18. 2. 2013

Úkazy ve dnech 18. - 24. 2. 2013 (8. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v osmém týdnu roku 2013. Měsíc postupně přibývá z první čtvrti (17. února) do úplňku, který nastane až v pondělí 25. února. Postupně tedy s přibývajícím Měsícem se budou zhoršovat pozorovací podmínky pro slabé objekty.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
     Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží do fáze úplňku, která nastane v pondělí 25. února. Dnes večer projde Měsíc nadaleko planety Jupiter. V první polovině noci jsou ideální podmínky pro pozorování planety Jupiter, druhá polovina noci je výhodná pro pozorování druhé největší planety sluneční soustavy - Saturnu. Končí viditelnost planety Merkur. Večer přelétá ISS.

Měsíc:
     Měsíc po první čtvrti se blíží do fáze úplňku, která nastane v pondělí 25. února v ve 21 h 26 m. 18. února tj. dnes večer bude Měsíc v konjunkci s planetou Jupiter (Měsíc bude 1,6° jižně). Měsíc se také přiblíží k jasné hvězdě Aldebaran v souhvězdí Býka a nedaleko se bude nacházet otevřená hvězdokupa Plejády a planetky Ceres a Vesta, ale na ty je již potřeba dalekohled. 19. února je Měsíc v odzemí - 404.511 km.

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět až do dvou hodin po půlnoci, kdy zapadá). Nad západním obzorem po západu Slunce je vidět nízko planeta Merkur, zapadá asi hodinu po západu Slunce. Venuše je již neviditelná pro svoji blízkost u Slunce na obloze. Na ranní obloze je potom druhá největší planeta Saturn, která se objeví na obloze před půlnocí. Mars je nad obzorem ještě asi hodinu nad západním obzorem po západu Slunce, ale je tak nízko, že není prakticky pozorovatelný. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je nepozorovatelný.

Merkur
     (- 0,2 až 1,4 mag na konci týdne) je vidět po západu Slunce nízko nad jihozápadním obzorem, zhruba hodinu po západu Slunce. Jeho viditelnost tento týden končí. Koncem týdne bude jeho zmenšující se srpek největší.

Venuše je nepozorovatelná.

Jupiter
     (- 2,4 mag) je dominantním pozorovacím objektem v první polovině noci v souhvězdí Býka. Kulminuje (nejvýše nad obzorem) kolem šesté večer (pro Vyškov v 18 h 10 m SEČ) a zapadá už kolem druhé ráno (pro Vyškov ve 2 h 03 m SEČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
18. 2. v 21 h 05 m SEČ;
20. 2. v 22 h 45 m;
21. 2. ve 18 h 40 m;
23. 2. ve 20 h 15 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
18. 2. nastane od 18 h 40 m do 20 h 51 m přechod měsíce Io;
19. 2. můžeme vidět v 19 h 27 m konec zatmění měsíce Io;
22. 2. můžeme vidět od 18 h 23 m do 20 h 41 m přechod měsíce Ganymed;
24. 2. můžeme vidět od 19 h 48 m do 22 h 16 m zákryt měsíce Europa a ve 23 h 24 m začátek zákrytu měsíce Io.

Saturn
     (0,6 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází před půlnocí (pro Vyškov v 23 h 25 m SEČ), nejvýše nad obzorem je kolem půl páté ráno (pro Vyškov ve 4 h 30 m SEČ). Jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.

Uran
     (5,8 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu kolem půl deváté večer (pro Vyškov v 20 h 26 m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).

Neptun je nepozorovatelný.

Slunce
     nejeví vyšší aktivitu, o víkendu se na povrchu objevila nenápadná skvrna, kde došlo v neděli k erupci. Je otázkou kdy bude v roce 2013 to očekávané maximum sluneční činnosti. Na začátku týdne Slunce vychází před sedmou ráno (pro Vyškov v 6 h 52 m SEČ) a zapadá po páté odpoledne (pro Vyškov v 17 h 20 m SEČ). Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází už v 6 h 46 m a zapadá v 17 h 25 m. Den se nám prodlužuje a zkracuje se možnost nočního pozorování, ale stále v případě jasného počasí máme 10 hodin astronomické noci.

Možnost pozorování přeletů ISS pro náš region je v tomto týdnu ve večerních hodinách.

Den            Začátek     Směr                           Konec       Směr
19.2.          18h 22m    západoseverozápad   18h 27m    východ 
20.2.          19h 08m    západoseverozápad   19h 11m    východojihovýchod
21.2.          18h 17m    západoseverozápad   18h 23m    východ
22.2.          19h 02m    západoseverozápad   19h 07m    jihojihovýchod
23.2.          18h 11m    západoseverozápad   18h 18m    východojihovýchod  
24.2.          18h 57m    západ                       19h 02m    jihojihovýchod
25.2.          18h 06m    západoseverozápad   18h 12m    jihovýchod

Planetka 2012 DA14
     měla být astronomickou událostí minulého týdne. Ale na většině území bylo zataženo, a tak asi nikdo v našem regionu pohyb planetky po obloze neviděl.

     Daleko poutavější informace, která zasáhla sdělovací prostředky v pátek ráno, byl průlet meteoritu nad Uralem v Rusku. Byl to určitě úkaz, který není vidět každý den. Podobná situace nastala v Rusku v roce 1908, která však měla daleko negativnější dopad, naštěstí však v neobydleném regionu. O co vlastně šlo v pátek 15. února 2013 nad Čeljabinskem? Těleso o průměru zhruba 15 metrů vstoupilo do zemské atmosféry 15. února 2013 ve 3h 20m 26s světového času. V místním čase to bylo v 9h 20m. V té době Slunce teprve vycházelo a na modré obloze se podařilo zaznamenat úchvatný úkaz, který byl zachycen řadou průmyslových kamer ve městě Čeljabinsk. Za třicet sekund se pohybová energie tělesa přeměnila na několik výbuchů, přičemž ten hlavní měl energii asi 500 kilotun TNT. Nad Čeljabinskem zazářil bolid více než Slunce a rázová vlna poškodila řadu budov a sklo, které se rozbilo v oknech budov zranilo více než tisícovku lidí. S odstupem času si můžeme představit jaké bylo štěstí, že toto těleso nebylo větší a nedopadlo přímo do města. Meteority z tohoto úkazu se zatím nenašly, ale pátrání stále pokračuje.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) na březnové obloze.
     V průběhu měsíce března 2013 bude vidět na obloze po západu Slunce a ráno před východem Slunce kometa, která podle předpovědi by mohla být viditelná pouhým okem. V průběhu února se kometa pohybovala po jižní obloze. Při současném trendu zjasňování je velice pravděpodobné, že kometa by mohla na naší obloze vyjít jako objekt s jasností kolem 2,5 mag, tedy s jasností srovnatelnou s hvězdami ve "Velkém voze". Poté by měla slábnou a ještě na konci března, kdy na večerní obloze přestane rušit Měsíc bude mít jasnost kolem 5. mag a bude na hranici viditelnosti pouhým okem.
     Přiložené dva obrázky zachycují polohu komety po západu Slunce a před východem Slunce v průběhu měsíce března a dubna.

Poloha komety na ranní obloze

Poloha komety na večerní obloze


Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek