28. 1. 2013

Úkazy ve dnech 28. 1. - 3. 2. 2013 (5. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze, v pátém týdnu roku 2013. Měsíc postupně ubývá do fáze poslední čtvrti. Tento týden bude vhodný pro večerní pozorování slabých objektů až o víkendu, kdy Měsíc vychází až po půlnoci.

     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží do fáze poslední čtvrti, která nastane v neděli. V první polovině noci jsou ideální podmínky pro pozorování planety Jupiter, v druhé polovině noci se na oblohu dostává druhá největší planeta sluneční soustavy - Saturn. Ostatní planety jsou nepozorovatelné nebo téměř nepozorovatelné pro nízkou výšku nad obzorem.

Měsíc:
     Měsíc je po úplňku a poslední čtvrt nastává v neděli 3. února. Bude tedy vycházet stále později a o víkendu až v druhé polovině noci. K pěknému setkání Měsíce s jasnou hvězdou Spikou v souhvězdí Panny se schyluje o víkendu. K této krásné podívané dojde 2. února po půlnoci.

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět až do třetí hodiny ranní). Na ranní obloze je potom druhá největší planeta Saturn, která se objeví na obloze kolem jedné hodiny noční. Mars je nad obzorem ještě asi hodinu a čtvrt nad západním obzorem, ale je tak nízko, že není prakticky pozorovatelný. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze nízko nad západním obzorem v souhvězdí Vodnáře. Nad obzorem je už krátce, neboť zapadá už dvě hodiny po západu Slunce.

Jupiter
     (- 2,5 mag) je dominantním pozorovacím objektem v první polovině noci v souhvězdí Býka. Kulminuje (nejvýše nad obzorem) kolem půl osmé večer (pro Vyškov v 19 h 29 m SEČ) a zapadá už kolem půl čtvrté ráno (pro Vyškov ve 3 h 21 m SEČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
28. 1. v 18 h 40 m SEČ;
30. 1. ve 20 h 20 m;
1. 2. v 22 h 00 m;
2. 2. ve 23 h 40 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
28. 1. nastane od 16 h 51 m do 19 h 02 m zákryt měsíce Ganymed;
1. 2. můžeme vidět od 17 h 51 m do 20 h 16 m přechod měsíce Europa;
2. 2. můžeme vidět od 20 h 25 m do 22 h 36 m přechod měsíce Io;
3. 2. můžeme vidět v 21 h 08 m konec zatmění měsíce Io.

Saturn
     (0,6 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází kolem jedné hodiny noční (pro Vyškov v 00 h 50 m SEČ), nejvýše nad obzorem je kolem šesté ráno (pro Vyškov ve 5 h 52 m SEČ). Jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan.

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už pouze večer.

Uran
(5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu před desátou večer (pro Vyškov v 21 h 43 m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. V tomto týdnu zapadá již kolem půl sedmé večer (pro Vyškov v 18 h 38 m SEČ). K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce
     není opět na vrcholu aktivity Na začátku týdne Slunce vychází po půl osmé ráno (pro Vyškov 7 h 31 m SEČ) a zapadá kolem tři čtvrtě na pět odpoledne (pro Vyškov v 16 h 40 m SEČ). Koncem týdne vychází již před půl osmou (pro Vyškov v 7 h 22 m SEČ) a zapadá kolem páté (pro Vyškov v 16 h 50 m SEČ).

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS nejsou vidět.

Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek

21. 1. 2013

Úkazy ve dnech 21. - 27. 1. 2013 (4. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze ve čtvrtém týdnu roku 2013. Měsíc bude na konci týdne v úplňku. Tudíž tento týden není vhodný pro pozorování slabých objektů, neboť nás Měsíc bude rušit svým světlem. 

     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, pošlete mi jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).


A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží tento týden do fáze úplňku, který nastane v něděli. V první polovině noci jsou ideální podmínky pro pozorování planety Jupiter, v druhé polovině noci se na oblohu dostává druhá největší planeta sluneční soustavy - Saturn. Dnes a zítra bude na obloze k vidění zajímavé seskupení Měsíce, Jupiteru, jasné hvězdy Aldebaran v souhvězdí Býka a otevřené hvězdokupy Plejády. V minulém týdnu jsem Vám posílal schematické postavení jednotlivých objektů. Pokud bude jasno je to příležitost nejen pro vizuální pozorování, ale i pro fotografii. Ostatní planety jsou nepozorovatelné, nebo téměř nepozorovatelné pro nízkou výšku nad obzorem.

Měsíc:
     Měsíc je v neděli 27. ledna v úplňku. V tento den vychází kolem půl šesté večer a na obloze je až do čtvrt na osm ráno následujícího dne. Tedy je vidět celou noc. 22. ledna je Měsíc nejdále od Země (odzemí - 405 343 km).

Viditelnost planet: 
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět až do čtvrté hodiny ranní). Na ranní obloze je potom druhá největší planeta Saturn, která se objeví na obloze po jedné hodině noční. Mars je nad obzorem ještě asi hodinu a půl nad západním obzorem, ale je tak nízko, že není prakticky pozorovatelný. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze nízko nad západním obzorem v souhvězdí Vodnáře, zapadá asi dvě a půl hodiny po západu Slunce.

Jupiter
     (- 2,6 mag) je dominantním pozorovacím objektem v první polovině noci v souhvězdí Býka. Kulminuje (nejvýše je nad obzorem) kolem osmé večer (pro Vyškov v 19 h 57 m SEČ) a zapadá už kolem čtvrté ráno (pro Vyškov ve 3 h 49 m SEČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
21. 1. ve 17 h 55 m SEČ;
22. 1. v 23 h 40 m;
23. 1. v 19 h 35 m;
25. 1. v 21 h 10 m;
26. 1. v 17 h 05 m;
27. 1. ve 22 h 50 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:

21. 1. nastane od 17 h 33 m do 19 h 48 m zatmění měsíce Ganymed;
23. 1. můžeme vidět od 20 h 22 m do 0 1 h 04 m zatmění měsíce Europa;
25. 1. můžeme vidět od 00 h 06 m do 02 h 17 m přechod měsíce Io;
25. 1. můžeme vidět od 15 h 24 m do 17 h 49 m přechod měsíce Europa;
25. 1. můžeme vidět od 21 h 26 m do 00 h 44 m zákryt měsíce Io;
26. 1. můžeme vidět od 18 h 34 m do 20 h 45 m přechod měsíce Io;
27. 1. můžeme vidět v 19 h 13 m konec zatmění měsíce Io.

Saturn
     (0,6 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází kolem jedné hodiny noční (pro Vyškov ve 1 h 16 m SEČ), nejvýše nad obzorem je kolem šesté ráno (pro Vyškov v 6 h 18 m SEČ). Jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan.

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už pouze večer.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu kolem desáté večer (pro Vyškov ve 22 h 10 m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun

     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. V tomto týdnu zapadá již kolem sedmé večer (pro Vyškov v 19 h 04 m SEČ). K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4".

Slunce
     je nyní opět méně aktivní, hlavní oblast se skvrnami zapadla a na nové si musíme počkat. Na začátku týdne Slunce vychází kolem tři čtvrtě na osm (pro Vyškov 7 h 38 m SEČ) a zapadá kolem půl páté odpoledne (pro Vyškov v 16 h 32 m SEČ). Koncem týdne vychází již kolem půl osmé (pro Vyškov v 7 h 30 m SEČ) a zapadá kolem tři čtvrtě na pět (pro Vyškov v 16 h 41 m SEČ).

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS jsou vidět v ranních hodinách mezi čtvrtou a sedmou hodinou.
Den          Začátek         Směr                          Konec       Směr
21.1.        06h 45m        západoseverozápad     06h 52m    východ
22.1.        05h 57m        západoseverozápad     06h 01m    východ
23.1.        06h 41m        západoseverozápad     06h 48m    východojihovýchod
24.1.        05h 53m        západoseverozápad     05h 57m    východojihovýchod
25.1.        06h 37m        západ                           06h 43m    jihovýchod
26.1.        05h 49m        západ                           05h 53m    jihovýchod
27.1.        06h 34m        západ                           06h 38m    jihojihovýchod
28.1.        05h 45m        jihozápad                      05h 48m    jihojihovýchod

Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek

14. 1. 2013

Úkazy ve dnech 14. - 20. 1. 2013 (3. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v třetím týdnu roku 2013. Měsíc se blíží do fáze první čtvrti v noci z pátku na sobotu (z 18. 1. na 19. 1.), a proto je viditelný večer a v první polovině noci. První polovina noci je ideální pro pozorování planety Jupiter, ráno je nejlépe vidět planeta Saturn. Venuše se již ztrácí v záři vycházejícího Slunce.
Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítáni, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží do fáze první čtvrti, která nastane v sobotu 19. ledna v 00 h 45 m. Na večerní obloze je planeta Jupiter a na ranní potom planeta Saturn. V sobotu 19. ledna Slunce vstupuje do znamení Vodnáře. Po neděli 20. ledna nastane velice zajímavý úkaz, o kterém si blíže povíme v další části informací.

Měsíc:
     Měsíc je v sobotu 19. ledna 2013 v 00 h 45 m SEČ v první čtvrti. Měsíc na začátku týdne zapadá kolem deváté hodiny večerní, v druhé polovině týdne na obloze setrvá až do půlnoci. Tedy druhou polovinu noci Měsíc nebude rušit pozorování a je to období pro sledování slabých objektů. Naopak první polovina noci je vhodná k pozorování dorůstajícího Měsíce. Na rozhraní světla a tmy (terminátor) nám vynikne plasticita útvarů na jeho povrchu.

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc kromě jitra), na ranní obloze se Venuše ztrácí v záři Slunce nad jihovýchodním obzorem. V druhé polovině noci je vidět planeta Saturn, vychází již kolem druhé hodiny noční. Merkur je v lednu nepozorovatelný. Mars je prakticky velice obtížně pozorovatelný nízko nad západním obzorem (zapadá kolem šesté hodiny večerní a Slunce zapadá kolem čtvrt na pět odpoledne). Planeta Uran je na večerní obloze v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.

Venuše
     (- 3,9 mag) je vidět už jen velmi nízko za svítání a ztrácí se v záři vycházejícího Slunce nad jihovýchodním obzorem, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše vychází po půl sedmé ráno (pro Vyškov vychází v 06 h 42 m SEČ). Slunce vychází v 07 h 41 m SEČ. Tedy Venuše jen hodinu před východem Slunce a svítat začne po půl sedmé.

Mars
     (1,2 mag) je viditelný nízko nad jihozápadním obzorem, asi 5° nad obzorem, zapadá v tomto týdnu z večera cca hodinu a půl po západu Slunce (pro Vyškov zapadá v 18 h 08 m SEČ). Je tedy prakticky velice těžce pozorovatelný, neboť Slunce zapadá kolem půl páté odpoledne.

Jupiter
     (- 2,7 mag) je ideálně viditelný v první polovině noci v souhvězdí Býka, zapadá po čtvrté hodině ranní. Kulminuje (nejvýše nad obzorem) kolem půl deváté večer (pro Vyškov v 20 h 25 m SEČ) a zapadá po čtvrté hodině ranní (pro Vyškov ve 4 h 18 m SEČ). 22. ledna bude možno pozorovat zajímavý úkaz a to je konjunkce Jupiteru s Měsícem. Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem pro pozorování. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
14. 1. v 17 h 06 m SEČ;
15. 1. ve 3 h 01 m a ve 22 h 53 m;
16. 1. v 18 h 44 m;
18. 1. v 00 h 31 m a ve 20 h 23 m;
20. 1. ve 2 h 10 m a ve 22 h 01 m;
21. 1. v 17 h 53 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
14. 1. nastane od 23 h 51 m přechod měsíce Europa;
15. 1. můžeme vidět v 1 h 47 m začátek přechodu stínu měsíce Europa;
16. 1. můžeme vidět od 17 h 58 m do 22 h 27 m zákryt měsíce Europa;
17. 1. můžeme vidět od 1 h 10 m začátek zákrytu měsíce Io;
17. 1. můžeme vidět ve 23 h 32 m začátek přechodu měsíce Ganymed;
18. 1. můžeme vidět v 18 h 19 m začátek zákrytu měsíce Io.

Saturn
     (0,6 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je přibližně nad jižním obzorem, ale vystupuje jen asi 30° vysoko. Je krásně pozorovatelný jeho rozevřený prstenec. V tomto týdnu vychází kolem druhé hodiny ranní (pro Vyškov ve 1 h 42 m SEČ), vrcholí nad obzorem kolem sedmé hodiny ranní (pro Vyškov v 6 h 44 m SEČ).

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už jenom večer.
Uran
    (5,9 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu už kolem půl jedenácté večer (pro Vyškov v 22 h 36 m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
     (8,0 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. V tomto týdnu zapadá již velmi brzo kolem půl osmé večer (pro Vyškov v 19 h 31 m SEČ). K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4".

Slunce
     se stalo výrazně aktivnější, jsou na něm skupiny skvrn. Slunce vychází na začátku tohoto týdne až po půl osmé ráno (pro Vyškov v 7 h 41 m SEČ) a zapadá kolem půl páté odpoledne (pro Vyškov v 16 h 23 m SEČ). V druhé polovině týdne v 7 h 39 m SEČ a zapadá v 16 h 25 m SEČ. Stále v případě jasného počasí se jedná o nejdelší noci pro pozorování. Maximum činnosti Slunce se očekává už v tomto roce.

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu nejsou vidět.

Zajímavý úkaz přiblížení Jupiteru a Měsíce 21. ledna a 22. ledna 2013.
     Na přiloženém obrázku můžeme vidět situaci na večerní obloze 21. ledna a 22. ledna při těsném přiblížení planety Jupiter a Měsíce na večerní obloze v souhvězdí Býka. Měsíc bude 21. ledna 1,3° jižně. V blízkosti tohoto úkazu se bude nacházet nejjasnější hvězda souhvězdí Býka Aldebaran, otevřená hvězdokupa Plejády, nedaleko pak i planetky Vesta a Ceres.


     Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy, přeji Vám jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek

7. 1. 2013

Úkazy ve dnech 7. - 13. 1. 2013 (2. týden)

Vážení přátelé a příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v druhém týdnu roku 2013. Měsíc se blíží do fáze novu (pátek 11. ledna) a proto je viditelný nad ránem. První polovina noci je ideální pro pozorování planety Jupiter, ráno je nejlépe vidět planeta Saturn. Venuše je viditelná jen krátce před východem Slunce.
Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).