízko položený a nebudeme muset čekat, až Slunce vystoupá nad nějaký kopec. Také rozmístění dalekohledů probíhalo už za dobré viditelnosti a nebylo nutné ve tmě zakopávat o odložené předměty, oslňovat se baterkou a dohledávat ztracené nezbytné součástky. Na snímku dole je dobře vidět, že jsou všechny dalekohledy opatřeny sluneční fólií.

Kdo si nějaký spolehlivý profesionální filtr pro dalekohled opatřil, ten jistě nelitoval krásného pohledu nejen na černočerný ostře ohraničený kotouček Venuše, ale také na sluneční skvrny a jejich skupiny, kterých bylo na Slunci hned několik. Tvořily dvě pomyslné šňůrky - každá z jedné strany slunečního rovníku, zatímco Venuše se pohybovala přibližně v blízkosti pólu.

První dva záběry vypadají sice podobně, ale vznikly úplně jiným způsobem. Zatímco obrázek vlevo je pořízen malým kompaktem přiloženým manuálně za okulár dalekohledu Somet Binar (viz první obrázek zcela nahoře), aniž by na něho byl jakkoliv připevněn; druhá fotografie je pořízená přes digitální zrcadlovku a její objektiv 70 - 200 mm umístěnou na stativ. Rozdíl v kvalitě se jasně ukáže po rozkliknutí obou obrázků na větší. Snímek vlevo zobrazuje na slunečním pozadí prakticky jen Venuši - stejně jako malý náhled, na fotografii vpravo po zvětšení rozeznáme i sluneční skvrny.

Zde máme tři detaily, dva horní upravené v programu Picasa.

Další dva obrázky jsou vzaté přes zrcadlovku namontovanou na objektiv vyráběný v bývalém SSSR k fotoaparátu Zenit - známý MTO1000, meniskový Cassegrain o průměru zrcadla 100 mm.

Použitím vhodnější expozice pak na dalším snímku lépe vynikne nejen Venuše, ale také sluneční skvrny s tmavým jádrem a světlejším okrajem. Kontrast mezi jádrem a nepravidelným polostínem (okrajem) je viditelný nejlépe na velkých skvrnách nebo pokud má několik skvrn penumbry (polostíny) slité.

Na posledním záběru se už Venuše přiblížila k okraji slunečního disku, posléze opustila kotouč naší nejbližší hvězdy a zmizela nám na tmavém pozadí. Obrázek byl pořízen opět přiložením fotoaparátu (tentokrát zrcadlovky) s objektivem za okulár Somet Binaru.

Po poledni se obloha zase zatáhla a začala být docela i zima.

***

5. 5. 2012

Úkazy na obloze - předpovědi

Úkazy ve dnech 12. - 18. 11. 2012 (46. týden)
Úkazy ve dnech 5. - 11. 11. 2012 (45. týden)

Úkazy ve dnech 29. 10. - 4. 11. 2012 (44. týden)
Úkazy ve dnech 22. - 28. 10. 2012 (43. týden)
Úkazy ve dnech 15. - 21. 10. 2012 (42. týden)
Úkazy ve dnech 8. - 14. 10. 2012 (41. týden)
Úkazy ve dnech 1. - 7. 10. 2012 (40. týden)
Úkazy ve dnech 24. - 30. 9. 2012 (39. týden)
Úkazy ve dnech 17. - 23. 9. 2012 (38. týden)

Planety - jaro 2012 - včetně fotosoutěže

Úkazy na obloze leden a únor 2012
Úkazy v listopadu a prosinci 2011 vč. komety Garradd
Úkazy v září a říjen 2011 vč. komet a supernovy SN2011fe