Úkazy na obloze červen 2010

     Na červnové večerní obloze krátce po západu Slunce stále nad západním obzorem září třetí nejjasnější objekt oblohy - planeta Venuše. Pod obzor klesne kolem půl dvanácté.

     Po setmění se na obloze rozzáří jarní souhvězdí, z nichž nejvýraznější jsou Lev, Panna a Pastýř. V červnu se do nich promítají planety Mars a Saturn. Souhvězdí i planety se už z večera nacházejí nad jihozápadním obzorem a jsou pozorovatelné v první polovině noci. Načervenalý Mars se nyní pohybuje poblíž nejjasnější hvězdy Lva - modrého Regula, zatímco Saturna najdeme v souhvězdí Panny. Už v malém dalekohledu můžeme spatřit na kotoučcích těchto dvou těles některé detaily. Na Marsu tmavé podlouhlé skvrnky, kanály, o kterých se kdysi soudilo, že jsou to řeky s tekoucí vodou. Odtud také dostaly svůj název. U Saturnu můžeme pozorovat především jeho prstence, případně i některé z větších měsíců jako drobné „hvězdičky“ poblíž kotoučku planety.

Mapka pro 22. hodinu středoevropského letního času dne 15. 6. 2010 - jih

     Ve druhé polovině noci nad obzor vystupují souhvězdí letní oblohy. S přicházejícím létem budou vycházet stále dříve a dříve, až noční oblohu naplno obsadí během letních prázdnin, kdy budou pozorovatelná po celou noc - zvečera nad východem, nejvýše nad jihem o půlnoci a z rána nad západem. Z nejkrásnějších lze jmenovat souhvězdí Štíra, který patří na jižní část oblohy a proto v našich zeměpisných šířkách vystupuje jen velmi nízko nad jižní obzor. Nejjasnější hvězdou Štíra je Antares, jehož jméno bylo odvozeno od antiAres neboli soupeř Marsův. Odpovídá barvě hvězdy, která je také výrazně načervenalá, stejně jako barva planety Mars. Z nejtypičtějších letních souhvězdí se nad obzor nejdříve vyhoupnou Lyra s jasnou bílou hvězdou Vegou a Orel s Altairem. Po nich vychází Labuť s nejjasnější hvězdou Deneb (ocasem Labutě) a slabším Albireem (hlavou). Pozorovatel, který vydrží až do rána, může kromě uvedených nádherných letních souhvězdí spatřit i další jasnou planetu Jupitera, který vychází kolem půlnoci.

     Měsíc se nachází v poslední čtvrti 4. června, v novu 12. června, v první čtvrti  19. června a v úplňku 26. června 2010.

Kometa C/2009 R1 McNaught

     V červnu lze neočekávaně pozorovat další těleso Sluneční soustavy, kometu C/2009 R1 McNaught. Byla objevena, jak napovídá její označení, astronomem McNaughtem v roce 2009, konkrétně dne 9. září na australské observatoři Siding Spring. Byla tehdy velmi slabá a vzdálená, ale už v té době bylo jasné, že i přes velkou vzdálenost vykazuje poměrně velkou aktivitu, kterou s postupným přibližováním bude ještě zvyšovat a stane se tedy poměrně jasnou kometou na zemské obloze.

Foto: Michael Jaeger 19. 5. 2010
     Předpovědi jasností komet jsou však vždy velmi nejisté, protože nikdy nedokážeme přesně určit, jak se bude vyvíjet uvolňování hmoty kometárního jádra jeho postupným zahříváním při přibližování se Slunci. Těleso komety je složeno především z porézního ledu s příměsí prachu. Zahříváním dochází k výtryskům hmoty z povrchu a vytváří se koma (vlasy). Odtud pochází pojmenování těchto úkazů - komety (vlasatice). Plynný obal kolem jádra komety, tedy koma, se při přiblížení ke Slunci dostává do tlaku slunečního záření a částic a je vytlačován od jádra komety směrem od Slunce. Na obloze pak vidíme různě dlouhý ohon komety. Ale pozor: tento ohon vždy směřuje od Slunce, což znamená, že při přibližování komety ke Slunci svůj ohon táhne za sebou, při vzdalování od něj ji pak tento plynný útvar předbíhá.

