Úkazy ve dnech 10. - 16. 12. 2012 (50. týden)

Vážení přátelé a příznivci pozorování oblohy,
     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v padesátém týdnu roku 2012. Příští týden nastává od 21. prosince astronomická zima. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží do fáze novu, který nastane ve čtvrtek 13. prosince. Měsíc vychází až k ránu a tudíž neruší svým svitem téměř celonoční pozorování. Na ranní obloze můžeme vidět zajímavé seskupení Venuše, Merkuru a srpku Měsíce nízko nad východním obzorem. Jupiter je vidět celou noc. Saturn je na ranní obloze nad východním obzorem. Ve čtvrtek 13. prosince vrcholí meteorický roj Geminid. Přelety ISS začínají ve večerních hodinách od druhé poloviny týdne. 

Měsíc:
     Měsíc je ve čtvrtek 13. prosince dopoledne v novu. Na začátku týdne (v úterý), pokud počasí dovolí, bychom mohli vidět na ranní obloze seskupení srpku Měsíce, Venuše a Merkuru. Koncem týdne už bude vidět na večerní obloze tenounký srpek.

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Merkur je vidět ráno nízko nad východním obzorem do 20. prosince. Mars je vidět ještě asi dvě hodiny po západu Slunce velice nízko nad západním obzorem. Saturn je na ranní obloze a jeho prstence se stále více rozevírají. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.

Merkur
     (- 0,5 mag) se nachází za svítání nad jihovýchodním obzorem, den za dnem se bude zjasňovat, takže se podmínky pro jeho pozorování zlepší. Merkur vychází kolem šesté ráno. 
Venuše
     (- 4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Vah. V dalekohledu se Venuše jeví jako téměř úplňkový kotouček. Na obloze se nachází v blízkosti Venuše planeta Merkur. Venuše je nejjasnější ranní objekt. O něco výše nad obzorem se v souhvězdí Vah nachází ještě planeta Saturn. Venuše vychází kolem čtvrt na šest ráno. 
Mars
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem asi 10° nad obzorem, zapadá z večera dvě hodiny po západu Slunce kolem 17 h 55 m SEČ.
Jupiter
     (- 2,8 mag) je dominantním pozorovacím objektem téměř po celou noc. Promítá se do souhvězdí Býka. Vychází již kolem třetí odpoledne. Kulminuje (je nejvýše nad obzorem) kolem jedenácté večer a zapadá až před sedmou ráno. Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem pro pozorování. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
10. 12. ve 23 h 10 m SEČ;
11. 12. v 19 h 00 m;
12. 12. v 5 h 00 m;
13. 12. v 0 h 50 m;
13. 12. ve 20 h 40 m;
14. 12. v 16 h 30 m;
15. 12. ve 2 h 25 m;
15. 12. ve 22 h 20 m;
16. 12. v 18 h 10 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
10. 12. nastane od 21 h 54 m do 0 h 17 m zatmění měsíce Io;
11. 12. můžeme vidět od 19 h 01 m do 21 h 10 m přechod měsíce Io;
12. 12. můžeme vidět od 16 h 20 m do 18 h 45 m zákryt měsíce Io;
13. 12. můžeme vidět v 15 h 53 m konec přechodu měsíce Io;
14. 12. můžeme vidět od 1 h 30 m do 3 h 51 m přechod měsíce Europa;
15. 12. můžeme vidět od 19 h 33 m do 22 h 35 m zatmění měsíce Europa;
16. 12. nastane od 20 h 11 m do 23 h 41 m zákryt měsíce Ganymed;
17. 12. můžeme vidět od 2 h 18 m do 4 h 28 m přechod měsíce Io. 
Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran vychází kolem půl jedné odpoledne a zapadá kolem jedné hodiny noční. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. Vrcholí nad jihem již kolem 16 h 37 m SEČ a zapadá kolem třičtvrtě na deset večer. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce
     je málo aktivní, skvrny na povrchu téměř chybí. Uvidíme, zda se v průběhu týdne aktivita zvýší. Slunce vychází až po půl osmé ráno a zapadá již kolem čtvrté odpoledne. V případě jasného počasí se pro astronomy otvírají nejdelší noci pro pozorování. Maximum činnosti Slunce se očekává v příštím roce. 
Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS ve večerních hodinách začínají ve středu. 
Den          Začátek         Směr                     Konec       Směr 
12.12.      17h 42m        jih                        17h 43m     jihojihovýchod
13.12.      18h 26m        jihozápad              18h 28m    jihojihozápad
14.12.      17h 36m        jihojihozápad         17h 40m    jihovýchod
15.12.      16h 47m        jih                         16h 51m    východ
16.12.      17h 32m        jihozápad              17h 36m    východ
17.12.      16h 42m        jihozápad              16h 48m    východ   
     Nejaktivnější meteorický roj tohoto období - Geminidy - vrcholí 13. prosince. Nejvíce meteorů bychom měli, pokud to počasí dovolí, pozorovat ve druhé polovině noci ze středy na čtvrtek. Očekává se velká aktivita, vzhledem k tomu, že neruší Měsíc, tak se dá počítat se zajímavým kosmickým divadlem. Měli bychom vidět pády meteorů s frekvencí mezi 50 až 100 meteory za hodinu. Radiant meteorického roje (místo odkud zdánlivě vyletují meteory) se nachází v souhvězdí Blíženců asi 4° západně od jasné hvězdy Castor. Na pozorování je nutno se velice teple obléci. Nejlepší je poloha v leže ve spacáku.
     Tento týden 12. prosince prolétne v těsné blízkosti kolem Země asteroid Toutatis. Tento 4 x 2 km velký asteroid prolétne ve vzdálenosti 7 miliónů kïlometrů od Země. Je to pouze 18 násobek vzdálenosti Země - Měsíc. Jedná se o asteroid ze skupiny "křížičů", kteří "ohrožují" naší Zemi, neboť se dostávají do její blízkosti. Planetka Toutatis byla objevena v roce 1934, ale pak se astronomům ztratila a znovu byla objevena až v roce 1989. Letos nejde o nejtěsnější přiblížení k Zemi, neboť planetka to dokáže i na pouhý dvojnásobek vzdálenosti Země - Měsíc. Podle výpočtů takové těsné přiblížení nastane ještě v roce 2016 a pak až v roce 2069. Snad v průběhu nejbližších několika set roků nehrozí Zemi srážka s tímto tělesem. Ale do budoucna jsou "křížiči" nebezpečná skupina planetek, které mohou Zemi ohrozit, a může se naplnit scénář, který byl již několikrát použit pro natočení sci-fi filmů (Armagedon, Drtivý dopad atd.). Astronomové důsledně hlídají tato tělesa a počítají jejich dráhy, aby v případě ohrožení, byla Země s dostatečným předstihem informována.
Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek