Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, pošlete mi jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).
A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?
Měsíc se blíží tento týden do fáze úplňku, který nastane v něděli. V první polovině noci jsou ideální podmínky pro pozorování planety Jupiter, v druhé polovině noci se na oblohu dostává druhá největší planeta sluneční soustavy - Saturn. Dnes a zítra bude na obloze k vidění zajímavé seskupení Měsíce, Jupiteru, jasné hvězdy Aldebaran v souhvězdí Býka a otevřené hvězdokupy Plejády. V minulém týdnu jsem Vám posílal schematické postavení jednotlivých objektů. Pokud bude jasno je to příležitost nejen pro vizuální pozorování, ale i pro fotografii. Ostatní planety jsou nepozorovatelné, nebo téměř nepozorovatelné pro nízkou výšku nad obzorem.
Měsíc:
Měsíc je v neděli 27. ledna v úplňku. V tento den vychází kolem půl šesté večer a na obloze je až do čtvrt na osm ráno následujícího dne. Tedy je vidět celou noc. 22. ledna je Měsíc nejdále od Země (odzemí - 405 343 km).
Viditelnost planet:
večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět až do čtvrté hodiny ranní). Na ranní obloze je potom druhá největší planeta Saturn, která se objeví na obloze po jedné hodině noční. Mars je nad obzorem ještě asi hodinu a půl nad západním obzorem, ale je tak nízko, že není prakticky pozorovatelný. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze nízko nad západním obzorem v souhvězdí Vodnáře, zapadá asi dvě a půl hodiny po západu Slunce.
Jupiter
(- 2,6 mag) je dominantním pozorovacím objektem v první polovině noci v souhvězdí Býka. Kulminuje (nejvýše je nad obzorem) kolem osmé večer (pro Vyškov v 19 h 57 m SEČ) a zapadá už kolem čtvrté ráno (pro Vyškov ve 3 h 49 m SEČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
21. 1. ve 17 h 55 m SEČ;
22. 1. v 23 h 40 m;
23. 1. v 19 h 35 m;
25. 1. v 21 h 10 m;
26. 1. v 17 h 05 m;
27. 1. ve 22 h 50 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
21. 1. nastane od 17 h 33 m do 19 h 48 m zatmění měsíce Ganymed;
23. 1. můžeme vidět od 20 h 22 m do 0 1 h 04 m zatmění měsíce Europa;
25. 1. můžeme vidět od 00 h 06 m do 02 h 17 m přechod měsíce Io;
25. 1. můžeme vidět od 15 h 24 m do 17 h 49 m přechod měsíce Europa;
25. 1. můžeme vidět od 21 h 26 m do 00 h 44 m zákryt měsíce Io;
26. 1. můžeme vidět od 18 h 34 m do 20 h 45 m přechod měsíce Io;
27. 1. můžeme vidět v 19 h 13 m konec zatmění měsíce Io.
Saturn
(0,6 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází kolem jedné hodiny noční (pro Vyškov ve 1 h 16 m SEČ), nejvýše nad obzorem je kolem šesté ráno (pro Vyškov v 6 h 18 m SEČ). Jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan.
Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už pouze večer.
Uran
(5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu kolem desáté večer (pro Vyškov ve 22 h 10 m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
(7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. V tomto týdnu zapadá již kolem sedmé večer (pro Vyškov v 19 h 04 m SEČ). K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4".
Slunce
je nyní opět méně aktivní, hlavní oblast se skvrnami zapadla a na nové si musíme počkat. Na začátku týdne Slunce vychází kolem tři čtvrtě na osm (pro Vyškov 7 h 38 m SEČ) a zapadá kolem půl páté odpoledne (pro Vyškov v 16 h 32 m SEČ). Koncem týdne vychází již kolem půl osmé (pro Vyškov v 7 h 30 m SEČ) a zapadá kolem tři čtvrtě na pět (pro Vyškov v 16 h 41 m SEČ).
Průlety ISS
nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS jsou vidět v ranních hodinách mezi čtvrtou a sedmou hodinou.
Den Začátek Směr Konec Směr
21.1. 06h 45m západoseverozápad 06h 52m východ
22.1. 05h 57m západoseverozápad 06h 01m východ
23.1. 06h 41m západoseverozápad 06h 48m východojihovýchod
24.1. 05h 53m západoseverozápad 05h 57m východojihovýchod
25.1. 06h 37m západ 06h 43m jihovýchod
26.1. 05h 49m západ 05h 53m jihovýchod
27.1. 06h 34m západ 06h 38m jihojihovýchod
28.1. 05h 45m jihozápad 05h 48m jihojihovýchod
Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek
Žádné komentáře:
Okomentovat