27. 8. 2013

Úkazy na obloze 26. 8. - 1. 9. 2013 (35. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v pětatřicátém týdnu roku 2013. Měsíc je ve středu 28. 8. 2013 v poslední čtvrti. Otvírá se tedy možnost pozorovat slabší objekty večer a v první polovině noci.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat již zavedený středoevropský letní čas (SELČ). SELČ = (SEČ + 1 hod) nebo (UT + 2 hod). SEČ-středoevropský čas, UT-světový čas, čas na nultém poledníku.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je ve středu v poslední čtvrti. Vidět můžeme prakticky všechny planety, večer po setmění je vidět nízko nad západním obzorem Venuše, končí viditelnost planety Saturn. V noci je vidět (už ale dalekohledem) planeta Neptun a Uran. Neptun je v opozici se Sluncem (je na opačné straně oblohy než Slunce). Je vidět v dalekohledu tedy celou noc. Ráno před východem Slunce je nízko nad východním obzorem planeta Mars a výše Jupiter. Skončily večerní přelety ISS.

Měsíc:
     Měsíc je ve středu 28. srpna v 11h 35m SELČ v  poslední čtvti. Otvírá se tedy možnost ve večerních hodinách pozorovat slabší objekty. Milovníci sledování Měsíce si přijdou na své v druhé polovině noci, kdy se opět projeví plasticita objektů na terminátoru Měsíce (rozhraní světla a tmy). 31. srpna v ranních hodinách nastane konjunkce Jupiteru s Měsícem (Měsíc bude 5,3° jižně). Měsíc 31. srpna prochází okolo Marsu a Jupiteru na ranní obloze. 31. srpna je Měsíc nejdále od Země (apogeum - 404 845 km). 

Viditelnost planet:
     po setmění je vidět nízko téměř na západě Venuše, jako výrazná hvězda těsně po západu Slunce, lépe se najde pomocí triedru. Pro nadšence končí viditelnost planety Saturn, je velice nízko na jihozápadě a zapadá kolem desáté hodiny večerní. Jupiter je vidět ráno nad jihovýchodním obzorem, vychází skoro pět hodin před východem Slunce. Na ranní obloze se ukáže také načervenalý Mars, který je níže k obzoru než Jupiter a vychází více než tři hodiny před východem Slunce. Uran je na obloze téměř celou noc v souhvězdí Ryb a Neptun je vidět celou noc v souhvězdí Vodnáře. Oblohu večer ukazuje přiložený obrázek. 

Saturn
     (0,7 mag) se přesunul na jihozápadní oblohu a dá se pozorovat po setmění v souhvězdí Panny, vlevo od jasné hvězdy Spiky. Pomalu končí jeho období pozorování na večerní obloze, jeho výška nad obzorem už je jen něco kolem deseti stupňů nad obzorem. Stále však můžeme pozorovat jeho krásně rozevřený prstenec. Saturn zapadá kolem desáté večer (pro Vyškov ve 21h 52m SELČ). Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek můžeme vidět mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení. 

Venuše
     (- 4,0 mag) je nízko téměř nad západním obzorem zapadá kolem deváté večer (pro Vyškov ve 20h 54m SELČ). Je to asi hodinu po západu Slunce, takže je nad západem ještě dost světla a k vyhledání možná pomůže triedr. 
Jupiterovy měsíce

Mars
     (1,6 mag) je vidět asi tři hodiny před východem Slunce ráno nad východním obzorem, vychází kolem třetí ráno (pro Vyškov ve 2h 45m SELČ). 

Jupiter 
     (- 2,0 mag) je vidět v souhvězdí Blíženců skoro pět hodin před východem Slunce ráno nad východním obzorem (pro Vyškov v 01h 24m SELČ). Můžeme pozorovat i Galileovské měsíce. Obrázek ukazuje jejich polohu. 