     V současné době kometa C/2009 R1 McNaught směřuje ke Slunci a stále zvyšuje svoji jasnost. Nejdříve mine naši Zemi, a to cca 165 miliónů kilometrů daleko, což je jen o něco málo více, než je vzdálenost Země - Slunce. K největšímu přiblížení tohoto kometárního poutníka k naší planetě dojde 15. června 2010.

     Přísluním, neboli největším přiblížením ke Slunci, kometa projde 2. července 2010 ve vzdálenosti asi 60 000 kilometrů, což je necelý pětinásobek průměru Země. V té době by měla být natolik jasná, že ji bude možné snadno pozorovat i pouhýma očima bez použití dalekohledu, a to po celou noc těsně nad severním obzorem. Do 20. června by měla být vidět spíše na ranní obloze těsně před rozedněním, poté na večerním nebi.

Vyhledávací mapka C/2009 R1 McNaught - sever

     Předně je nutné říci, že při pozorování mlhavého obláčku, jakým komety bývají, je nutné si najít místo, kde nebude parazitní světlo. Žádné městské výbojky, žádné velké město na obzoru. Je potřeba si najít vyvýšené stanoviště s otevřeným a neosvětleným severním obzorem, řádně se rozkoukat, zbytečně nesvítit baterkou a postupně se na obloze zorientovat. Kometa C/2009 R1 McNaught má mírně hyperbolickou dráhu a to znamená, že se ke Slunci již pravděpodobně nevrátí a protože by měla být jednou z výjimečně jasných vlasatic, kterých je velmi málo, byla by jistě škoda si pozorování pokazit chováním či špatným výběrem místa.

     V době jejího největšího předpokládaného zjasnění 2. července 2010 se bude nacházet západně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, Castora a Poluxe (viz mapka). Pozorovatelná by však měla být již o 14 dní dříve, ovšem její jasnost bude někde na hranici viditelnosti pouhým okem. Začátkem června projde souhvězdím Andromedy, v polovině června překříží Persea a 21. června mine Capellu, nejjasnější hvězdu Vozky. V té době s největší pravděpodobností bude docela dobře pouhýma očima vidět.
Po 10. červenci však už ze severní polokoule Země viditelná nebude.

Mapky pro tisk:

Mapka pro 15. 6. 2010 - jih

Mapka pro vyhledání komety C/2009 R1 McNaught - sever

Úkazy na obloze květen 2010

Venuše
     Na stmívající se květnové obloze se nad západním obzorem stále skví Venuše jako nejnápadnější "bodový" zdroj. Při pozorném porovnání Venuše (ale i Marsu, Saturnu v tomto období) a hvězd si povšimneme, že tato tělesa se nápadně liší. Jednak jasností, protože planety sluneční soustavy - Venuše, Jupiter, Mars a Saturn - jsou zpravidla jasnější než hvězdy, druhak také jevem, kterému se odborně říká scintilace. Scintilace jsou světelné pulsy hvězd čili mihotání, které vzniká tak, že světelné paprsky obrovských, ale mimořádně vzdálených hvězd, procházejí atmosférou Země jako uzoučký svazek, který se vlivem turbulence vzduchu a průchodem různě hustými a teplými vrstavami atmosféry lámou a uhýbají z původního směru. Planety jsou sice mnohem menší než hvězdy, ale jejich vzdálenost je v porovnání se vzdálenými hvězdami zanedbatelná a jejich světlo přichází k Zemi v širším svazku, jehož průchod atmosférou je mnohem stabilnější. Opticky, pouhýma očima, tedy rozlišíme hvězdy od planet tak, že hvězdy blikají, zatímco planety svítí klidným světlem.

     Planeta Venuše je nejjasnějším planetárním objektem na naší obloze. Je to třetí nejjasnější objekt pozemské oblohy, hned po Slunci a Měsíci. Její světlo je tak výrazné, že v místě mimo rušivá světla civilizace za bezměsíčné noci můžeme spatřit, jak předměty ozářené Venuší vrhají stín. Venuši však můžeme spatřit jen krátce po západu Slunce nebo krátce před jeho východem. Je to dané její skutečnou polohou ve Sluneční soustavě. Venuše, stejně jako Merkur, jsou planety blíže Slunci než Země a proto se na pozemské obloze od Slunce nikdy příliš nevzdálí. Je tedy shola nemožné spatřit je na obloze například během půlnoci. Pro naši zeměpisnou polohu (tedy pro Brno, potažmo ČR) se dne 16. května v 10 hodin dopoledne Venuše a Měsíc na oblohu promítnou těsně vedle sebe, kdy tato zářivá planeta bude jen 0,4 stupně severněji než Měsíc. Nic to ovšem nevypovídá o jejich skutečné blízkosti v prostoru Sluneční soustavy, jedná se jen o postavení zdánlivé. Tento den pro severnější části Země nastane zákryt Venuše Měsícem, z našeho území však tento jev nemůžeme pozorovat.

     Díky své jasnosti je planeta Venuše dobře viditelná ještě na světlé obloze jen krátce po západu Slunce pod obzor. S nastávající tmou si povšimneme, že se v současné době promítá do souhvězdí Býka, kde spolu s otevřenými hvězdokupami Plejádami (kuřátky) a Hyádami tvoří hezký pozorovací komplex zajímavých výrazných objektů.

Mapa oblohy s planetami a kometou pro 21. hodinu SEČ jih dne 15. 5. 2010

Mars a Saturn
    Nejstabilnějšími planetárními objekty květnových nocí jsou stále Mars a Saturn. Mars se svým nápadně načervenalým světlem zkrášluje oblohu asi v polovině vzdálenosti mezi otevřenou hvězdokupou Jesličky v Raku k nejjasnější hvězdě Lva Regulu (1. pád Regulus se považuje za srdce lva, přesný překlad tohoto latinského názvu však znamená Malý král). Saturn se promítá poněkud západněji do souhvězdí Panny.

Jupiter
     K ránu se pak nad východním obzorem objeví planeta Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy.

Planety v dalekohledu
     Všechny výše jmenované planety jsou sice výborně viditelné očima, ale při pohledu i malým hvězdářským dalekohledem (v některých případech i větším "civilním" triedrem) můžeme spatřit i různé zajímavé detaily. Planeta Venuše jeví fáze podobně jako náš Měsíc. Mars má po sobě tmavší "šmouhy" nazvané objevitelem Giovannim Schiaparellim "canali", protože tehdy se věřilo, že se jedná o řečiště vyplněné vodou. Na Saturnu nás upoutá výrazný prstenec objevený už Galileem Galilei. Jupiter má zase 4 tak výrazné měsíce, že jsou patrné v malém dalekohledu jako slabé body seřazené spolu se svojí mateřskou planetou do jedné roviny; navíc můžeme den ode dne sledovat i změnu postavení měsíců.

Kometa 81P/Wild 2
     Do souhvězdí Panny se v současném období promítá jedno zajímavé těleso Sluneční soustavy - periodická kometa 81P/Wild 2. Kometa je pojmenovaná po svém objeviteli Paulu Wildovi, což je nakonec u komet obvyklé. P. Wild ji nalezl na fotografiích z 6. a 8. ledna 1978, tedy před poměrně nedávnou dobou. Že se vysílají sondy k Měsíci či planetám, jsme si již dávno zvykli, ale není tak obvyklé, aby sonda navštivila planetku nebo kometu. Kometa 81P/ Wild 2 se touto výsadou pyšnit může. Sonda Stardust (česky Hvězdný prach) ji minula 2. ledna 2004 ve vzdálenosti pouhých 240 km. Kometa by měla být během května natolik jasná, že ji můžeme směle zařadit k objektům, které v menším astronomickém dalekohledu za dobrých pozorovacích podmínek (tedy v místě, kde není parazitní světlo) pravděpodobně spatříme jako mlhavý bílý obláček. Nicméně jasnost komet je dopředu vždy velmi těžké odhadnout a předpoklad se nezřídka zcela liší od pozorované skutečnosti. Je to dáno tím, že kometární jádra jsou na povrchu tvořena velmi nestabilním materiálem, porézním ledem smíseným s prachem, který může na zvyšující se teplotu při přiblížení ke Slunce reagovat poměrně bouřlivě - velkým uvolněním výronu hmoty a tím pádem nápadným rychlým zjasněním. Jindy pak k předpovězenému zjasnění komety dojde až v později nebo vůbec ne.

