Úkazy ve dnech 8. - 14. 10. 2012 (41. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v jednačtyřicátém týdnu roku 2012. 

Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský letní čas (SELČ). Rozdíl oproti času (SEČ - středoevropský čas) používanému do 25.3.2012 je: SELČ=SEČ + 1 hod. POZOR!!! Letní čas (SELČ) končí poslední neděli v říjnu, tedy 28. října 2012.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je dnes 8. října v dopoledních hodinách v poslední čtvrti. Tedy v tomto týdnu bude Měsíc vycházet až v druhé polovině noci. 12. října bude Měsíc nedaleko planety Venuše. Nov nastane v pondělí 15. října. Na ranní obloze Vás bude opět vítat nejjasnější objekt po Měsíci, tj. Venuše. Přelety ISS začínají na večerní obloze.

Měsíc:
     Měsíc je dnes 8. října v  poslední čtvrti. Vzhledem k tomu, že Měsíc vychází v druhé polovině noci, tak v první nebude rušit naše pozorování. 12. října se Měsíc přiblíží k planetě Venuši.

Viditelnost planet:
     planetě Jupiter patří téměř celá noc, Merkur je nepozorovatelný, Venuše je poutavým a nejjasnějším objektem ranní oblohy nad východním obzorem, planeta Uran je na obloze téměř celou noc kromě rána a planeta Neptun je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Vodnáře.

Venuše
     (- 4,1 mag) je vidět na ranní obloze, pohybuje se souhvězdím Lva. Je nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem půl čtvrté ráno.

Jupiter

     (- 2,6 mag) se stává dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem půl deváté večer. K ránu je velmi vysoko nad jihovýchodním obzorem asi 60° nad obzorem. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna, které nemá moc temnou barvu, takže někdy může být problém ji odhalit, přechází středem kotoučku planety: 8. 10. v 23 h 05 m SELČ; 11. 10. v 4 h 55 m; 12. 10. ve 0 h 45 m; 13. 10. v 6 h 30 m a 14. 10. v 2 h 20 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
9. 10. nastane v 5 h 16 m až 7 h 26 m přechod měsíce Io;
9. 10. můžeme vidět ve 23 h 39 m konec přechodu stínu měsíce Ganymed;
10. 10. můžeme vidět ve 23 h 44 m až 1 h 53 m přechod měsíce Io;
11. 10. můžeme vidět v 6 h 56 m začátek přechodu měsíce Europa;
11. 10. nastane v 23 h 12 m konec zákrytu měsíce Io;
12. 10 nastane v 3 h 26 m konec zákrytu měsíce Europa.

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb na hranicích s Velrybou, jeho poloha je přibližně uprostřed dvou podobně jasných hvězd (5,7 mag a 6,1 mag), při větším zvětšení uvidíme uprostřed mezi hvězdami kotouček namodralého odstínu.  Uran vychází kolem šesté hodiny večerní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun 
      (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem půl páté večer. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce
     nebylo tak aktivní, jak se předpokládalo, skvrn je na povrchu více, ale některé už zapadají za viditelnou část kotouče Slunce.

     Z neděle na pondělí z 14. 10 na 15. 10. by mělo nastat maximum meteorického roje Drakonid, jaké toto maximum bude se uvidí. Loňské maximum bylo výrazné, letošní asi bude chudší, ale možná, že nás překvapí. Stojí zato, pokud bude jasno, zaměřit svůj zrak do oblasti blízké souhvězdí Draka odkud by tato drobná tělíska měla vyletovat.

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu budou na večerní obloze jen nízko nad obzorem.

Den         Začátek      Směr                     Konec          Směr

11.10.     20h 27m      jih                        20h 29m       jihovýchod
12.10.     19h 39m      jihojihovýchod       19h 42m       východojihovýchod
13.10.     20h 25m      jihozápad              20h 29m       východojihovýchod
14.10.     19h 36m      jihojihozápad         19h 42m       východ
15.10.     20h 23m      západojihozápad    20h 28m       východ

Pěkný týden při pozorování a jasnou oblohu
Vám přeje Váš Petr Hájek.