Srpek Měsíce, Venuše a Jupiter - jaro 2012

24. - 26. 2 2012
      Ve dnech 24. až 27. 2. 2012 se k sobě na hvězdném pozadí přiblížily tři nejjasnější objekty noční oblohy - Měsíc, Venuše a Jupiter.

     Všechna tři tělesa září především odraženým světlem od Slunce a výjimečnost jejich jasu na obloze je dána jejich blízkostí k naší Zemi. Měsíc je dokonce tak blízko, že je kromě přímého světla ze Slunce zároveň osvětlován i slunečním světlem odraženým od naší planety. Tento úkaz je dobře vidět, když je Měsíc ve fázi úzkého srpku. Pak jeho temná strana není zcela černá, ale má tmavě šedou barvu, které říkáme "popelavý svit".

     Že předměty osvětlené naším nejbližším průvodcem Měsícem vrhají stíny, ví asi každý. Co však může být překvapivé, je to, že stín může vznikat i při osvětlení planetou Venuší. Pokud bychom chtěli tento úkaz pozorovat, museli bychom však putovat daleko od městských aglomerací a jejich parazitního světla. Při pohledu do astronomického dalekohledu si můžeme povšimnout, že také Venuše stejně jako Měsíc mění fáze. V souvislosti s nimi a vlivem různé vzdálenosti od Země během roku pak tato planeta mění svoji jasnost.

     Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy a kromě odraženého světla od Slunce má i jistý podíl svého vlastního záření. Dalekohled odhalí čtyři největší z jeho početné rodiny měsíců - Io, Europu, Ganymeda a Callisto, které jako první pozoroval již před více než 400 lety Galileo Galilei.

24. 2. 2012 byla zvečera obloha více méně zatažená a na pozorování to nevypadalo.

 Po západu Slunce se přechodně vyjasnilo. Na obrázku Venuše a den starý Měsíc.

 Měsíční srpek. Po chvíli se zase beznadějně zatáhlo.

Dne 25. 2. 2012 bylo skoro celý den jasno, což trvalo ještě cca 1,5 hodiny po západu Slunce. 

Měsíc a Venuše jsou k sobě na hvězdném pozadí výrazně blíže než předešlý den.

 Měsíc vykazuje nápadný popelavý svit.

 Popelavý svit Měsíce - zřetelně viditelná jsou i měsíční moře.

Poněkud vzdálenější od dvojice Venuše-Měsíc je Jupiter.

Do 26. 2. 2012 se Měsíc přesunul mezi Venuši a Jupitera.

Po zamračeném dni, kdy dokonce i pršelo a sněžilo, se pěkně vyjasnilo.

Jupiter - Měsíc - Venuše

25. 3. 2012 

fotografie zde: https://plus.google.com/u/0/photos/106695084086166531570/albums/5723950941077388465

26. 3. 2012 
fotografie zde: https://plus.google.com/u/0/photos/106695084086166531570/albums/5724304900626244785

***

Pozvánka k pozorování Měsíce, Venuše, Jupitera

Astronomický klub při Hvězdárně v Jindřichově Hradci zve na pozorování pěkného seskupení těles Sluneční soustavy.

Akce proběhla, výsledky ZDE.

Pozorování proběhne v sobotu dne 25. 2 2012 na dvou místech: 

* v prostorách Hvězdárny prof. Františka Nušla v Jindřichově Hradci

* na pozorovacím stanovišti v Omicích u Brna.

Co se bude pozorovat na setmělé obloze:

večer, na obloze ne ještě zcela setmělé, můžeme nad jihozápadem zpozorovat velmi jasný objekt - planetu Venuši. Kousek od ní směrem západním se výš nad obzor promítá planeta Jupiter. Budeme tedy mít poblíž sebe dvě nejjasnější planety pozemské oblohy. A do třetice se v blízkosti Venuše bude vyskytovat Měsíc, který prošel 23. 2. 2012 novem, bude tedy ve fázi úzkého srpečku a nebude tudíž přesvětlovat své nebeské okolí. Úkaz dokreslí nádherná souhvězdí zimní oblohy - Orion, Býk, Velký pes a jiná s několika pěknými objekty viditelnými už v malém dalekohledu.

Mapky úkazů:

Měsíc, Venuše a Jupiter krátce po západu slunce 25. 2. 2012 (mapka vytvořena v programu Stellarium)

Mapka širšího okolíčka 25. 2. 2012 v 18:00 SEČ

Mapka širšího okolíčka 25. 2. 2012 v 18:00 SEČ pro tisk

Pozorovací stanoviště Hvězdárna v Jindřichově Hradci

GPS: 49°7'53.134"N, 15°0'0.000"E

Vybavení Hvězdárny: http://www.hvezdarnajh.cz/gallery-01.php?menu=photos

Celý program pozorování na Hvězdárně: 

od 14 do 16 hodin bude možno pozorovat Slunce, od 18 do 20 hodin pak krásné seskupení

srpku Měsíce a planet Venuše a Jupitera. V případě nepřízně počasí bude otevřeno od 15.00 do 18.00h, v této době proběhne jako náhradní program promítání astronomických pořadů s ústním komentářem.
Vstupné: dospělí 10,- Kč, děti zdarma
www.hvezdarnajh.cz; tel: 606 633 439, 725 763 207
e-mail: jana.jirku@hvezdarnajh.cz

Letáček ke stažení: ZDE

Pozorovací stanoviště Omice u Brna 

(v poli před domem č. 194)

49°10'10.191"N, 16°27'12.017"E

POZOR: pozorování proběhne POUZE PŘI JASNÉ OBLOZE!  

Pokud je zataženo a nejsou vidět nebeské objekty, pozorování odpadá.

Pozorování v Omících: 25. 2. 2012 od 18 hodin. Také 24. a 26. 2. v tutéž hodinu.
Pozorovací dalekohled: čočkový Somet Binar o průměru objektivů 10 cm a zvětšení 25 krát.
Nutné: velmi teplé obutí a oblečení.
Fotografování: bude-li mít někdo zájem vyzkoušet si fotografování zatměného Měsíce, pak přes výše uvedený dalekohled to není možné. Nutno k tomu mít vlastní stativ, nejlépe také drátěnou spoušť a pořádný objektiv. Samozřejmě na fotografický blesk je třeba zapomenout!
ZÁKAZ svícení bílou baterkou, fotografickým bleskem, reflektory aut a podobně, a to zejména proti druhým osobám nebo fotoaparátům.

Úkazy na obloze leden a únor 2012

     


     V lednu a únoru letošního roku bude nejvýraznějším objektem nad západním obzorem planeta Venuše. Zpozorujeme ji už velmi krátce po západu Slunce nad jihozápadním obzorem už v době, kdy obloha je ještě velmi světlá. Venuše je totiž po Slunci a Měsíci třetím nejjasnějším objektem na pozemské obloze. 


Obrázek: 

Venuše nad jihozápadem 10. 12. 2011

     Kousek nad Venuší směrem západním pak najdeme jen o něco slabšího Jupitera. Největší planetu Sluneční soustavy, jejíž čtyři největší měsíce – Io, Europu, Ganymeda a Callisto – uvidíme už v menším dalekohledu.

    V 19. hodin se nám vysoko nad hlavu dostávají typická zimní souhvězdí, snad nejkrásnější část oblohy. Nejvýraznějším je souhvězdí Orion s nádhernou Velkou mlhovinou označovanou jako M42. Jihovýchodně od něho v souhvězdí Velkého psa září nejjasnější hvězda celé pozemské oblohy Sírius. Od Velkého psa pozvednutím hlavy k nadhlavníku (zenitu) narazíme na Malého psa a jeho nejjasnější hvězdu Prokyon a budeme-li pokračovat ještě výše nad hlavu, narazíme na Blížence s jasnými hvězdami Castorem a Polluxem.

     Přejdeme-li Blížence a vydáme se pohledem doprava, dorazíme do souhvězdí Býka s načervenalou hvězdou Aldebaranem. Pozor na to, aby nedošlo díky barvě k záměně Aldebarana s planetou Mars. Stálici Aldebarana od "rudé planety" snadno rozeznáme podle toho, že na obloze bliká (scintiluje), což je typický jev u bodových hvězd. Nikoliv však u planet, jejichž kotouček na obloze je větší (ač to lidské oko není schopno rozlišit) a proto jejich svit není tolik ovlivňován nestabilitou atmosféry a svítí klidným, stálým světlem.

     Aldebarana (oko býka) najdeme na okraji otevřené hvězdokupy Hyády, která tvoří hlavu Býka a kde můžeme očima rozeznat jednotlivé hvězdy. Na hřbetě pak Býk nese další nádhernou otevřenou hvězdokupu Plejády, česky Kuřátka, označovanou jako M 45. Nad Býkem se oblohou rozkládá souhvězdí Vozky s jasnou žlutou hvězdou Capellou.

Mapky pro 19. hodinu dne 31. 1. 2012 jih

      Ve 23 hodin se zimní souhvězdí skloní nízko nad západní obzor a nad jih se přesunou o dost fádnější jarní souhvězdí. Nejzápadnější z nich je Rak, jehož součástí je otevřená hvězdokupa M 44 Jesličky, která se lidskému oku jeví jako mlhavý obláček a až dalekohled odhalí, že se jedná o shluk hvězd.

     Východně od Raka se nachází Lev, jehož si můžeme představit jako ležící zvíře s hlavou natočenou směrem k Rakovi. Nejjasnější hvězda dostala jméno Regulus, což znamená srdce lva. Pod Lvem na rozhraní souhvězdí Lva a Panny v současnosti bíle září druhá největší planeta Sluneční soustavy Saturn.

Mapky pro 23. hodinu dne 31. 1. 2012 jih

     Nad Lvem se nachází několik cirkumpolárních (u nás nikdy nezapadajících) souhvězdí, z nichž nejvýraznější jsou Velká medvědice, Malý medvěd s hvězdou Polárkou a Kasiopea. Ale ty už jsou lépe pozorovatelné, pokud se otočíme směrem k severu.

Mapky pro 19. hodinu dne 31. 1. 2012 sever

Pozorovatelnost těles Sluneční soustavy v lednu a únoru 2012:

Venuše je pozorovatelná nad západem na večerní obloze, Jupiter v první polovině noci, Mars téměř po celou noc kromě večera, Saturn až ve druhé polovině noci.

Fáze Měsíce:

leden - 1. 1. v 7 hodin v první čtvrti, 9. 1. v 9 hodin v úplňku, 16. 1. v 10 hodin v poslední čtvrti a 23. 1. v 9 hodin v novu, 31. 1. v 5 hodin v první čtvrti,

únor - 7. 2. ve 23 hodin v úplňku, 14. 2. v 18 hodin v poslední čtvrti a 21. 2. ve 23 hodin v novu.

Konjunkce (to je největší přiblížení na obloze) těles:

Měsíc a Jupiter 3. 1. ve 2 hodiny – Jupiter bude o 4,3 stupně jižně od Měsíce

Měsíc a Mars 13. 1. ve 24 hodin – Mars o 8,9 stupňů severně od Měsíce

Měsíc a Saturn 16. 1. v 16 hodin – od nás nepozorovatelná konjunkce, ale je možné v druhé polovině noci pozorovat přiblížení těchto dvou těles 16. i 17. 1.

Měsíc a Venuše 26. 1. v 15 hodin – Venuše o 5,6 stupně jižně od Měsíce, u nás jev proběhne ještě za světla

Měsíc a Jupiter 30. 1. ve 12 hodin – od nás pozorovatelné přiblížení těchto dvou těles 30. 1. večer

Měsíc a Mars 10. 2. v 7 hodin – Mars o 9,9 stupňů severně od Měsíce

Měsíc a Saturn 12. 2. v 21 hodin – od nás je možné v druhé polovině noci pozorovat přiblížení těchto dvou v noci z 12. na 13. 2.

Měsíc a Venuše 25. 2. ve 22 hodin – od nás pozorovatelné přiblížení těchto těles 25. až 27. 2. večer spolu s Jupiterem

Měsíc a Jupiter 27. 2. ve 5 hodiny – Jupiter bude o 2,9 stupně jižně od Měsíce

Veselé vykročení do roku 2012

Zatmění Měsíce 10. 12. 2011 od Káji

Přátelé, kamarádi!

     Rád bych se jen pár řádky zmínil o astronomickém úkazu, který mne, Jáju a našeho Honzíka téměř minul v prostoru a v čase.

     Když se řekne zatmění, vybaví se mi, že to mám v poslední době skoro pořád. Nicméně jak napsal ve svém astronomickém kalendáři úkazů Petr Hájek, zase taková častá událost to prý není a dle výpočtů hvězdářů si na další pořádné zatmění (Měsíce) budeme muset počkat až do roku 2015. A protože nám počasí v den "D", v sobotu 10. prosince, prakticky celý den přálo a sluníčko svítilo, sbalil jsem fidlátka i pozorování schopnou část rodiny (dcera Verunka zůstala vzhledem ke kašli raději u babičky) a vydali jsme se přes baziliku ve Křtinách vstříc dohodnutému srazu na kopec Zouvalka za Vyškovem. Přímo z vyškovské hvězdárny tento úkaz vzhledem ke své poloze na obloze bohužel pozorovatelný nebyl.



     Pozorovací místo Zouvalka se zpočátku jevilo jako naprosto ideální. Vanul mírný jižní vítr, teplota, tlak i rosný bod přesně odpovídaly pokročilému adventu a severovýchodní obzor, kde mělo k úkazu dojít, se odtud jevil jako na dlani. Opět se však, ostatně jako už nmohokráte v minulosti, projevil smysl pro humor naší matky přírody. Asi půlhodinku před východem zatmělého Měsíce se totiž do našeho nejdůležitějšího pozorovacího směru doloudaly mraky odněkud z Drahanské vysočiny, které se pak už trvale v různých formacích převalovaly mezi námi a potemnělým souputníkem naší planety. Na stále více se šeřící obloze jsme sice mezi mračny postupně zahlédli běloskvoucí Venuši, dále krále všech planet Jupitera i některé nejjasnější hvězdy, ale Měsíc, ten kus pevné země na nebi a cíl naší expedice, tak ten nám jen tu a tam házel skrz oblačnost mnohoslibné pablesky od své postupně se odkrývající části, ale nic víc. Mezi oblaky jsme jeho zahalenou-nezahalenou tvář ani na okamžik nezahlédli. Operativně jsme tedy náš pozorovací program s Petrem Hájkem upravili z pozorování pozemského Měsíce na pozorování měsíců Jupitera :-) .
 

     Nakonec jsme se rozloučili a jali se vracet k domovu. A tu najednou, při výjezdu z Vyškova jsem ve zpětném zrcátku zahlédl náš, starý známý, krásný a veliký Měsíc, zpola ještě ponořený do stínu kopírujícího velikost a tvar naší planety. Zastavil jsem hned u nejbližší benzinky, rychle vytáhl dalehohled abychom se alespoň na chvíli mohli potěšit pohledem na úplněk nejúplňkovatější a pořídit i nějakou tu fotku. Jak je ale na fotografiích vidět, mraky se rychle blížily takže na samotné pozorování i focení zbyly asi tak dvě minuty, ani jsem nestačil nasadit drátěnou spoušť. Takže i když se jednalo o zatmění Měsíce, způsob a rychlost pozorování nakonec velmi připomínalo sluneční zatmění. Více času prostě nebylo.

     I tak však nakonec můžeme přeci jen prohlásit naši expedici za úspěšnou a říci si - byli jsme u toho. A v příloze je i pár na rychlo spíchnutých fotek z tohoto zatmění, o kterých lze říci, že byly pořízeny ve Vyškově. Mimochodem, na Petrovo doporučení jsme cestou domů povečeřeli v motorestu Bonapatre u Rousínova, který nyní můžeme sami všem jen doporučit.

Zdraví a hezký den večer i noc přejí expedičníci Kája, Jája a Honzík T.

Zatmění Měsíce 10. 12. 2011

     Zatmění Měsíce 10. 12. 2011 bylo sice zatměním úplným, ale pro Českou republiku bohužel pouze částečným z toho důvodu, že téměř přesně ve chvíli, kdy Měsíc vystupoval nad obzor končila úplná fáze zatmění. A samozřejmě v témže čase (15:58 středoevropského času - SEČ) zapadalo Slunce. Po několika zcela zatažených dnech se v neděli obloha začala trhat, až v časných odpoledních hodinách byla téměř zcela bez mraků. Bohužel se krátce před východem Měsíce zase začala kupit oblačnost.  

Průběh zatmění (k uvedeným časům nutno přičíst 9 hodin, abychom se dostali na středoevropský čas - SEČ):

Vypočtený čas platí pro Prahu, zatímco u Brna Měsíc vycházel o pár minut dříve. Berme to však jako zanedbatelný rozdíl.

     Pro pozorovací stanoviště v Omicích u Brna u místních vysílačů a vodárny na kopečku nad vesnicí vyšel Měsíc za hradbou z oblačnosti a až po několika desítkách minut se dostal do "díry" v mracích. Zájemci o pozorování vyplnili čas čekání pohledem na Venuši, která byla nízko nad západním obzorem, a Jupitera, jež se na pár okamžiků několikrát objevil v mezeře mezi mraky. Malým dalekohledem Somet Binarem byly vidět i jeho největší měsíce. Pak nastalo několik desítek minut, kdy bylo možné shlédnout postupný výstup Měsíce ze stínu Země. Protože se  zase začalo rychle zatahovat, žádné další objekty už nebylo možné pozorovat. Byli jsme však vděčni i za to, že jsme mohli vidět byť jen část hlavního bodu programu. I přes mraky a stávkující fotoaparát se nakonec podařilo udělat několik fotografií.

Čas 16:58 SEČ, ohnisková vzdálenost 200 mm, expozice 2 s

Čas 16:58 SEČ, ohnisková vzdálenost 200 mm, expozice 1 s

Čas 17:01 SEČ, ohnisková vzdálenost 200 mm, expozice 1 s

Čas 17:01 SEČ, ohnisková vzdálenost 200 mm, expozice 1 s

Čas 17:02 SEČ, ohnisková vzdálenost 70 mm, expozice 3 s

Částečně zatměný Měsíc a Brno-Bohunice

Ćas 17:08 SEČ, ohnisková vzdálenost 17 mm, expozice 4 s

Měsíc se záhy začal schovávat za mraky
Čas 17:12 SEČ, ohnisková vzdálenost 17 mm, expozice 8 s

Planeta Venuše nízko nad západním obzorem s projíždějícím automobilem v popředí

Čas 17:14 SEČ, ohnisková vzdálenost 33 mm, expozice 33 s 


Pohled na blízké Omice

Čas 17:21 SEČ, ohnisková vzdálenost 17 mm, expozice 30 s

Rozloučení s Měsícem a pozorovacím stanovištěm

 Čas 17:24 SEČ, ohnisková vzdálenost 30 mm, expozice 32 s

Všechny fotografie zde: https://picasaweb.google.com/106695084086166531570/ZatmeniMesice10122011VenuseKrajinky#

Další reportáž ze zatmění: od kamaráda Karlíka T.