25. 2. 2013

Úkazy ve dnech 25. 2. - 3. 3. 2013 (9. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v devátém týdnu roku 2013. Měsíc je dnes 25. února v úplňku a postupně ubývá do poslední čtvrti (4. března). Postupně s ubývajícím Měsícem se budou zlepšovat pozorovací podmínky pro slabé objekty.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu či rozšíření budu vděčný.
     Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží z dnešního úplňku do fáze poslední čtvrti, která nastane v pondělí 4. března. V sobotu projde Měsíc kolem Saturnu. V první polovině noci jsou ideální podmínky pro pozorování planety Jupiter, druhá polovina noci je výhodná pro pozorování druhé největší planety sluneční soustavy - Saturnu. Večer končí přelety ISS.

Měsíc:
     Měsíc je dnes 25. února v úplňku ve 21 h 26 m. Postupně vychází Měsíc později a později až koncem týdne vychází kolem půl noci. 2. března je Měsíc v konjunkci se Saturnem (Měsíc bude 3,8° jižně).

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět až do půl druhé v noci, kdy zapadá). Nad západním obzorem po západu Slunce je vidět nízko planeta Merkur, zapadá na začátku týdne asi hodinu po západu Slunce, koncem týdne už pouze půl hodiny po západu Slunce. Venuše je již nepozorovatelná pro svoji blízkost u Slunce. Na ranní obloze je potom druhá největší planeta Saturn, která se objeví na obloze kolem jedenácté hodiny. Mars je nad obzorem ještě asi hodinu nad západním obzorem po západu Slunce, ale je tak nízko, že není prakticky pozorovatelný. Planeta Uran je na obloze večer v souhvězdí Ryb a Neptun je nepozorovatelný.

Merkur
     (- 0,2 až 1,4 mag na konci týdne) je vidět po západu Slunce nízko nad jihozápadním obzorem, na začátku týdne zhruba hodinu po západu Slunce. Jeho viditelnost tento týden končí.

Venuše je nepozorovatelná.

Jupiter
     (- 2,3 mag) je dominantním pozorovacím objektem v první polovině noci v souhvězdí Býka. Kulminuje (nejvýše nad obzorem) kolem šesté večer (pro Vyškov v 17 h 45 m SEČ) a zapadá už kolem půl druhé ráno (pro Vyškov v 1 h 38 m SEČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
25. 2. v 21 h 55 m SEČ;
26. 2. v 17 h 50 m;
27. 2. ve 23 h 35 m;
28. 2. v 19 h 25 m;
2. 3. ve 21 h 05 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
25. 2. nastane od 20 h 35 m do 22 h 47 m přechod měsíce Io;
26. 2. můžeme vidět od 17 h 20 m do 19 h 46 m přechod stínu měsíce Europa a ve 21 h 23 m konec zatmění měsíce Io;
27. 2. můžeme vidět v 18 h 36 m konec přechodu stínu měsíce Io;
1. 3. můžeme vidět přechod měsíce Ganymed od 22 h 24 m do 00 h 44 m;
3. 3. můžeme vidět od 22 h 27 m do 00 h 55 m zákryt měsíce Europa.

Saturn
     (0,4 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází kolem jedenácté (pro Vyškov v 22 h 57 m SEČ), nejvýše nad obzorem je kolem čtvrté ráno (pro Vyškov ve 4 h 03 m SEČ). Jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.

Uran
     (5,8 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu kolem osmé večer (pro Vyškov v 20 h 00 m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).

Neptun je nepozorovatelný.

Slunce
     nejeví vyšší aktivitu, přestože na Slunci byla aktivnější oblast. Je otázkou kdy bude v roce 2013 to očekávané maximum sluneční činnosti. Na začátku týdne Slunce vychází po půl sedmé ráno (pro Vyškov v 6 h 38 m SEČ) a zapadá kolem půl šesté odpoledne (pro Vyškov v 17 h 32 m SEČ). Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází už v 6 h 32 m a zapadá v 17 h 37 m.

Možnost pozorování přeletu ISS pro náš region ve večerních hodinách pomalu končí.
Den            Začátek     Směr                           Konec       Směr
25.2.          18h 07m    západoseverozápad     18h 13m    jihovýchod 
26.2.          18h 54m    západojihozápad         18h 58m    jihojihozápad
27.2.          18h 03m    západ                         18h 08m    jihojihovýchod
 
Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) na březnové obloze
     v průběhu měsíce března 2013 bude vidět na obloze po západu Slunce a ráno před východem Slunce kometa, která podle předpovědi by mohla být viditelná pouhým okem. V průběhu února se kometa pohybovala po jižní obloze. Při současném trendu zjasňování je velice pravděpodobné, že kometa by mohla na naší obloze vyjít jako objekt s jasností kolem 2,5 mag, tedy s jasností srovnatelnou s hvězdami ve "Velkém voze". Poté by měla slábnou a ještě na konci března, kdy na večerní obloze přestane rušit Měsíc bude mít jasnost kolem 5. mag a bude na hranici viditelnosti pouhým okem.
     Přiložené dva obrázky zachycují polohu komety po západu Slunce a před východem Slunce v průběhu měsíce března a dubna.

Mapka pro ranní oblohu

Mapa pro večerní oblohu

Na závěr pozvánka na přednášku


Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek

18. 2. 2013

Úkazy ve dnech 18. - 24. 2. 2013 (8. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v osmém týdnu roku 2013. Měsíc postupně přibývá z první čtvrti (17. února) do úplňku, který nastane až v pondělí 25. února. Postupně tedy s přibývajícím Měsícem se budou zhoršovat pozorovací podmínky pro slabé objekty.
     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
     Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží do fáze úplňku, která nastane v pondělí 25. února. Dnes večer projde Měsíc nadaleko planety Jupiter. V první polovině noci jsou ideální podmínky pro pozorování planety Jupiter, druhá polovina noci je výhodná pro pozorování druhé největší planety sluneční soustavy - Saturnu. Končí viditelnost planety Merkur. Večer přelétá ISS.

Měsíc:
     Měsíc po první čtvrti se blíží do fáze úplňku, která nastane v pondělí 25. února v ve 21 h 26 m. 18. února tj. dnes večer bude Měsíc v konjunkci s planetou Jupiter (Měsíc bude 1,6° jižně). Měsíc se také přiblíží k jasné hvězdě Aldebaran v souhvězdí Býka a nedaleko se bude nacházet otevřená hvězdokupa Plejády a planetky Ceres a Vesta, ale na ty je již potřeba dalekohled. 19. února je Měsíc v odzemí - 404.511 km.

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět až do dvou hodin po půlnoci, kdy zapadá). Nad západním obzorem po západu Slunce je vidět nízko planeta Merkur, zapadá asi hodinu po západu Slunce. Venuše je již neviditelná pro svoji blízkost u Slunce na obloze. Na ranní obloze je potom druhá největší planeta Saturn, která se objeví na obloze před půlnocí. Mars je nad obzorem ještě asi hodinu nad západním obzorem po západu Slunce, ale je tak nízko, že není prakticky pozorovatelný. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je nepozorovatelný.

Merkur
     (- 0,2 až 1,4 mag na konci týdne) je vidět po západu Slunce nízko nad jihozápadním obzorem, zhruba hodinu po západu Slunce. Jeho viditelnost tento týden končí. Koncem týdne bude jeho zmenšující se srpek největší.

Venuše je nepozorovatelná.

Jupiter
     (- 2,4 mag) je dominantním pozorovacím objektem v první polovině noci v souhvězdí Býka. Kulminuje (nejvýše nad obzorem) kolem šesté večer (pro Vyškov v 18 h 10 m SEČ) a zapadá už kolem druhé ráno (pro Vyškov ve 2 h 03 m SEČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
18. 2. v 21 h 05 m SEČ;
20. 2. v 22 h 45 m;
21. 2. ve 18 h 40 m;
23. 2. ve 20 h 15 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
18. 2. nastane od 18 h 40 m do 20 h 51 m přechod měsíce Io;
19. 2. můžeme vidět v 19 h 27 m konec zatmění měsíce Io;
22. 2. můžeme vidět od 18 h 23 m do 20 h 41 m přechod měsíce Ganymed;
24. 2. můžeme vidět od 19 h 48 m do 22 h 16 m zákryt měsíce Europa a ve 23 h 24 m začátek zákrytu měsíce Io.

Saturn
     (0,6 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází před půlnocí (pro Vyškov v 23 h 25 m SEČ), nejvýše nad obzorem je kolem půl páté ráno (pro Vyškov ve 4 h 30 m SEČ). Jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan. V případě dobrých pozorovacích podmínek mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.

Uran
     (5,8 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu kolem půl deváté večer (pro Vyškov v 20 h 26 m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).

Neptun je nepozorovatelný.

Slunce
     nejeví vyšší aktivitu, o víkendu se na povrchu objevila nenápadná skvrna, kde došlo v neděli k erupci. Je otázkou kdy bude v roce 2013 to očekávané maximum sluneční činnosti. Na začátku týdne Slunce vychází před sedmou ráno (pro Vyškov v 6 h 52 m SEČ) a zapadá po páté odpoledne (pro Vyškov v 17 h 20 m SEČ). Koncem týdne Slunce pro Vyškov vychází už v 6 h 46 m a zapadá v 17 h 25 m. Den se nám prodlužuje a zkracuje se možnost nočního pozorování, ale stále v případě jasného počasí máme 10 hodin astronomické noci.

Možnost pozorování přeletů ISS pro náš region je v tomto týdnu ve večerních hodinách.

Den            Začátek     Směr                           Konec       Směr
19.2.          18h 22m    západoseverozápad   18h 27m    východ 
20.2.          19h 08m    západoseverozápad   19h 11m    východojihovýchod
21.2.          18h 17m    západoseverozápad   18h 23m    východ
22.2.          19h 02m    západoseverozápad   19h 07m    jihojihovýchod
23.2.          18h 11m    západoseverozápad   18h 18m    východojihovýchod  
24.2.          18h 57m    západ                       19h 02m    jihojihovýchod
25.2.          18h 06m    západoseverozápad   18h 12m    jihovýchod

Planetka 2012 DA14
     měla být astronomickou událostí minulého týdne. Ale na většině území bylo zataženo, a tak asi nikdo v našem regionu pohyb planetky po obloze neviděl.