Uran
     (5,7 mag) je vidět téměř celou noc v souhvězdí Ryb, vrcholí v druhé polovině noci, vychází kolem deváté (pro Vyškov ve 20 h 46m SELČ). Jeho pozice na obloze je výhodná k jeho vyhledání, protože se můžeme "odrazit" od hvězdy delta Psc (4,4 mag).  Jeho kotouček již rozlišíme při stonásobném zvětšení. Polohu Uranu jsme přínesli na mapce v předchozích informacích. 

Neptun
     (7,8 mag) už můžeme vidět celou noc (je v opozici se Sluncem) v souhvězdí Vodnáře, vychází kolem půl osmé večer (pro Vyškov v 19h 35m SELČ). Vyhledat ho můžeme v dalekohledu od hvězdy sigma Aqr, která je vidět okem (4,8 mag), od této hvězdy je Neptun 1,5° doprava. Obklopen je třemi podobně jasnými hvězdami, přičemž Neptun je jakoby v těžišti jejich trojúhelníku. V dalekohledu o průměru nad 25 cm bychom měli vidět mrňavý namodralý kotouček i s měsícem Triton (13,5 mag). Polohu Neptunu na obloze zachycují dva obrázky.
     Neptun je osmá a od Slunce nejvzdálenější planeta. Patří mezi plynné obry s rovníkovým průměrem okolo 50 000 km. To co pozorujeme je atmosféra planety složená převážně z vodíku a helia s větším podílem vody, čpavku a metanu. Planeta byla objevena v roce 1846 Johannem Gallem, jako vůbec jediná planeta na základě matematických výpočtů gravitačních odchylek okolních těles. Planeta má rovněž prstenec, který pozemskými dalekohledy není běžně vidět. V současné době známe asi 14 měsíců této planety. Největší měsíc Titan byl objeven jen 17 dní po objevu planety.

Slunce
     bylo minulý týden pokryto řadou skvrn a jeho aktivita byla zvýšená, uvidíme jak se bude aktivita vyvíjet v tomto týdnu. Na začátku týdne Slunce vyšlo kolem šesté hodiny a zapadlo před osmou hodinou večerní. Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází v 6h 07m SELČ a zapadá v 19h 37m SELČ. Opět se nám noc prodlužuje. 

Přelety ISS v tomto týdnu večer skončily. Nyní nastává období denních přeletů.

Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Váš Petr Hájek

21. 8. 2013

Úkazy na obloze 19. 8. - 25. 8. 2013 (34. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opožděně (technické problémy) opět informace o zajímavém dění na obloze ve čtyřiatřicátém týdnu (druhá polovina) roku 2013. Měsíc je dnes 21. 8. 2013 v úplňku. V tomto období se nedají sledovat slabé objekty v okolí Měsíce.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
     Ve všech časových údajích budeme používat již zavedený středoevropský letní čas (SELČ). SELČ = (SEČ + 1 hod) nebo (UT + 2 hod). SEČ-středoevropský čas, UT-světový čas, čas na nultém poledníku.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je dnes v úplňku. Vidět můžeme prakticky všechny planety, večer po setmění je vidět nízko nad západním obzorem Venuše výše nad obzorem potom planeta Saturn. V noci je vidět (už ale dalekohledem) planeta Neptun a Uran. Ráno před východem Slunce je nízko nad východním obzorem planeta Mars a výše Jupiter. Končí večerní přelety ISS. Nova v souhvězdí Delfína, která byla objevena 14. srpna je jestě na hranici viditelnosti pouhým okem, ale je lépe použít triedr.

Měsíc:
     Měsíc je dnes 21. srpna v úplňku, který nastal v 03h 44m SELČ. Měsíc svým svitem přezáří veškeré objekty v jeho okolí, pozorovat se dá daleko od Měsíce. Milovníci sledování Měsíce si ale mohou prohlédnout plošné uspořádání rozsáhlých útvarů, kterým říkáme Moře. Plastičnost kráterů se ztrácí neboť nevrhají výrazné stíny. 

Viditelnost planet:
     po setmění je vidět nízko téměř na západě Venuše, jako výrazná hvězda těsně po západu Slunce, lépe se najde pomocí triedru. Pro nadšence končí viditelnost planety Saturn, je velice nízko na jihozápadě a zapadá krátce po desáté hodině večer. Jupiter je vidět ráno nad jihovýchodním obzorem, vychází vice než čtyři hodiny před východem Slunce. Na ranní obloze se ukáže před východem Slunce načervenalý Mars, který je níže k obzoru než Jupiter a vychází tři hodiny před východem Slunce. Uran je na obloze téměř celou noc v souhvězdí Ryb a Neptun je rovněž téměř celou noc v souhvězdí Vodnáře. Oblohu večer ukazuje přiložený obrázek. 

Saturn
     (0,7 mag) se přesunul na jihozápadní oblohu a dá se pozorovat po setmění v souhvězdí Panny, vlevo od jasné hvězdy Spiky. Pomalu končí jeho období pozorování na večerní obloze, jeho výška nad obzorem už je jen něco kolem deseti stupňů nad obzorem. Stále však můžeme pozorovat jeho krásně rozevřený prstenec. Saturn zapadá po desáté večer (pro Vyškov ve 22h 11m SELČ). Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek můžeme vidět mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení. 

Venuše 
     (- 4,0 mag) je nízko téměř nad západním obzorem zapadá kolem deváté večer (pro Vyškov ve 21h 04m SELČ). Je to asi hodinu po západu Slunce, takže je nad západem ještě dost světla a k vyhledání možná pomůže triedr.

Jupiterovy měsíce
Mars
     (1,6 mag) je vidět asi tři hodiny před východem Slunce ráno nad východním obzorem, vychází kolem třetí ráno (pro Vyškov ve 2h 47m SELČ). 

Jupiter 
     (- 2,0 mag) je vidět asi čtyři hodiny před východem Slunce ráno nad východním obzorem (pro Vyškov v 1h 39m SELČ). Můžeme pozorovat i Galileovské měsíce. Obrázek ukazuje jejich polohu. 

Uran
     (5,7 mag) je vidět téměř celou noc v souhvězdí Ryb, vrcholí až před svítáním, vychází kolem deváté (pro Vyškov ve 21 h 06m SELČ). Jeho pozice na obloze je výhodná k jeho vyhledání, protože se můžeme "odrazit" od hvězdy delta Psc (4,4 mag), od této hvězdy jdeme dolů a doprava, kde narazíme na dvě hvězdy podobné jasnosti. První hvězda vzdálená asi 2,2° a pak už je Uran vzdálený 3,6°. Jeho kotouček již rozlišíme při stonásobném zvětšení. Polohu Uranu jsme přínesli na mapce v předchozích informacích. 

Neptun
     (7,8 mag) už můžeme vidět také téměř celou noc v souhvězdí Vodnáře, vychází kolem osmé večer (pro Vyškov v 19h 55m SELČ). Vyhledat ho můžeme v dalekohledu od hvězdy sigma Aqr, která je vidět okem (4,8 mag), od této hvězdy je Neptun 1,5° doprava. Obklopen je třemi podobně jasnými hvězdami půl stupně nahoru, dolů a doprava. V dalekohledu o průměru nad 25 cm bychom měli vidět mrňavý namodralý kotouček i s měsícem Triton (13,5 mag). 

Slunce:
     bylo konečně více aktivní uvidíme jak se bude aktivita vyvíjet v tomto týdnu. Na začátku týdne Slunce vyšlo po před šestou hodinou a zapadlo před osmou hodinou večerní. Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází v 5h 58m SELČ a zapadá v 19h 50m SELČ. Opět se nám noc prodlužuje. 

Nova Delfini 2013,
     která byla objevena minulý týden 14. srpna se dostala na viditelnost pouhým okem. V současné době je tak na hranici viditelnosti okem, spíše je slabší. Proto pro její pozorování je lépe použít triedr. Poslední jasnější nova byla na obloze v listopadu 2009, dnes je známá pod označením KT Eridanus. Na připojeném obrázku je zachycena Nova Del 2013, její poloha je: Alfa = 20h 23m 30,73s; Delta = +20° 46' 04,1". 

Přelety ISS končí veřer:
Datum              Začátek         Směr                          Konec        Směr
21.8.                 21h 36m       západ                        21h 40m      jih
22.8.                 20h 47m       západ                        20h 53m      jihojihovýchod
24.8.                 20h 47m       západ                        20h 51m      jih

Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodovou druhou polovinu týdne, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Váš Petr Hájek  
 

***

12. 8. 2013

Úkazy na obloze 12. 8. - 18. 8. 2013 (33. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze ve třiatřicátém týdnu roku 2013. Měsíc je ve středu 14. 8. 2013 v první čtvrti. Pro sledování slabých objektů jsou vhodné podmínky až v druhé polovině noci, neboť v první polovině začne rušit svým svitem Měsíc.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat již zavedený středoevropský letní čas (SELČ). SELČ = (SEČ + 1 hod) nebo (UT + 2 hod). SEČ-středoevropský čas, UT-světový čas, čas na nultém poledníku.

     Ve Wordu tyto úkazy ke stažení ZDE.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je ve středu v první čtvrti. Vidět můžeme prakticky všechny planety, večer po setmění je vidět nízko nad západním obzorem Venuše výše nad obzorem potom planeta Saturn. V noci je vidět (už ale dalekohledem) planeta Neptun a Uran. Ráno před východem Slunce je nízko nad východním obzorem planeta Merkur a výše nad obzorem pak planeta Mars a Jupiter. Přelety ISS probíhají od večerního soumraku. Dnes nastává maximum meteorického roje Perseid. Jsou výhodné podmínky, neboť svým svitem nebude rušit Měsíc.

Měsíc:
     Měsíc bude ve středu 14. srpna v 12h 56m SELČ v novu. Tedy v tomto týdnu jsou vhodné pozorovací podmínky pro sledování slabých objektů až v druhé polovině noci. Vzhledem k poloze Měsíce nízko na ekliptice, bude i Měsíc vidět nízko nad obzorem, pozorování detailů na jeho povrchu bude proto obtížnější. 19. srpna je Měsíc nejblíže Zemi (perigeum - 362 280 km). 

Viditelnost planet:
     po setmění je vidět nízko téměř na západě Venuše, jako výrazná hvězda těsně po západu Slunce, lépe se najde pomocí triedru. Saturn už se také přesouvá nad západní obzor a je velice nízko, zapadá před jedenáctou večer. Jupiter je vidět ráno nad jihovýchodním obzorem, vychází skoro čtyři hodiny před východem Slunce. Na ranní obloze se ukáže před východem Slunce načervenalý Mars, který je níže k obzoru než Jupiter a vychází tři hodiny před východem Slunce. Planeta Merkur je vidět ráno nízko nad východním obzorem, vychází asi hodinu před východem Slunce, takže už je obtížně pozorovatelný v ranním šeru.  Uran je na obloze téměř celou noc v souhvězdí Ryb a Neptun je rovněž téměř celou noc v ouhvězdí Vodnáře. Oblohu večer ukazuje přiložený obrázek. 

Saturn
     (0,7 mag) se přesunul na jihozápadní oblohu a dá se pozorovat po setmění v souhvězdí Panny, vlevo od jasné hvězdy Spiky. Už není večer moc vysoko, jeho výška nad obzorem už je jen něco kolem deseti stupňů nad obzorem. Stále můžeme pozorovat jeho krásně rozevřený prstenec. Saturn zapadá před jedenáctou hodinou večer (pro Vyškov ve 22h 46m SELČ). Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek můžeme vidět mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení. 

Venuše 
     (- 4,0 mag) je nízko téměř nad západním obzorem zapadá kolem půl desáté večer (pro Vyškov ve 21h 23m SELČ). Je to asi hodinu po západu Slunce, takže je nad západem ještě dost světla a k vyhledání možná pomůže triedr. V dalekohledu uvidíme, že je ve fázi čtvrti. 

Mars 
     (1,6 mag) je vidět asi tři hodiny před východem Slunce ráno nad východním obzorem, vychází kolem třetí

ráno (pro Vyškov ve 2h 52m SELČ). 

Merkur 
Jupiterovy měsíce
     (- 1,2 mag) je na ranní obloze ještě blíže k východnímu obzoru pod planetou Mars, je obtížně pozorovatelný v šeru hodinu před východem Slunce. 

Jupiter
     (- 2,0 mag) je vidět skoro čtyři hodiny před východem Slunce ráno nad východním obzorem (pro Vyškov ve 2h 06m SELČ). Můžeme pozorovat i Galileovské měsíce. Obrázek ukazuje jejich polohu. 

Uran
     (5,7 mag) je vidět téměř celou noc v souhvězdí Ryb, vrcholí až před svítáním, vychází kolem desáté (pro Vyškov ve 21 h 41m SELČ). Jeho pozice na obloze je výhodná k jeho vyhledání, protože se můžem "odrazit" od hvězdy delta Psc (4,4 mag), od této hvězdy jdeme dolů a doprava, kde narazíme na dvě hvězdy podobné jasnosti. První hvězda vzdálená asi 2,2° a pak už je Uran vzdálený 3,6°. Jeho kotouček již rozlišíme při stonásobném zvětšení. Polohu Uranu zachyzuje mapka zaslaná ve zpravodaji v minulém týdnu. 

Neptun
     (7,8 mag) už můžeme vidět také téměř celou noc v souhvězdí Vodnáře, vychází kolem půl deváté večer (pro Vyškov ve 20h 31m SELČ). Vyhledat ho můžeme v dalekohledu od hvězdy sigma Aqr, která je vidět okem (4,8 mag), od této hvězdy je Neptun 1,5° doprava. Obklopen je třemi podobně jasnými hvězdami půl stupně nahoru, dolů a doprava. V dalekohledu o průměru nad 25 cm bychom měli vidět mrňavý namodralý kotouček i s měsícem Triton (13,5 mag). 

Slunce
     je zase naprosto klidné, je to velice divné, když má nepochybně mířit do maxima. Skvrn je vidět hodně jsou ale malé a málo aktivní. Uvidíme jak se bude situace vyvíjet v tomto týdnu. Na začátku týdne Slunce vychází po půl šesté ráno (pro Vyškov ve 5h 42m SELČ) a zapadá po osmé večer (pro Vyškov ve 20h 10m SELČ). Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází v 5h 46m SELČ a zapadá ve 20h 05m SELČ. Opět se nám noc prodlužuje. 

Perseidy (někdy nazývané "Slzy svatého Vavřince)
     asi nejznámější meteorický roj bude mít maximum dnes 12. srpna mezi 20h 15m SELČ až 22h 45m SELČ. Maximum frekvence se předpokládá kolem 80 pádů za hodinu. V době maximální činnosti roje je tedy Měsíc jen 5 dní po novu a 12. srpna 2013 zapadá Měsíc ve 22h 15m SELČ. Radiant Perseid se dostává do pozorovatelné polohy kolem půl jedenácté večer. Nejlepší pozorovací podmínky jsou tedy v druhé polovině noci. 

ISS probíhají od večerního soumraku:
Datum              Začátek        Směr                          Konec         Směr
12.8.                 20h 50m       západ                      20h 57m      východoseverovýchod
12.8.                 22h 27m       západoseverozápad  22h 32m      východoseverovýchod
13.8.                 21h 38m       západoseverozápad  21h 45m      východ
14.8.                 20h 50m       západ                      20h 56m      východoseverovýchod
14.8.                 22h 27m       západoseverozápad  22h 30m      východ
15.8.                 21h 38m       západoseverozápad  21h 44m      východ
16.8.                 20h 49m       západoseverozápad  20h 56m      východ
17.8.                 21h 37m       západoseverozápad  21h 42m      východojihovýchod
18.8.                 20h 49m       západoseverozápad  20h 55m      východ
19.8.                 21h 37m       západoseverozápad  21h 41m      jihojihovýchod

Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Váš Petr Hájek

***

11. 8. 2013

Úkazy na obloze 5. 8. - 11. 8. 2013 (32. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze ve dvaatřicátém týdnu roku 2013. Měsíc je zítra (tj. 6. 8. 2013) v novu. Pro sledování slabých objektů jsou vhodné podmínky po většinu noci, koncem týdne (neděle)bude nad západním obzorem večer trochu rušit Měsíc, který se blíží do první čtvrti (14. 8. 2013).
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat již zavedený středoevropský letní čas (SELČ). SELČ = (SEČ + 1 hod) nebo (UT + 2 hod). SEČ-středoevropský čas, UT-světový čas, čas na nultém poledníku.

     Ve Wordu tyto úkazy ke stažení ZDE.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je zítra v novu. Vidět můžeme prakticky všechny planety, večer po setmění je vidět nízko nad západním obzorem Venuše výše nad obzorem potom planeta Saturn. V noci je vidět (už ale dalekohledem) planeta Neptun a Uran. Ráno před východem Slunce je nízko nad východním obzorem planeta Merkur a výše nad obzorem pak planeta Mars a Jupiter. Přelety ISS se z ranní oblohy přesouvají na večerní.

Měsíc:
     Měsíc bude zítra 6. srpna ve 23h 50m SELČ v novu. Tedy v tomto týdnu jsou vhodné pozorovací podmínky pro sledování slabých objektů po celou noc.

Viditelnost planet:
     po setmění je vidět nízko téměř na západě Venuše, jako výrazná hvězda za soumraku.  Saturn už se také přesouvá nad západní obzor, zapadá kolem jedenácté večer. Jupiter je vidět ráno nad jihovýchodním obzorem, vychází asi tři hodiny před východem Slunce. Na ranní obloze se ukáže před východem Slunce načervenalý Mars, který je níže k obzoru než Jupiter. Planeta Merkur je vidět ráno nízko nad východním obzorem, vychází asi hodinu a půl před východem Slunce, takže už je pozorovatelný v ranním šeru.  Uran je na obloze téměř celou noc v souhvězdí Ryb a Neptun je rovněž téměř celou noc v souhvězdí Vodnáře. Oblohu večer ukazuje přiložený obrázek. 

Saturn
     (0,7 mag) se přesunul na jihozápadní oblohu a dá se pozorovat po setmění v souhvězdí Panny, vlevo od jasné hvězdy Spiky. Už není večer moc vysoko, jeho výška nad obzorem už je jen něco přes deset stupňů. Stále můžeme pozorovat jeho krásně rozevřený prstenec. Saturn zapadá kolem jedenácté hodiny večer (pro Vyškov ve 23h 13m SELČ). Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek můžeme vidět mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení. 

Venuše 
Jupiterovy měsíce
     (- 4,0 mag) je nízko téměř nad západním obzorem zapadá kolem půl desáté hodiny (pro Vyškov ve 21h 37m SELČ). Je to asi hodinu po západu Slunce, takže je nad západem ještě dost světla, ale její jasnost je natolik velká, že ji nemůžeme přehlédnout. 

Mars
     (1,6 mag) je vidět asi dvě a půl hodiny před východem Slunce ráno nad východním obzorem, vychází kolem třetí ráno (pro Vyškov ve 2h 57m SELČ). 

Merkur 
     (- 1,0 mag) je na ranní obloze ještě blíže k východnímu obzoru pod planetou Mars, je obtížně pozorovatelný v šeru hodinu a půl před východem Slunce. 

Jupiter
     (- 2,0 mag) je vidět asi tři hodiny před východem Slunce ráno nad východním obzorem (pro Vyškov ve 2h 27m SELČ). Můžeme pozorovat i Galileovské měsíce. Obrázek ukazuje jejich polohu. 

Uran
     (5,8 mag) je převážně vidět téměř celou noc v souhvězdí Ryb, vychází kolem desáté (pro Vyškov ve 22 h 09m SELČ). 

Neptun
     (7,8 mag) už můžeme vidět také téměř celou noc v souhvězdí Vodnáře, vychází kolem deváté večer (pro Vyškov ve 20h 59m SELČ).

Polohu planety Uran a Neptun zachycuje přiložený wordovský soubor ZDE. 

Slunce:
     bylo pokryto řadou skvrn, ale jeho erupční aktivita byla velmi nízká. Uvidíme jak se bude situace vyvíjet v tomto týdnu. Na začátku týdne Slunce vychází kolem půl šesté ráno (pro Vyškov ve 5h 32m SELČ) a zapadá před půl devátou večer (pro Vyškov ve 20h 22m SELČ). Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází v 5h 36m SELČ a zapadá ve 20h 17m SELČ. Opět se nám noc prodlužuje, noci v srpnu jsou již delší, oproti červnu se nám noc protáhla už o hodinu a půl. 

Perseidy (někdy nazývané "Slzy svatého Vavřince)
     asi nejznámější meteorický roj bude mít maximum kolem 12. srpna. Ale již v tomto týdnu můžeme pozorovat zvýšenou aktivitu průletů atmosférou. Nejvíce Perseid lze spatřit tradičně nad ránem, kdy je radiant v souhvězdí Persea nejvýše nad obzorem. Polohu radiantu zachycuje připojený obrázek.  Mateřským tělesem tohoto roje je krátkoperiodická kometa 109P/Swift-Tuttle. Maximum frekvence se předpokládá kolem 80 pádů za hodinu.
     Pro rok 2013 se předpokládá, že maximum roje Perseid nastane 12. srpna mezi 20h 15m SELČ až 22h 45m SELČ. 14. srpna nastává první čtvrť Měsíce. V době maximální činnosti roje je tedy Měsíc jen 5 dní po novu a 12. srpna 2013 zapadá Měsíc ve 22h 15m SELČ. Radiant Perseid se dostává do pozorovatelné polohy kolem půl jedenácté večer. Nejlepší pozorovací podmínky jsou tedy v druhé polovině noci. 

ISS přechází z ranní oblohy na oblohu večerní:
Datum              Začátek        Směr                          Konec         Směr
05.8.                 23h 17m       západojihozápad       23h 21m     severosecerovýchod
06.8.                 22h 28m       západojihozápad       22h 34m     východoseverovýchod
07.8.                 21h 40m       jihozápad                  21h 46m     východoseverovýchod
07.8.                 23h 17m       západ                       23h 21m     severovýchod
08.8.                 22h 28m       západ                       22h 34m     východoseverovýchod
09.8.                 21h 39m       západojihozápad       21h 46m      východoseverovýchod
09.8.                 23h 16m       západoseverozápad   23h 20m      severoseverovýchod
10.8.                 22h 28m       západ                       22h 33m      východoseverovýchod
11.8.                 21h 39m       západ                       21h 46m      východoseverovýchod
12.8.                 20h 50m       západ                       20h 57m      východoseverovýchod
12.8.                 22h 27m       západoseverozápad   22h 31m      východoseverovýchod   
Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování 
Váš Petr Hájek