6. 5. 2009

Karel Čapek: Za městem

     "Říkám to z vlastní zkušenosti: že město je sídlo špatné, nezdravé a člověku vůbec škodlivé. Nemyslím přitom na prach, kouř, špatný vzduch a jiná hrozná nebezpečí zdravotní i morální, jež číhají na obyvatele ulic. Myslím na tu nezdravou a přímo strašnou okolnost, že obyvatel ulic obyčejně vůbec nevidí Měsíc a hvězdy. Skutečný vnitroměstský a uliční praobyvatel pro samé lampy nevidí Velký vůz ani Polárku; pro samé baráky ani neví, svítí-li úplněk nebo je li novoluní; a i kdyby to věděl, je mu to, jak sám praví, fuk.Co se hvězd dotýče, je jejich astrální a planetární vliv na osud člověka brán silně v pochybnost; a pokud se týče vlivu Měsíce, uznávají učení lidé toliko jeho význam na příliv a odliv, na mořského červa mblalolo, na vzrůst některých květin a bakterií a snad ještě na náměsíčníky, poety, milence a kočky.Ale o tyto vlivy mi nejde; jde mi o fakt, že zvedne-li obyvatel ulice oči od země, nevidí jiskřit hvězdy na nebi a nespatří tvář Měsíce.

     Vyjde-li na práh svého domu, nepotká jako nejbližšího souseda Venuši nebo Jupitera. Není mu souzeno, aby řídil své kroky podle Měsíce. Neví ani, je-li noc černá anebo bílá. Žije v bezhvězdné sluji jako macarát jeskynní, ale neuvědomuje si to. Macarát jeskynní si to také asi neuvědomuje. Obyvatel ulic žije ve městě, a někdy dokonce ve velmi velikém městě; ale nežije ve vesmíru, protože nežije pod hvězdami. Bydlí mezi milionem lidí, ale nikoliv mezi milionem hvězd. Jeho svět končí za městem, místo aby končil za Arkturem nebo za Mléčnou drahou; je to vskutku velmi maličký svět, neboť se neotevírá rovnou do nekonečna. Nezáleží tak na tom, studovat dráhy hvězd nebo rozeznat Altair od Albirea; důležitější je moci se kdykoliv přesvědčit, že jsou nad námi hvězdy a že existuje kosmos. Člověk z ulic musí jet alespoň do Zbraslavi, aby spatřil vesmír; ale člověk z periferie je rovnou ve vesmíru, jakmile se postaví na práh svého domu a zamíří nosem k nebi.    

      Kdyby se lidé v noci setkávali pod hvězdami místo pod lampou, mám za to, že by nemohli dobře mluvit o politice nebo o zatracených poměrech; pod hvězdami se lépe mluví o lásce, o zítřejším dnu a o jiných tichých a vážných věcech.Člověk se pod hvězdami může zbláznit nebo zamilovat, ale nemůže se rozčilovat. Skutečně existují tajemné astrální vlivy; hvězdy mají mocný vliv na člověka, který se na ně dívá; ale nemají jaksi vlivu na člověka, který civí na světelnou reklamu nebo čte v kavárně literární referáty. Člověk pod hvězdami je účasten na veliké slávě světa; je korunován hvězdami. Když jsem se posledně stěhoval, mínil jsem, že se stěhuji až na sám divoký a opuštěný kraj města; shledal jsem však, že jsem se odstěhoval mnohem dál; až k Měsíci a do sousedství hvězd."


-------------------------------------------------------------------------------------
Dne 25. prosince 2008 uplynulo 70 let od úmrtí Karla Čapka a jeho dílo tedy již nepodléhá autorským právům. Komu z vás se uvedený poetický a pravdivý fejeton líbí, převezměte jej a šiřte spolu s autorovým jménem. Je dost lidí, kteří toto dílko neznají a byla by škoda, kdyby zapadlo.

4. 5. 2009

Hvězdárna v Jindřichově Hradci

Ve výstavbě. Připravuje se přehled fotografií z 50. let z výstavby hvězdárny.
Takže zatím jen odkaz na stránky hvězdárny: http://hvezdarnajh.cz.

Mezinárodní rok astronomie 2009

Rok 2009 byl Organizací spojených národů vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie. Důvodem je 400. výročí dvou významných událostí. O první z nich se zasloužil italský hvězdář Galileo Galilei, když podle zpráv, které se k němu donesly z Holandska, sestavil dalekohled a začal s ním provádět astronomická pozorování. Vynález dalekohledu nepochybně znamenal mimořádnou událost v dějinách hvězdářství. Galileo pomocí něho objevil například krátery na Měsíci, saturnovy prstence, čtyři největší jupiterovy měsíce, fáze Venuše či sluneční skvrny. Díky svým pravidelným pozorováním a zápiskům vydal roku 1610 útlou knížečku s názvem Sidereus nuncius neboli Hvězdný posel.

Galileo udržoval čilý styk se svými učenými kolegy, zvláště pak s Johannesem Keplerem, tehdy pobývajícím v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. Keplerovi také zaslal další exemplář svého dalekohledu. Kepler však tento dar asi dostatečně neocenil, neboť jeho zrak nebyl zcela v pořádku a věnoval se spíše teoretickým výpočtům. Ve stejném roce, ve kterém Galilei použil dalekohled, tedy roku 1609, publikoval jeho přítel Kepler své dílo Astronomia nova, v němž formuloval první dva zákony popisující pohyb planet. To je pro nás druhá významná událost, jenž přispěla k vyhlášení Mezinárodního roku astronomie právě na rok nadcházející.

Naše malá země má v rámci celosvětového astronomického výzkumu poměrně významnou roli a dlouholetou tradici. Zlatým věkem bylo jistě období Rudolfa II., kdy se v Praze pohybovaly osobnosti jako zmíněný Johannes Kepler, jeho předchůdce Tycho Brahe de Knudstrup, dále Tadeáš Hájek z Hájku a zdá se, že vztah k Čechám má po matce i Mikuláš Koperník. Na našem území, konkrétně na Moravě, se později patrně objevují stopy i po předcích slavné rodiny Herschelových - Williama, Caroline a Johna, která se významně zapsala do astronomického dění v Británii. Naše republika se ve 20. století také stala jedním z nejstarších členů Mezinárodní astronomické unie, získala darem hvězdárnu v Ondřejově - základ dnešního Astronomického ústavu AV ČR a rozprostřela na svém území velmi hustou síť různě velkých observatoří. Dlužno dodat, že tak učinila zejména v 50. a 60. letech, kdy mělo být účelem pomocí lidových hvězdáren šířit „vědecký světový názor“. Faktem však zůstává, že profesionální i amatérští hvězdáři zůstali ve většině případů ideologickému zaměření hodně dlužni a lidové pozorovatelny se věnovaly skutečně smysluplné práci a užitečným odborným pozorováním. Přechod režimu na tržní hospodářství znamenal tlak na odbourání „zbytečných“ výdajů či na komerční využití mnoha menších hvězdárniček, a tak po roce 1990 část z nich postupně přestala z finančních důvodů fungovat. V naší zemi s bohatou astronomickou historií a schopností nejen profesionálů, ale i amatérských nadšenců získávat výsledky, které se ani v zahraniční konkurenci neztratí, je to jistě škoda.

Svět se ubírá komerčními cestičkami a v moderní době vznikl dojem, že věda má význam, jen jedná-li se o aplikovaný výzkum, nikoliv o výzkum základní. Kdo ale předem rozhodne, který směr bádání bude mít výsledek v našem čase a prostoru prakticky využitelný? Pozná to politik, pozná to sám vědec? Astronomie svým bádáním po tajích vesmíru dala lidstvu asi 4 000 vynálezů, zabývá se vesmírem jako obrovskou laboratoři, do které nemůže zasahovat (možná naštěstí nemůže zasahovat), ale z níž se trpělivým měřením může lecčemus přiučit. A kromě toho tato tajemná věda je krásná a zajímavá i pro „duši“ člověka, dokáže ho na chvíli oprostit od všedních starostí a pozvednout mu mysl až k nekonečnu. Tak tedy popřejme hvězdozpytu hodně nových zajímavých objevů, a to nejen v jeho významném roce 2009.
-------------------------------------------
Jaký vztah k astronomii máte Vy? Líbí se Vám? Uznáváte její užitečnost nebo se Vám zdá zbytečná? Napište svůj názor.