     Daleko poutavější informace, která zasáhla sdělovací prostředky v pátek ráno, byl průlet meteoritu nad Uralem v Rusku. Byl to určitě úkaz, který není vidět každý den. Podobná situace nastala v Rusku v roce 1908, která však měla daleko negativnější dopad, naštěstí však v neobydleném regionu. O co vlastně šlo v pátek 15. února 2013 nad Čeljabinskem? Těleso o průměru zhruba 15 metrů vstoupilo do zemské atmosféry 15. února 2013 ve 3h 20m 26s světového času. V místním čase to bylo v 9h 20m. V té době Slunce teprve vycházelo a na modré obloze se podařilo zaznamenat úchvatný úkaz, který byl zachycen řadou průmyslových kamer ve městě Čeljabinsk. Za třicet sekund se pohybová energie tělesa přeměnila na několik výbuchů, přičemž ten hlavní měl energii asi 500 kilotun TNT. Nad Čeljabinskem zazářil bolid více než Slunce a rázová vlna poškodila řadu budov a sklo, které se rozbilo v oknech budov zranilo více než tisícovku lidí. S odstupem času si můžeme představit jaké bylo štěstí, že toto těleso nebylo větší a nedopadlo přímo do města. Meteority z tohoto úkazu se zatím nenašly, ale pátrání stále pokračuje.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) na březnové obloze.
     V průběhu měsíce března 2013 bude vidět na obloze po západu Slunce a ráno před východem Slunce kometa, která podle předpovědi by mohla být viditelná pouhým okem. V průběhu února se kometa pohybovala po jižní obloze. Při současném trendu zjasňování je velice pravděpodobné, že kometa by mohla na naší obloze vyjít jako objekt s jasností kolem 2,5 mag, tedy s jasností srovnatelnou s hvězdami ve "Velkém voze". Poté by měla slábnou a ještě na konci března, kdy na večerní obloze přestane rušit Měsíc bude mít jasnost kolem 5. mag a bude na hranici viditelnosti pouhým okem.
     Přiložené dva obrázky zachycují polohu komety po západu Slunce a před východem Slunce v průběhu měsíce března a dubna.

Poloha komety na ranní obloze

Poloha komety na večerní obloze


Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek

15. 2. 2013

Pád meteoritu na Čeljabinsk v Rusku

     15. 2. 2013 v 9 h a 15 m místního času (u nás 4 h a 15 m) spadl do oblasti kolem ruského města Čeljabinsk roj meteoritů. Původní těleso bylo asi 7.000 tun těžké, vletělo do atmosféry rychlostí 17 KILOmetrů za SEKUNDU a při pohybu atmosférou se ve výšce cca 40 km (plus mínus 10 kilometrů) rozpadlo na několik úlomků, které dále pokračovaly ve své pouti směrem k povrchu Země po přibližně stejné dráze, jakou mělo původní těleso. Dlužno dodat, že těleso to bylo poměrně pomalé, vezmeme-li v úvahu, že rychlosti se pohybují v rozmezí 11 až 72 kilometrů za sekundu.

     Velmi se omlovám všem, kteří v článečku očekávají nějaké pěkné fotečky. Moc jich tu nebude, ale v odkazech je jich dost. Důvod je ten, že se v současné době právníci zaměřili na weby, které přebírají cizí videomateriály a vyžadují desítky tisíc korun za jejich použití i od veřejně prospěšných organizací (neziskovek). Takže lze používat pouze fotografie s výslovným souhlasem autora. V případě mého webu především moje vlastní, mých kamarádů nebo z NASA, která své materiály pro neziskové účely poskytuje zdarma a pro ziskové účely za směšné ceny.


Články v češtině z Aktuálně.cz:

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=771508#utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_campaign=A&utm_term=position-18

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=771543


Zahraniční zpravodajství:

http://www.brisbanetimes.com.au/world/meteor-shower-over-russia-sees-meteorites-hit-earth-20130215-2ei2j.html
http://www.gizmodo.com.au/2013/02/watch-this-giant-meteorite-fly-over-russia-you-wont-believe-the-sound-it-made/
http://english.ruvr.ru/2013_02_15/What-happened-over-the-Urals-region-was-not-a-meteor-shower-it-was-a-meteorite-spokesperson-VIDEO/


     Některá tato videa z těchto článků nebo jejich části se budou ještě dále opakovat níže.

     Za nejzajímavější zdroj videí považuji následují odkaz na ruskou televizi RUSSIAN.RT.COM. Většina videí je i s mluveným slovem, jsou tam záběry z interiérů a celkově jsou velmi zajímavé.
Zde obecný odkaz - videa se pouštějí samy jedno po druhém http://www.youtube.com/watch?v=MNTNYI5lEKk&list=UUFU30dGHNhZ-hkh0R10LhLw
Pokusím se však roztřídit je a okomentovat.

     Nejdříve se však podívejme na fotografii z úplně jiného zdroje, a to z meteorologické družice EUMETSAT, které se podařilo zachytit vstup meteoritu do atmosféry Země tak trošku "s nadhledem".

A škaredý detail, po výřezu již hodně utrpěla kvalita.

     Těleso vstupuje do atmosféry Země a třením o ni se začíná zahřívat. Zároveň se začíná zbržďovat, nejdříve jen velmi pozvolna, při vstupu do hustších vrstev atmosféry o něco více. Teplota vzrůstá a těleso se částečně vypařuje. Až teplota dosáhne kritickou hranici pro materiál tělesa, těleso shoří nebo se začne rozpadat. Rozpadnutí se samozřejmě může stát a nemusí, záleží vždy na velikosti tělesa a jeho materiálu.
     Nejméně vydrží malé prachové částečky, které shoří v atmosféře velmi rychle a my pak pozorovujeme jev zvaný meteror, případně meteorický roj, je-li jich více. Celý jev většinou trvá pro lidské oko jen zlomek sekundy. Větší a soudržnější tělíslo můžeme sledovat i několik sekund, někdy můžeme zahlédnout i světelnou stopu, případně, máme-li štěstí, i stopu kouřovou nebo zaslechnout i doprovodný slabý zvuk.
     V případě Čeljabinského meteoritu se však jednalo o 7 000 tun materiálu pravděpodobně s obsahem kovu. Z toho důvodu také neshořel v atmosféře celý, ale jeho fragmenty dopadly až na Zemi.


Co mohli obyvatelé Čeljabinska pozorovat na obloze:

     Část videí je z automobilů při cestě Čeljabinců do práce. Například toto, jehož řidič jel přibližně od východu na západ. Proto se mu jev objevil po pravé ruce a přes zorné pole přeletěl směrem doleva. Světové strany jízdy se dají snadno odvodit z informace, že dráha tohoto meteoritu vedla od severu k jihu.
http://www.youtube.com/watch?v=HDWbR_je9gc&list=UUFU30dGHNhZ-hkh0R10LhL

     Tito řidiči jeli povětšinou v opačném směru než řidič z videa výše. Zajímavé je vidět, že i když meterorit při největším zjasnění nebyl v zorném poli, přesto se od něho šířil poměrně oslnivý jas. Jeho jasnost totiž dosáhla takové intenzity, že jasnější už by bylo pouze Slunce. V maximu jasnosti byl meteorit pouze 100 x slabší nežli Slunce a přesahoval výrazně jasnost Měsíce v úplňku.
     Zajímavé jsou také záběry z křižovatky, kde zřetelně vidíme, jak po zemi rychle letí ostré stíny, které meteroritem ozářené předměty vrhají.
http://www.youtube.com/watch?v=1wUqmS35REY&list=UUFU30dGHNhZ-hkh0R10LhL

     Meteor se v určité části své dráhy začíná zjasňovat vlivem zahřívání. Jasnost prudce roste, až dojde k explozivnímu rozpadu tělesa na menší části. Rozpad je doprovázen velmi nepříjemným a silným třeskem. Zároveň s tím se rozšířila rázová vlna, která způsobila velké škody. Na některých videích byly slyšet i zvukové rázy, podobné třeskům, které vydávají letadla při překonávání rychlosti zvuku. Mechanismus u letadel i meteorů je naprosto stejný.
     Pro ilustraci zařazuji tzv. "snímek dne" z NASA - ze dne 21. 2. 2001, kde je zachycené letadlo, které právě překračuje rychlost zvuku. Pořídil ho Ensign John Gay. Překlad z anglického originálního vysvětlujícího textu kradu z www.astro.cz: "Mnoho lidí slyšelo nadzvukový třesk, ale jen málo jej vidělo. Pokud letadlo letí rychlostí větší než je rychlost zvuku, tak zvukové hustotní vlny emitované letadlem nemohou letadlo předběhnout a tak se akumulují v kuželu za letadlem. Když přechází tato rázová vlna, tak posluchač uslyší všechen zvuk emitovaný za dlouhou dobu najednou jako nadzvukový třesk. Jak letadlo akceleruje, aby překonalo zvukovou bariéru, tak mohou vznikat mraky neobvyklých tvarů. Původ takových mračen se stále diskutuje. Vedoucí teorie říká, že se ve stlačeném vzduchu kolem letadla jež popisuje Prandtl-Glauertova singularita objevují kapky, protože vlhký vzduch kondenzuje za vzniku vodních kapek. Letoun F/A-18 Hornet nahoře byl vyfotografován ihned po překonání zvukové bariéry. Velké meteory a raketoplán často vytváří slyšitelné zvukové rázy ještě předtím, než se zpomalí zemskou atmosférou pod rychlost zvuku."


Co se dělo v interiérech domů v Čeljabinsku:

     zatím není známo, že by při celém úkazu nějaký člověk zemřel. Asi 43 lidí je v nemocnicích s vážnějšími zraněními, celkově však bylo zraněno kolem 1 000 lidí. A to, prosím, meteorický roj nespadl přímo na město! Nejvíc zraněných bylo létajícími předměty, především roztříštěným sklem.

     Na videu je vidět, jak to vypadalo uvnitř budov. Bez varování byla prudce vyražena okna, rámy oken, poškozen interiér. Za své dokonce vzala i vrata od skladu. Pracovníci kanceláře na videu měli velké štěstí, že je nezasáhly střepy z vyražených oken, možná je to tím, že na nich měli markízy, jak je vidět úplně vpravo.
http://www.youtube.com/watch?v=R39lp3qBqQw&list=UUFU30dGHNhZ-hkh0R10LhL


Lidé popisují situaci - co viděli, co cítili:

http://www.youtube.com/watch?v=_juYeR80Fp0&list=UUFU30dGHNhZ-hkh0R10LhL 
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=o21pj1kH0n4#at=12

     Obyvatelé města hovořili mimo jiné i o výpadku elektrického proudu, sítí mobilních operátů a internetu. Jedná se pravděpodobně o důsledek porušení ionosféry Země průletem velkého tělesa. Ionosféra má totiž velký přínos pro šíření elektromagnetických vln, které lidé vysílají. Krátké vlny se od ní odrážejí a mohou se tak přenášet na větší vzdálenost.


Jak řeší situaci místní správa:

     Jak se takovéhle situace řeší v katastrofických filmech, víme asi všichni. Tak se podívejme, jak to probíhá v reálu.

     Starosta Čeljabinska informuje, že jsou poranění lidé a v mnoha městkých budovách (nemocnici, školách, dětských školkách, kulturních domech) jsou škody, rozbité sklo. Žádá majitele firem, aby dali pracovníkům volno a aby děti nechodily do školy. Rodiče prosí, aby si děti vzali pokud možno domů, pokud někteří nebudou moci, o jejich děti bude postaráno jinak. Pokud někteří obyvatelé města někoho postrádají, mají se obrátit na úřady
http://www.youtube.com/watch?v=X3fzRWfeSlM&list=UUFU30dGHNhZ-hkh0R10LhL

     Vedoucí Národního centra pro řízení krizových situací v Rusku Vladimír Stěpanov komentuje dopad meteoritu (výslovně říká "kosmické těleso") v oblasti Čeljabinsku. Říká, že do stavu zvýšené pohotovosti je uvedeno více než 20 000 záchranářů a tři letadla.
http://www.youtube.com/watch?v=oldGv5SOU4Y&list=UUFU30dGHNhZ-hkh0R10LhL 

     Zasedání komise v Čeljabinsku - záznam živého vysílání z jednání pracovní skupiny Rady vlády o situaci na Uralu (federální okruh), pod vedením vedoucího nouzových situací Vladimíra Puchkova.
http://www.youtube.com/watch?v=7ImspaezudA&list=UUFU30dGHNhZ-hkh0R10LhL 


Fotografie obyvatel Čeljabinsku:

     tlaková vlna porozbíjela především okna. Na obrázcích však vidíme i další škody. Osobně mě na jednom ze snímků překvapily rozbité podhledy stropu a jak jsem viděla na jiném obrázku, podhledy byly popadané i na chodbě, kde to vypadá, že ani nebylo okno. Jeden z úlomků rozdrobeného většího kusu meteoritu údajně dopadl na budovu místní továrny a velmi vážně ji poškodil. Lépe řečeno poněkud poboural. Nejsou však zprávy o žádných požárech.
1) školní třída - 7 fotografií
http://vk.com/typical_chelyabinsk?z=photo-32443541_297957239%2Fwall-32443541_62148
2) poničené město - 8 fotografií
http://vk.com/typical_chelyabinsk?z=photo-32443541_297960969%2Fwall-32443541_61678

     Dlužno dodat, že Čeljabinský meteorit svojí velikostí byl zřejmě druhý největší po Tunguzském meteoritu, který spadl rovněž na území Ruska, a to na Sibiř v oblasti řeky Tunguzky. Ten však byl pravděpodobně z jiného, méně soudržného materiálu, proto vybuchl ve větší výšce necelých 10 kilometrů nad povrchem Země. Z toho důvodu se také myslelo, že se původně jednalo o kometární jádro tvořené především ledem. Nicméně v poslední době se začalo uvažovat i o tom, že se jednalo o planetku.
     Ukazuje se totiž, že ve vyšších vrstvách atmosféry se těleso mohlo zahřívat intenzivněji, než se dříve předpokládalo, a tudíž by i dříve došlo k výbuchu. Meteorit od Čeljabinska by nám tedy mohl v mnohém pomoci lépe vysvětlit i tento jev z roku 1908. V tuto chvíli se má zato, že Čeljabinský meteorit před vstupem do plynného obalu Země měřil nějakých (pouhých) 10 či 15 metrů! Dopad fragmentů tohoto meteoritu až na povrch planety se dá vysvětlit tím, že je zčásti tvořen kovem.

     V tuto chvíli se ví o některých místech dopadu. Do hledání je zapojeno několik pátracích vozidel a velké množství lidí, kteří hledají úlomky meteoritu. Jedna část, jak již výše zmíněno, dopadla přímo do Čeljabinské továrny, není však zatím známo, jestli byla nalezena nebo se přímo při dopadu vypařila. Další část(i) dopadla(y) na hladinu jezera Čebarkul asi 70 kilometrů západně od Čeljabinska. Tato oblast je nyní uzavřená policií a její průzkum od 16. 2. 2013 přebírá Uralská federální univerzita, která bude hledat spadlé úlomky a v případě jejich nalezení provede i jejich rozbor. Otvor v ledu po dopadu úlomku do jezera má průměr 8 metrů.
http://www.youtube.com/watch?v=GqMu3hK3Uas&list=UUFU30dGHNhZ-hkh0R10LhL

     Na závěr přehlídky videí z ruské televize zařazuji souhrnnou reportáž, které je dobře rozumět a která shrnuje téměř veškeré dění kolem tohoto jevu ze samotného Čeljabinska http://www.youtube.com/watch?v=93XxmVWtCJQ&list=UUFU30dGHNhZ-hkh0R10LhL


PODVRHY, FÁMY a podivná tvrzení:
     jako vždy se promptně rozšířily podvrhy a fámy. Některé z neznalosti, některé však vyslovené manipulace. Nevím, kam zařadit některé informace z našeho tisku, které tedy zahrnuji pod "podivná tvrzení"

1) Našla jsem jedno katastrofické video. Tak takhle to tam opravdu není, ale je to krásná ukázka toho, jak se taková katastrofická videa vyrábějí. Možná někde narazíte na první část tohoto videa bez té druhé poloviny, kde se ukazuje, jak se taková ukázka vyrábí. Tak toto opravdu není realita:
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=IjctETw_PcE

2) Do podvrhů přesouvám i kráter, který jsem původně měla přebraný jako místo dopadu meteoritu. Připadal mi však povědomý, a tak jsem popátrala a našla jej se správným popiskem. Takže: nejedná se o kráter po dopadu, ale o přírodní úkaz v Turkmenistánu známý jako Darvaza, který vznikl v roce 1971 nikoliv po dopadu kosmického tělesa, ale propadnutím horniny skrz plynovou kapsu pod ním. Z kráteru pak unikal plyn do okolí. Plyn byl následně zapálen a prakticky v nezměněné formě hoří dodnes.
https://www.youtube.com/watch?v=Oq-d8_RbQuQ 

3) V původních zprávách byla informace, že Rusové těleso sestřelili raketou. Vzhledem k rychlosti meteoritu (viz výše) a rychlosti raket je to však prakticky nemožné. Armáda posléze také tuto zprávu označila za nepravdivou. Zřejmě někdo neznalý považoval přírodní proces explozivního rozpadu tělesa za uměle vyvolaný člověkem.

4) Souvislost meteroritu a planetky 2012 DA14: shodou okolností dnes (15. 2. 2013) dochází k největšímu přiblížení planetky 2012 DA14 k Zemi. A to natolik blízkému, že se dostává až dovnitř geostacionární dráhy. Více na konci tohoto příspěvku: http://neureiterova-astronomie.blogspot.cz/2013/02/vazeni-priznivci-pozorovani-oblohy-dnes.html  Nicméně spolu tato dvě tělesa s největší pravděpodobností nemají vůbec nic společného. Pohyb planetky jde ve vztahu k naší Zemi od jihu na sever, zatímco meteorit se pohyboval přesně opačně od severu na jih.

5) Objevila se údajná citace ruského astronoma, že s velkou pravděpodobností na Zemi v souvislosti s tímto meteoritem dopadnou další tělesa. Nikde jsem přímé vyjádření nenašla a myslím, že média nejspíš poněkud špatně interpretují informaci.
    Za meteoritem může letět nějaký jiný roj těles, to každopádně může. Nicméně nemusí.
Meziplanetární prostor je plný těles a tělísek a prachu. Některé mají podobné dráhy a pohybují se po nich poblíž sebe. Jiné jsou zcela osamělé. Pokud ten astronom vcelku kategoricky tvrdí, že je velká pravděpodobnost, měl by zdůvodnit, proč si to myslí. Protože možné to samozřejmě je, ale "velká pravděpobnost" není vycucání si ji z prstu. K tomu už musí mít nějaké pozorování - buď aktuální nebo z dřívějška a měl by o těch tělesech něco dopředu vědět. Tím pádem se dá očekávat, že by to měl vědět už minimálně pár dní dopředu a možná i pár měsíců. Čili otázka zní, proč to tvrdí až nyní, proč s tím nevyšel dříve - byl by nyní dost slavný.

    Spíše šlo o nějaké obecné vyjádření, které bylo mylně vztaženo k tomuto konkrétnímu meteroritu. 


     Na úplný závěr si dovolím ještě předvést ukázky, jak vypadají meteority, které v minulosti dopadly na Zemi a které by mohly mít složení podobné Čeljabinskému meteoritu. To znamená tělesa obsahující kov. Fotografie staženy se svolením autora z této stránky: http://www.sberatel.com/diskuse/topic.php?post=197810&topic=11885http://www.meteoritemarket.com/type.html



Celkový záběr meteoritu a ...














                                                     ... a jeho detail




Celkový záběr druhého meteoritu a ....







 





                                           ..... a jeho detail











NOVINKA Z 18. 2. 2013:
     Fragmenty nalezeny! Dle jednoho z obrázků soudím, že oficiální název tělesa byl stanoven na "meterorit Čebarkul" podle jezera, kam dopadl (standardní pojemnování meteroritů dle místa dopadu).
http://ria.ru/photolents/20130218/923484817.html#photo=923492799

NOVINKA Z 9. 11.2013:
     ukázka z knihy Hvězdy vědeckého nebe: http://technet.idnes.cz/kniha-hvezdy-vedeckeho-nebe-dfr-/tec_vesmir.aspx?c=A131101_163639_tec_vesmir_vse

***

14. 2. 2013

Planetka 2012 DA14

     Připomínám, že v pátek 15. 2. 2013 bude cca po 21. hodině pozorovatelná planetka 2012 DA14. Očima bohužel nikoliv, nutné je mít alespoň nějaký větší triedr.

     Další informace o planetce jsou na konci jiného příspěvku tohoto blogu: http://neureiterova-astronomie.blogspot.cz/2013/02/vazeni-priznivci-pozorovani-oblohy-dnes.html

     Dnes přidávám ukradené mapičky pro případné pozorovatele a fotografy: ZDE.

11. 2. 2013

Úkazy ve dnech 11. - 17. 2. 2013 (7. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze, v šestém týdnu roku 2013. Měsíc postupně přibývá do první čtvrti. V tomto týdnu budou vhodné podmínky pro večerní pozorování Měsíce. Na Měsíc budou sluneční paprsky dopadat šikmo, takže to zvýrazní plasticitu pozorování objektů na jeho povrchu.
Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží do fáze první čtvrti, která nastane v neděli. V první polovině noci jsou ideální podmínky pro pozorování planety Jupiter, v druhé polovině noci se na oblohu dostává druhá největší planeta sluneční soustavy - Saturn. Ostatní planety viditelné pouhým okem jsou jenom nízko nad obzorem večer nebo ráno.

Měsíc:
     Měsíc po novu se blíží do fáze první čtvrti. Tato fáze nastane v neděli 17. února ve 21 h 30 m nedaleko otevřené hvězdokupy Plejády. 11. února tj. dnes po západu Slunce bude nad západním obzorem vidět srpek mladého Měsíce u Merkuru a Marsu. Měsíc bude dobře viditelný na večerní obloze a postupně jak bude přibývat, tak bude rušit svým světlem v první polovině noci pozorování slabých objektů. V pondělí 18. února bude Měsíc nedaleko Jupiteru, k zákrytu dojde na obloze viditelné z Austrálie.

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět až do půl třetí ráno). Nad západním obzorem po západu Slunce je vidět nízko planeta Merkur, zapadá asi hodinu a půl po západu Slunce. Venuše je vidět krátce před východem Slunce na ranní obloze nízko nad východním obzorem. Na ranní obloze je potom druhá největší planeta Saturn, která se objeví na obloze kolem půl noci. Mars je nad obzorem ještě asi hodinu a čtvrt nad západním obzorem po západu Slunce, ale je tak nízko, že není prakticky pozorovatelný. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je po západu Slunce už jen půl hodiny nad obzorem, takže je prakticky nepozorovatelný.

Merkur
     (- 0,6 mag) je vidět po západu Slunce nízko nad jihozápadním obzorem, zhruba hodinu a půl po západu Slunce.

Venuše
     (- 3,9 mag) je vidět ráno nad východním obzorem asi čtvrt hodiny před východem Slunce. Pro Vyškov vychází Venuše v 6 h 45 m. Slunce vychází kolem sedmé hodiny.

Jupiter
     (- 2,5 mag) je dominantním pozorovacím objektem v první polovině noci v souhvězdí Býka. Kulminuje (nejvýše nad obzorem) kolem půl sedmé večer (pro Vyškov v 18 h 36 m SEČ) a zapadá už kolem půl třetí ráno (pro Vyškov ve 2 h 28 m SEČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
11. 2. v 20 h 17 m SEČ;
12. 2. v 6 h 12 m;
13. 2. ve 2 h 04 m a ve 21 h 55 m;
14. 2. v 17 h 47 m;
15. 2. ve 3 h 43 m a ve 23 h 34 m;
16. 2. v 19 h 26 m;
17. 2. v 5 h 22 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
11. 2. nastane od 16 h 46 m do 18 h 57 m přechod měsíce Io;
12. 2. můžeme vidět v 17 h 32 m konec zatmění měsíce Io;
15. 2. můžeme vidět od 19 h 43 m do 22 h 02 m přechod stínu měsíce Ganymed a od 22 h 51 m do 1 h 17 m přechod měsíce Europa;
17. 2. můžeme vidět od 19 h 52 m do 22 h 19 m zatmění měsíce Europa a ve 21 h 30 m zákryt měsíce Io.

Saturn
     (0,6 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází kolem půl noci (pro Vyškov v 23 h 53 m SEČ), nejvýše nad obzorem je kolem páté ráno (pro Vyškov ve 4 h 58 m SEČ). Jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan.
Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už pouze večer.
Uran
     (5,8 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu kolem deváté večer (pro Vyškov v 20 h 52 m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je patrné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. V tomto týdnu už je prakticky nepozorovatelný, neboť zapadá asi půl hodiny po západu Slunce.

Slunce
     není pokryto mnoha skvrnami, ani jeho aktivita není příliš vysoká. Je otázkou, kdy bude v roce 2013 to očekávané maximum sluneční činnosti. Na začátku týdne Slunce vychází po sedmé ráno (pro Vyškov 7 h 04 m SEČ) a zapadá kolem páté odpoledne (pro Vyškov v 17 h 09 m SEČ). Koncem týdne vychází již před sedmou (pro Vyškov v 6 h 59 m SEČ) a zapadá po páté (pro Vyškov v 17 h 14 m SEČ).


Možný ARMAGEDON naší planety se snad nekoná

     15. února 2013, tj. v pátek, proletí v těsné blízkosti Země (méně než 30 tisíc km) planetka 2012 DA14 rychlostí 22 km/s. Asteroid byl objeven robotickým dalekohledem o průměru 45 cm na observatoři La Sagra ve Španělsku v noci z 22. na 23. února 2012. Těleso má průměr 40 - 50 m. K největšímu přiblížení dojde ve 20 h 25 m SEČ. Těleso bude mít jasnost kolem 8 mag. Její pohyb po obloze bude velice rychlý a planetka bude slábnout. Přiložený obrázek ukazuje pohyb tělesa na ranní obloze nad východním obzorem.
     Velikost tělesa je srovnatelná s velikostí tzv. Tunguského meteoritu z roku 1908, ale Zemi naštěstí bezpečně mine. Pokud by se planetka srazila se Zemí, tak by to vyvolalo explozi o ekvivalentu 2,5 megatuny TNT.
     Pohyb tělesa po obloze zachycuje přiložený obrázek. Je to příležitost pro pozorování.

Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek


Zde zajímavá videa: http://www.nasa.gov/topics/solarsystem/features/asteroidflyby.html

     Následující obrázek zachycuje dráhu planetky vůči naší Zemi. Přiblíží se až dovnitř geostacionární dráhy (zelená kružnice), na niž se částečně umisťují družice Země - to znamená, že se planetka dostane blíže, než kam si pozemšťané parkují některá svá zařízení.
     V největším přiblížení projde planetka pouhých 27 700 km od Země. To tedy znamená, že 15. 2. ve 20 hodin a 26 minut bude od zemského povrchu vzdálena pouhé dva průměry Země a něco málo navíc!
     Obrázek představuje pohled z místa nad severním pólem Země.

     Mapky pro případné pozorovatele a fotografy: ZDE

***

4. 2. 2013

Úkazy ve dnech 4. - 10. 2. 2013 (6. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze, v šestém týdnu roku 2013. Měsíc postupně ubývá do fáze novu a bude viditelný nad ránem. Tento týden bude vhodný pro pozorování slabých objektů téměř celou noc. Nízko nad západním obzorem po západu Slunce vykoukne planeta Merkur.
Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží do fáze novu, která nastane v neděli. V první polovině noci jsou ideální podmínky pro pozorování planety Jupiter, v druhé polovině noci se na oblohu dostává druhá největší planeta sluneční soustavy - Saturn. Merkur vykoukne nízko nad západním obzorem.

Měsíc:
     Měsíc je po poslední čtvrti a blíží se do novu, který nastává v neděli 10. února v 8 h 20 min. Bude tedy vycházet v druhé polovině noci a nad ránem. Pokud bude jasná noc, tak nás nebude po většinu noci rušit svým svitem. Dne 7. února bude Měsíc v přízemí (v perigeu) - 365 295 km.

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět až téměř do třetí hodiny ranní). Na ranní obloze je potom druhá největší planeta Saturn, která se objeví na obloze po půlnoci. Mars je nad obzorem ještě asi hodinu a čtvrt nad západním obzorem, ale je tak nízko, že není prakticky pozorovatelný. Planeta Uran je na obloze večer v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze nízko nad západním obzorem v souhvězdí Vodnáře. Nad obzorem je už krátce, neboť zapadá už hodinu po západu Slunce. 8. února nastane nízko nad západním obzorem po západu Slunce konjunkce planety Merkur a planety Mars (Merkur bude 0,26° severně). Obě planety se budou ztrácet v červáncích zapadajícího Slunce a bez dalekohledu jsou prakticky nepozorovatelné.

Merkur
     (- 1 mag) je viditelný nízko nad západním obzorem po západu Slunce. K jeho pozorování je vhodné se vyzbrojit alespoň triedrem. Má sice velkou jasnost, ale je velice nízko nad obzorem, takže okem ho můžeme přehlédnout. Dobrá doba k jeho vyhledání je půlhodina až hodina po západu Slunce. V průběhu 7. až 9. února projde Merkur nedaleko planety Mars, který je rovněž velice nízko nad západním obzorem. 8. února kolem šesté hodiny večerní budou obě planety od sebe dělit pouze čtvrt stupně, takže se obě vejdou do zorného pole dalekohledu i při větším zvětšení. Kvalita obrazu však bude horší, neboť se vzduch nad obzorem velice chvěje. Ale stojí to za pokus obě planety dostat do zorného pole dalekohledu.

Jupiter
     (- 2,5 mag) je dominantním pozorovacím objektem v první polovině noci v souhvězdí Býka. Kulminuje (nejvýše nad obzorem) kolem sedmé večer (pro Vyškov v 19 h 02 m SEČ) a zapadá už kolem třetí hodiny ranní (pro Vyškov ve 2 h 54 m SEČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
4. 2. v 19 h 30 m SEČ;
6. 2. ve 21 h 10 m;
7. 2. v 17 h 00 m;
8. 2. ve 22 h 50 m;
9. 2. v 18 h 40 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
4. 2. nastane v 18 h 19 m konec přechodu stínu měsíce Io;
4. 2. můžeme vidět od 20 h 35 m do 22 h 48 m zákryt měsíce Ganymed;
8. 2. můžeme vidět v 17 h 59 m konec přechodu stínu měsíce Ganymed;
8. 2. můžeme vidět od 20 h 20 m přechod měsíce Europa;
9. 2. můžeme vidět od 22 h 18 m do 00 h 29 m přechod měsíce Io;
10. 2. můžeme vidět od 17 h 14 m do 19 h 41 m zatmění měsíce Europa;
10. 2. nastane také od 19 h 36 m do 23 h 03 m zatmění měsíce Io.

Saturn
     (0,6 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází po půlnoci (pro Vyškov v 00 h 24 m SEČ), nejvýše nad obzorem je kolem půl šesté ráno (pro Vyškov ve 5 h 24 m SEČ). Jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan.

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už pouze večer.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu po deváté večer (pro Vyškov v 21 h 17 m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. V tomto týdnu zapadá již po šesté večer (pro Vyškov v 18 h 12 m SEČ). Podmínky k jeho pozorování se velice zhoršují. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4".

Slunce
     je zřetelně aktivnější, ale nevypadá to, že bychom měli brzo vidět velké erupce nebo dokonce polární záře v našich končinách. My si můžeme prohlížet alespoň nejaké ty sluneční skvrny. Na začátku týdne Slunce vychází po sedmé ráno (pro Vyškov 7 h 08 m SEČ) a zapadá před pátou odpoledne (pro Vyškov v 16 h 49 m SEČ). Koncem týdne vychází ještě o něco dříve (pro Vyškov v 7 h 03 m SEČ) a zapadá kolem páté (pro Vyškov v 16 h 54 m SEČ).

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS nejsou vidět a začnou být vidět až koncem týdne.

Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek