Orientace na obloze - hvězdy a souhvězdí
V současné době můžeme po západu Slunce, který nastává kolem půl osmé a koncem září už ve tři čtvrtě na sedm SELČ, pozorovat ještě jarní souhvězdí Pastýře s jasnou hvězdou červené barvy Arcturem a malý oblouček jasných hvězd Severní koruna se svou nejjasnější hvězdou Gemmou. Přes méně výrazná souhvězdí Herkula, Hada a Hadonoše se dostaneme do oblasti krásných letních hvězdných konstelací.
Letnímu nebi vévodí tzn. Letní trojúhelník. Není to žádné souhvězdí, protože vrcholy rovnoramenného trojúhelníku tvoří tři nejjasnější hvězdy ze tří různých souhvězdí. Nejvýraznější je bílá Vega z Lyry, poměrně malého souhvězdíčka ve tvaru kosodélníku s Vegou nad pravým horním vrcholem. Západně od něj se rozkládá velká Labuť s roztaženými křídly a dlouhým krkem s hlavou Albireo nataženým k jižnímu obzoru. Jasná hvězda z trojúhelníku tvoří labutin ocas a v překladu se tak i jmenuje - Deneb. Nejníže k obzoru poblíž hlavy Labutě má svoji hlavu Orel. Vévodí jí načervenalý Altair neboli oko Orla, samotné tělo Orla pak směřuje jihozápadním směrem a křídla rozpínající se do stran protínají Mléčnou dráhu.
Světlý pás Mléčné dráhy prochází Orlem a Labutí, stoupá vysoko nad hlavu a odtud se sklání k severnímu obzoru. Pod Orlem protíná Střelce - další méně výrazné souhvězdí, které má však směrem k západu nádherného souseda - Štíra se zářivou hvězdou Antarem. Jméno jeho nejjasnější hvězdy má vyjadřovat podobnost s planetou Mars, protože Antares (AntiAres čili soupeř Marsův) má stejně jako Mars výrazně červenou barvu.
Nad severním obzorem jsou notoricky známá cirkumpolární souhvězdí, která nikdy nezapadají. Každý pozná tzv. velký vůz, sedm jasných hvězd seskupených do tvaru vozu nebo názornější „naběračky“. Poslední dvě hvězdy voje velkého vozu směřují do Pastýře na Arctura, který na obloze leží přibližně v pětinásobné vzdálenosti, jaká je mezi zmíněnými hvězdami voje. Sedm hvězd velkého vozu bylo také označováno jako sedm volů, které Pastýř na nebi pase.
Poslední dvě stálice z velkého vozu, představující kola, se rozněž dají použít pro vyhledání zajímavého objektu. Tentokrát pro polární hvězdu, tedy sice trošku slabší ale v dané oblasti blízko nebeského pólu nejjasnější hvězdu Severku neboli Polárku. Do její blízkosti směřuje prodloužená osa rotace Země, takže v průběhu noci to vypadá, jakoby se celá obloha kolem Polárky otáčela. Polárku vyhledáme tak, že vzdálenost mezi koly velkého vozu protáhneme opět přibližně pětkrát nad velký vůz.
Stejně jako hvězdy velkého vozu jsou jen součástí mnohem rozsáhlejšího souhvězdí Velké Medvědice, také Polárka je součástí Malého Medvěda obvykle nesprávně nazývaného malým vozem. Kolem něho se obtáčí dlouhé souhvězdí Drak, které však není nijak nápadné, protože ho tvoří slabší hvězdy.
Východně od Severky nikdo nepřehlédne pět jasných hvězd seskupených do velkého dvojitého W. Jeho impozantní vzhled navíc umocňuje bílý nepravidelný pruh Mléčné dráhy na jeho pozadí. Je to souhvězdí Kasiopea, jedno z vůbec nejkrásnějších na celé pozemské obloze. Pod Kasiopeou směrem k severovýchodnímu obzoru najdeme souhvězdí Persea. Směrem západním od něj prochází protáhlé „tělo“ Andromedy, na něj navazuje souhvězdí Pegasa.
Mapka pro 5. 9. 2011 v 22 hodin -sever
Tělesa sluneční soustavy
Jupiter
Planeta Jupiter je mimořádně nápadným objektem oblohy, viditelným v září po většinu noci. Promítá se do souhvězdí Berana. Od hvězd jej snadno rozlišíme nejenom díky vyšší jasnosti, ale také podle toho, že jeho světlo září klidným světlem, zatímco hvězdy scintilují (blikají). Už v malém dalekohledu pak můžeme spatřit tmavší proužky v jeho atmosféře a čtyři největší měsíce Io, Europu, Ganymeda a Kallisto seřazené s Jupiterem do jedné roviny.
Měsíc
Měsíc je 14. 9. v první čtvrti (písmeno D), 12. 9. v úplňku, 20. 9. v poslední čtvrti (písmeno C) a 27. 9. v novu, kdy jej nelze na obloze spatřit.
C/2009 P1 Garradd
Dlouhoperiodická kometa je na přelomu srpna a září v nejmenší vzdálenosti 1,4 AU od Země. (1 AU odpovídá vzdálenosti Země-Slunce.) Kometa se už dnes dá najít v menším dalekohledu, v Somet Binaru zvětšujícím 25x zcela bez problémů, a bude se i nadále zjasňovat. Zároveň se však posouvá západním směrem, takže v listopadu a prosinci 2011 bude nejhůře pozorovatelná. Největší jasnosti pak dosáhne někdy v únoru 2012. Nejblíže ke Slunci bude procházet 23. 12. 2011, a to ve vzdálenosti 1,6 AU.
Kometu objevil 13. 8. 2009 G. J. Garradd, po němž je pojmenovaná, jako objekt zhruba 18. hvězdné velikosti.
Efemerida:
Datum Rektascenze Deklinace Delta r Mag.
===================================================
30/08/2011 19h40m41s 19°21'09" 1,405 2,186 8,1
02/09/2011 19h29m00s 19°37'15" 1,419 2,159 8,1
05/09/2011 19h17m50s 19°48'21" 1,437 2,133 8,1
08/09/2011 19h07m17s 19°54'59" 1,459 2,107 8,1
11/09/2011 18h57m22s 19°57'49" 1,484 2,081 8,0
14/09/2011 18h48m09s 19°57'27" 1,512 2,056 8,0
17/09/2011 18h39m37s 19°54'33" 1,542 2,031 8,0
20/09/2011 18h31m46s 19°49'44" 1,574 2,006 8,0
23/09/2011 18h24m36s 19°43'32" 1,607 1,982 8,0
26/09/2011 18h18m04s 19°36'26" 1,641 1,958 8,0
29/09/2011 18h12m09s 19°28'52" 1,676 1,934 8,0
02/10/2011 18h06m48s 19°21'11" 1,711 1,911 8,0
05/10/2011 18h01m59s 19°13'42" 1,746 1,888 8,0
08/10/2011 17h57m40s 19°06'40" 1,780 1,866 8,0
11/10/2011 17h53m49s 19°00'18" 1,814 1,844 8,0
14/10/2011 17h50m23s 18°54'47" 1,847 1,823 7,9
17/10/2011 17h47m21s 18°50'16" 1,879 1,803 7,9
20/10/2011 17h44m40s 18°46'52" 1,909 1,783 7,9
23/10/2011 17h42m18s 18°44'41" 1,938 1,763 7,9
26/10/2011 17h40m14s 18°43'49" 1,966 1,744 7,9
29/10/2011 17h38m26s 18°44'21" 1,991 1,726 7,9
01/11/2011 17h36m52s 18°46'20" 2,014 1,709 7,8
04/11/2011 17h35m32s 18°49'52" 2,036 1,692 7,8
07/11/2011 17h34m24s 18°54'59" 2,055 1,676 7,8
10/11/2011 17h33m26s 19°01'45" 2,071 1,661 7,8
13/11/2011 17h32m39s 19°10'15" 2,085 1,647 7,8
Kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková
Další jasná kometa je periodická 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková s dobou oběhu po eliptické dráze přibližně 5 roků. Název má po svých třech nezávislých pozorovatelích, kteří ji 3. – 7. 12. 1948 nalezli poměrně malými dalekohledy. Na naši severní oblohu se vyloupne ve druhé polovině září 2011 jako objekt o přibližně 8. hvězdné velikosti a měla by se ještě mírně zjasňovat. To znamená, že by měla být viditelná opět v malém dalekohledu, například v Somet Binaru 25x100, kterým také u byla na Skalnatém Plese objevena A. Mrkosem a L. Pajdušákovou.
Supernova SN2011fe
Supernova typu Ia byla objevena 24. 8. 2011 v galaxii M101 nacházející se v souhvězdí Velké Medvědice.
Fotografie M101 a SN2011fe pořízena v noci z 28. na 29. 8. 2011 dalekohledem D50 (průměr zrcadla 0,5 m) na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Snímek pořízen přes širokopásmové filtry BVR. Hvězdná velikost supernovy je na snímku přibližně 11,9 magnitud. Autoři: Jan Štrobl, Martin Jelínek.
Mapky polohy galaxie M101 a supernovy SN2011fe