Měsíc
    Náš nejbližší souputník bude v poslední čtvrti 6. května v 5 hodin ráno, v novu 15. května ve 2 hodiny po půlnoci, v první čtvrti 21. května v 1 hodinu a úplňku 28. května ve 24 hodin.

Mapa oblohy s planetami pro 21. hodinu SEČ jih dne 15. 5. 2010 - pro uložení a tisk

Úkazy na obloze březen 2010

Březen 2010

Mapka sestavena pro čas: 6. 3. 2010 21 hodin SEČ, pohled směrem nad jižní obzor

(pro další práci s mapkou na ni klikněte)

    
     V březnu kolem 22. hodiny se už zimní souhvězdí kloní nad západní obzor. Nad ním najdeme výrazné souhvězdí Orion s nádhernou Velkou mlhovinou označovanou jako M42. Jihovýchodně od něho v souhvězdí Velkého psa září nejjasnější hvězda celé pozemské oblohy Sírius. Od Velkého psa pozvednutím hlavy k nadhlavníku (zenitu) narazíma na Malého psa a jeho nejjasnější hvězdu Procyon a pokud budeme pokračovat v tomto směru, uvidíme stabilně zářit výrazný oranžový bod. Tím je planeta Mars, kterou můžeme v březnu pozorovat téměř celou noc - kromě jitra. Mars se pohybuje nedaleko otevřené hvězdokupy Jesličky označované v Messierově katalogu objektů jako M44. Do nejbližší postavení se tyto dva nebeské objekty dostanou 17. dubna 2010, kdy Mars bude přecházev ve vzdálenosti 1 stupně severně od Jesliček.

     Jesličky jsou součástí souhvězdí Rak, které spatříme nalevo od Jesliček. Napravo se pak rozkládá vetší souhvězdy Blíženců s jasnými hvězdami Castorem a Poluxem. Přejdeme-li pohledem Blížence, dorazíme do souhvězdí Býka s načervenalou hvězdou Aldebaranem. Pozor na to, aby nedošlo k záměně s Marsem díky barvě. Aldebarana však snadno rozeznáme podle toho, že na obloze bliká (scintiluje), což je typická vlastnost bodových hvězd, nikoliv však planet, jejichž kotouček na obloze je větší (ač to lidské oko není schopno rozlišit) a proto jejich svit není tolik ovlivňován nestabilitou atmosféry a svítí klidným, stálým světlem.

     Aldebarana (oko býka) najdeme na okraji otevřené hvězdokupy Hyády, která tvoří hlavu Býka a kde můžeme očima rozeznat jednotlivé hvězdy. Na hřbetě pak Býk nese další nádhernou otevřenou hvězdokupu Plejády, česky kuřátka, označovanou jako M45. Nad Býkem se oblohou rozkládá souhvězdí Vozky s jasnou žlutou hvězdou Capellou.

     Východně od Raka v tomto období vystupují nad obzor typická jarní souhvězdí, která s nadcházejícím jarem budou pozorovatelná po celou noc. Nejblíže Rakovi se nachází Lev, jehož si můžeme představit jako ležící zvíře s hlavou natočenou směrem k Rakovi. Nejjasnější hvězda dostala jméno Regulus, což znamená srdce lva. Pod Lvem velmi nízko nad obzorem bíle září druhá největší planeta Sluneční soustavy Saturn, v současné době se promítající do souhvězdí Panny.

     Nad Lvem se nachází několik souhvězdí, z nichž nejvýraznější jsou Velká medvědice, Malý medvěd s hvězdou Polárkou a Kasiopea. Ale ty už jsou lépe pozorovatelné, pokud se otočíme směrem k severu.

Mapka sestavena pro čas: 6. 3. 2010 21 hodin SEČ, pohled směrem nad severní obzor

(pro další práci s mapkou na ni klikněte)

     Pozorovatelnost těles Sluneční soustavy v březnu: Venuše je pozorovatelná nad západem na večerní obloze, Mars po celou noc kromě rána, Saturn po celou noc, Měsíc je  7. 3. v 17 hodin v poslední čtvrti, 15. 3. ve 22 hodin v novu, 23. 3. ve 12 hodin v první čtvrti a 30. 3. ve 3 hodiny v úplňku.

Mapky pro další práci v inverzní čb verzi zde:

Mapka 2010-03-06 pro 21 hodin-jih

Mapka 2010-03-06 pro 21 hodin-sever

Pojmenování planetky po Václavovi Knollovi

Dne 21. 11. 2009 bylo slavnostně Lenkou Kotkovou, roz. Šarounovou předáno mému spolužákovi Vaškovi Knollovi Osvědčení o pojmenování planetky č. 80179 jeho jménem. Nyní tedy máme planetku (80179) Václavknoll. Vašek je nemocný, jak je zřejmé z fotografií. (Autor fotografií je Milan Kružliak.)

Další informace o planetce jsou na: http://planetky.astro.cz/detail.phtml?number=80179

V angličtině podrobněji: http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=80179;orb=1


Petr Horálek o Vaškovi:

Václav Knoll (narozený v roce 1964) se velmi významným způsobem zasadil o popularizaci astronomie v Pardubicích a Pardubickém kraji. V devadesátých letech minulého století se jako čerstvý absolvent tehdejšího pomaturitního studia astronomie ve Valašském Meziříčí stal vedoucím astronomického oddělení DDM Delta v Pardubicích, z něhož se později stala Hvězdárna barona Artura Krause při DDM Delta v Pardubicích. Pod jeho svérázným vedením se podařilo v astronomických kroužcích odchovat několik mladých nadějných astronomů. Někteří z nich se astronomii aktivně věnují dodnes. Velmi zásadně se také zasadil o vznik Astronomické společnosti Pardubice v roce 2001.

V roce 1995 zorganizoval první mezinárodní expedici SAROS za úplným zatměním Slunce (do Thajska). Své mimořádné organizační schopnosti pak využil ještě při dalších třech expedicích SAROS (v roce 1998 do Venezuely, o rok později do Maďarska a v roce 2006 do Turecka).

Planetka číslo 80179 byla objevena Lenkou Kotkovou 1. listopadu 1999 v Ondřejově. Svého jmenovce tedy získala po celých 10 letech. Základní označení má 1999 VK.
Slavnostní ceremonie předání certifikátu s planetkou se odehrála v sobotu 21. listopadu od 14 hodin ve Velkém sále DDM Delta v Pardubicích. Certifikát svému jmenovci předala sama objevitelka Lenka Kotková. Po předání byl promítnut film „Turecko v záři i ve stínu“, který mapuje poslední jím organizovanou expedici za úplným zatměním Slunce do Turecka v roce 2006.

Kromě Václava Knolla mají svou planetku další astronomové působící v Pardubicích. Planetka číslo 7171 patří baronu Arturu Krausovi, po němž pardubická hvězdárna nese jméno. Planetku objevil Antoním Mrkos 13. ledna 1988. Další významný pardubický astronom, Václav Hübner, získal planetku 18647 objevenou Petrem Pravcem 21. března 1998 na observatoři v Ondřejově.



Vašek přichází na akci

Vašek s tatínkem a maminkou

Knollova rodina před zahájením (zkraje sestra, tatínek, maminka), ve druhé řadě Kotkovi

Účastníci při zahájení.  V popředí Vaškova sestra.

Vašek s manželkou Radkou, Lenka Kotková, Petr Horálek při povídání o planetce

Předání osvědčení o pojmenování planetky 80179 Václavknoll

 Povídání při čekání před promítáním filmu z úplného zatmění Slunce v Turecku roku 2006

Karel Čapek: Za městem

     "Říkám to z vlastní zkušenosti: že město je sídlo špatné, nezdravé a člověku vůbec škodlivé. Nemyslím přitom na prach, kouř, špatný vzduch a jiná hrozná nebezpečí zdravotní i morální, jež číhají na obyvatele ulic. Myslím na tu nezdravou a přímo strašnou okolnost, že obyvatel ulic obyčejně vůbec nevidí Měsíc a hvězdy. Skutečný vnitroměstský a uliční praobyvatel pro samé lampy nevidí Velký vůz ani Polárku; pro samé baráky ani neví, svítí-li úplněk nebo je li novoluní; a i kdyby to věděl, je mu to, jak sám praví, fuk.Co se hvězd dotýče, je jejich astrální a planetární vliv na osud člověka brán silně v pochybnost; a pokud se týče vlivu Měsíce, uznávají učení lidé toliko jeho význam na příliv a odliv, na mořského červa mblalolo, na vzrůst některých květin a bakterií a snad ještě na náměsíčníky, poety, milence a kočky.Ale o tyto vlivy mi nejde; jde mi o fakt, že zvedne-li obyvatel ulice oči od země, nevidí jiskřit hvězdy na nebi a nespatří tvář Měsíce.

     Vyjde-li na práh svého domu, nepotká jako nejbližšího souseda Venuši nebo Jupitera. Není mu souzeno, aby řídil své kroky podle Měsíce. Neví ani, je-li noc černá anebo bílá. Žije v bezhvězdné sluji jako macarát jeskynní, ale neuvědomuje si to. Macarát jeskynní si to také asi neuvědomuje. Obyvatel ulic žije ve městě, a někdy dokonce ve velmi velikém městě; ale nežije ve vesmíru, protože nežije pod hvězdami. Bydlí mezi milionem lidí, ale nikoliv mezi milionem hvězd. Jeho svět končí za městem, místo aby končil za Arkturem nebo za Mléčnou drahou; je to vskutku velmi maličký svět, neboť se neotevírá rovnou do nekonečna. Nezáleží tak na tom, studovat dráhy hvězd nebo rozeznat Altair od Albirea; důležitější je moci se kdykoliv přesvědčit, že jsou nad námi hvězdy a že existuje kosmos. Člověk z ulic musí jet alespoň do Zbraslavi, aby spatřil vesmír; ale člověk z periferie je rovnou ve vesmíru, jakmile se postaví na práh svého domu a zamíří nosem k nebi.    

      Kdyby se lidé v noci setkávali pod hvězdami místo pod lampou, mám za to, že by nemohli dobře mluvit o politice nebo o zatracených poměrech; pod hvězdami se lépe mluví o lásce, o zítřejším dnu a o jiných tichých a vážných věcech.Člověk se pod hvězdami může zbláznit nebo zamilovat, ale nemůže se rozčilovat. Skutečně existují tajemné astrální vlivy; hvězdy mají mocný vliv na člověka, který se na ně dívá; ale nemají jaksi vlivu na člověka, který civí na světelnou reklamu nebo čte v kavárně literární referáty. Člověk pod hvězdami je účasten na veliké slávě světa; je korunován hvězdami. Když jsem se posledně stěhoval, mínil jsem, že se stěhuji až na sám divoký a opuštěný kraj města; shledal jsem však, že jsem se odstěhoval mnohem dál; až k Měsíci a do sousedství hvězd."

-------------------------------------------------------------------------------------

Dne 25. prosince 2008 uplynulo 70 let od úmrtí Karla Čapka a jeho dílo tedy již nepodléhá autorským právům. Komu z vás se uvedený poetický a pravdivý fejeton líbí, převezměte jej a šiřte spolu s autorovým jménem. Je dost lidí, kteří toto dílko neznají a byla by škoda, kdyby zapadlo.

Hvězdárna v Jindřichově Hradci

Ve výstavbě. Připravuje se přehled fotografií z 50. let z výstavby hvězdárny.
Takže zatím jen odkaz na stránky hvězdárny: http://hvezdarnajh.cz.

