12. 12. 2011

Zatmění Měsíce 10. 12. 2011 od Káji

Přátelé, kamarádi!

     Rád bych se jen pár řádky zmínil o astronomickém úkazu, který mne, Jáju a našeho Honzíka téměř minul v prostoru a v čase.

     Když se řekne zatmění, vybaví se mi, že to mám v poslední době skoro pořád. Nicméně jak napsal ve svém astronomickém kalendáři úkazů Petr Hájek, zase taková častá událost to prý není a dle výpočtů hvězdářů si na další pořádné zatmění (Měsíce) budeme muset počkat až do roku 2015. A protože nám počasí v den "D", v sobotu 10. prosince, prakticky celý den přálo a sluníčko svítilo, sbalil jsem fidlátka i pozorování schopnou část rodiny (dcera Verunka zůstala vzhledem ke kašli raději u babičky) a vydali jsme se přes baziliku ve Křtinách vstříc dohodnutému srazu na kopec Zouvalka za Vyškovem. Přímo z vyškovské hvězdárny tento úkaz vzhledem ke své poloze na obloze bohužel pozorovatelný nebyl.



     Pozorovací místo Zouvalka se zpočátku jevilo jako naprosto ideální. Vanul mírný jižní vítr, teplota, tlak i rosný bod přesně odpovídaly pokročilému adventu a severovýchodní obzor, kde mělo k úkazu dojít, se odtud jevil jako na dlani. Opět se však, ostatně jako už nmohokráte v minulosti, projevil smysl pro humor naší matky přírody. Asi půlhodinku před východem zatmělého Měsíce se totiž do našeho nejdůležitějšího pozorovacího směru doloudaly mraky odněkud z Drahanské vysočiny, které se pak už trvale v různých formacích převalovaly mezi námi a potemnělým souputníkem naší planety. Na stále více se šeřící obloze jsme sice mezi mračny postupně zahlédli běloskvoucí Venuši, dále krále všech planet Jupitera i některé nejjasnější hvězdy, ale Měsíc, ten kus pevné země na nebi a cíl naší expedice, tak ten nám jen tu a tam házel skrz oblačnost mnohoslibné pablesky od své postupně se odkrývající části, ale nic víc. Mezi oblaky jsme jeho zahalenou-nezahalenou tvář ani na okamžik nezahlédli. Operativně jsme tedy náš pozorovací program s Petrem Hájkem upravili z pozorování pozemského Měsíce na pozorování měsíců Jupitera :-) .
 

     Nakonec jsme se rozloučili a jali se vracet k domovu. A tu najednou, při výjezdu z Vyškova jsem ve zpětném zrcátku zahlédl náš, starý známý, krásný a veliký Měsíc, zpola ještě ponořený do stínu kopírujícího velikost a tvar naší planety. Zastavil jsem hned u nejbližší benzinky, rychle vytáhl dalehohled abychom se alespoň na chvíli mohli potěšit pohledem na úplněk nejúplňkovatější a pořídit i nějakou tu fotku. Jak je ale na fotografiích vidět, mraky se rychle blížily takže na samotné pozorování i focení zbyly asi tak dvě minuty, ani jsem nestačil nasadit drátěnou spoušť. Takže i když se jednalo o zatmění Měsíce, způsob a rychlost pozorování nakonec velmi připomínalo sluneční zatmění. Více času prostě nebylo.

     I tak však nakonec můžeme přeci jen prohlásit naši expedici za úspěšnou a říci si - byli jsme u toho. A v příloze je i pár na rychlo spíchnutých fotek z tohoto zatmění, o kterých lze říci, že byly pořízeny ve Vyškově. Mimochodem, na Petrovo doporučení jsme cestou domů povečeřeli v motorestu Bonapatre u Rousínova, který nyní můžeme sami všem jen doporučit.

Zdraví a hezký den večer i noc přejí expedičníci Kája, Jája a Honzík T.

10. 12. 2011

Zatmění Měsíce 10. 12. 2011


     Zatmění Měsíce 10. 12. 2011 bylo sice zatměním úplným, ale pro Českou republiku bohužel pouze částečným z toho důvodu, že téměř přesně ve chvíli, kdy Měsíc vystupoval nad obzor končila úplná fáze zatmění. A samozřejmě v témže čase (15:58 středoevropského času - SEČ) zapadalo Slunce. Po několika zcela zatažených dnech se v neděli obloha začala trhat, až v časných odpoledních hodinách byla téměř zcela bez mraků. Bohužel se krátce před východem Měsíce zase začala kupit oblačnost.  

Průběh zatmění (k uvedeným časům nutno přičíst 9 hodin, abychom se dostali na středoevropský čas - SEČ):
Vypočtený čas platí pro Prahu, zatímco u Brna Měsíc vycházel o pár minut dříve. Berme to však jako zanedbatelný rozdíl.



     Pro pozorovací stanoviště v Omicích u Brna u místních vysílačů a vodárny na kopečku nad vesnicí vyšel Měsíc za hradbou z oblačnosti a až po několika desítkách minut se dostal do "díry" v mracích. Zájemci o pozorování vyplnili čas čekání pohledem na Venuši, která byla nízko nad západním obzorem, a Jupitera, jež se na pár okamžiků několikrát objevil v mezeře mezi mraky. Malým dalekohledem Somet Binarem byly vidět i jeho největší měsíce. Pak nastalo několik desítek minut, kdy bylo možné shlédnout postupný výstup Měsíce ze stínu Země. Protože se  zase začalo rychle zatahovat, žádné další objekty už nebylo možné pozorovat. Byli jsme však vděčni i za to, že jsme mohli vidět byť jen část hlavního bodu programu. I přes mraky a stávkující fotoaparát se nakonec podařilo udělat několik fotografií.


Čas 16:58 SEČ, ohnisková vzdálenost 200 mm, expozice 2 s


Čas 16:58 SEČ, ohnisková vzdálenost 200 mm, expozice 1 s


Čas 17:01 SEČ, ohnisková vzdálenost 200 mm, expozice 1 s


Čas 17:01 SEČ, ohnisková vzdálenost 200 mm, expozice 1 s


Čas 17:02 SEČ, ohnisková vzdálenost 70 mm, expozice 3 s


Částečně zatměný Měsíc a Brno-Bohunice
Ćas 17:08 SEČ, ohnisková vzdálenost 17 mm, expozice 4 s


Měsíc se záhy začal schovávat za mraky
Čas 17:12 SEČ, ohnisková vzdálenost 17 mm, expozice 8 s


Planeta Venuše nízko nad západním obzorem s projíždějícím automobilem v popředí
Čas 17:14 SEČ, ohnisková vzdálenost 33 mm, expozice 33 s 


Pohled na blízké Omice
Čas 17:21 SEČ, ohnisková vzdálenost 17 mm, expozice 30 s


Rozloučení s Měsícem a pozorovacím stanovištěm
 Čas 17:24 SEČ, ohnisková vzdálenost 30 mm, expozice 32 s




Další reportáž ze zatmění: od kamaráda Karlíka T.