Mezinárodní rok astronomie 2009

Rok 2009 byl Organizací spojených národů vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie. Důvodem je 400. výročí dvou významných událostí. O první z nich se zasloužil italský hvězdář Galileo Galilei, když podle zpráv, které se k němu donesly z Holandska, sestavil dalekohled a začal s ním provádět astronomická pozorování. Vynález dalekohledu nepochybně znamenal mimořádnou událost v dějinách hvězdářství. Galileo pomocí něho objevil například krátery na Měsíci, saturnovy prstence, čtyři největší jupiterovy měsíce, fáze Venuše či sluneční skvrny. Díky svým pravidelným pozorováním a zápiskům vydal roku 1610 útlou knížečku s názvem Sidereus nuncius neboli Hvězdný posel.

Galileo udržoval čilý styk se svými učenými kolegy, zvláště pak s Johannesem Keplerem, tehdy pobývajícím v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. Keplerovi také zaslal další exemplář svého dalekohledu. Kepler však tento dar asi dostatečně neocenil, neboť jeho zrak nebyl zcela v pořádku a věnoval se spíše teoretickým výpočtům. Ve stejném roce, ve kterém Galilei použil dalekohled, tedy roku 1609, publikoval jeho přítel Kepler své dílo Astronomia nova, v němž formuloval první dva zákony popisující pohyb planet. To je pro nás druhá významná událost, jenž přispěla k vyhlášení Mezinárodního roku astronomie právě na rok nadcházející.

Naše malá země má v rámci celosvětového astronomického výzkumu poměrně významnou roli a dlouholetou tradici. Zlatým věkem bylo jistě období Rudolfa II., kdy se v Praze pohybovaly osobnosti jako zmíněný Johannes Kepler, jeho předchůdce Tycho Brahe de Knudstrup, dále Tadeáš Hájek z Hájku a zdá se, že vztah k Čechám má po matce i Mikuláš Koperník. Na našem území, konkrétně na Moravě, se později patrně objevují stopy i po předcích slavné rodiny Herschelových - Williama, Caroline a Johna, která se významně zapsala do astronomického dění v Británii. Naše republika se ve 20. století také stala jedním z nejstarších členů Mezinárodní astronomické unie, získala darem hvězdárnu v Ondřejově - základ dnešního Astronomického ústavu AV ČR a rozprostřela na svém území velmi hustou síť různě velkých observatoří. Dlužno dodat, že tak učinila zejména v 50. a 60. letech, kdy mělo být účelem pomocí lidových hvězdáren šířit „vědecký světový názor“. Faktem však zůstává, že profesionální i amatérští hvězdáři zůstali ve většině případů ideologickému zaměření hodně dlužni a lidové pozorovatelny se věnovaly skutečně smysluplné práci a užitečným odborným pozorováním. Přechod režimu na tržní hospodářství znamenal tlak na odbourání „zbytečných“ výdajů či na komerční využití mnoha menších hvězdárniček, a tak po roce 1990 část z nich postupně přestala z finančních důvodů fungovat. V naší zemi s bohatou astronomickou historií a schopností nejen profesionálů, ale i amatérských nadšenců získávat výsledky, které se ani v zahraniční konkurenci neztratí, je to jistě škoda.

Svět se ubírá komerčními cestičkami a v moderní době vznikl dojem, že věda má význam, jen jedná-li se o aplikovaný výzkum, nikoliv o výzkum základní. Kdo ale předem rozhodne, který směr bádání bude mít výsledek v našem čase a prostoru prakticky využitelný? Pozná to politik, pozná to sám vědec? Astronomie svým bádáním po tajích vesmíru dala lidstvu asi 4 000 vynálezů, zabývá se vesmírem jako obrovskou laboratoři, do které nemůže zasahovat (možná naštěstí nemůže zasahovat), ale z níž se trpělivým měřením může lecčemus přiučit. A kromě toho tato tajemná věda je krásná a zajímavá i pro „duši“ člověka, dokáže ho na chvíli oprostit od všedních starostí a pozvednout mu mysl až k nekonečnu. Tak tedy popřejme hvězdozpytu hodně nových zajímavých objevů, a to nejen v jeho významném roce 2009.
-------------------------------------------
Jaký vztah k astronomii máte Vy? Líbí se Vám? Uznáváte její užitečnost nebo se Vám zdá zbytečná? Napište svůj názor.