2. 1. 2013

Úkazy ve dnech 2. - 6. 1. 2013 (1. týden)


Vážení přátelé a příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze po svátcích s malou přestávkou v novém roce 2013. V tomto týdnu ze čtvrtka na pátek (z 3. na 4. ledna) nastává maximum nejaktivnějšího meteorického roje Kvadrantidy. Konec světa očividně nenastal a vesmír dál funguje tak jak má. Dnes tj. 2. ledna je Země nejblíže Slunci v průběhu celého roku (v perihelu neboli přísluní), vzdálenost od Slunce činí 147,1 mil. km.
Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítáni, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží tento týden do fáze poslední čtvrti, která nastane v sobotu 5. ledna ve 4 h 58 m SEČ. Měsíc bude vycházet až kolem půlnoci, tedy nebude rušit večerní pozorování. Prakticky celou noc, kromě jitra, můžeme vidět planetu Jupiter, ráno pak je vidět planeta Saturn a loučíme se s planetou Venuší. Merkur je v lednu nepozorovatelný.

Měsíc:
     Měsíc je v sobotu 5. ledna ráno v poslední čtvrti. O víkendu 5. - 7. ledna prochází Měsíc souhvězdím Panny nedaleko hvězdy Spiky a prochází v blízkosti planety Saturn (viz obrázek). 6. ledna bude nedaleko Spiky a 7. ledna projde 5° pod Saturnem.

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc kromě jitra), na ranní obloze se pomalu loučíme s Venuší a v souhvězdí Vah se dá krásně pozorovat od tří hodin ráno planeta Saturn. Merkur je v lednu nepozorovatelný. Mars je prakticky nepozorovatelný nízko nad západním obzorem (zapadá kolem šesté hodiny večerní a Slunce zapadá kolem čtvrté hodiny odpolední). Saturn je na ranní obloze v souhvězdí Vah a jeho prstence se stále více rozevírají. Planeta Uran je na večerní obloze v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.
Venuše
     (- 3,9 mag) je vidět na ranní obloze za svítání nízko nad jihovýchodem, nachází se v souhvězdí Vah.  O něco výše nad obzorem se v souhvězdí Vah nachází ještě planeta Saturn. Venuše vychází po šesté hodině ráno (pro Vyškov vychází v 06 h 19 m SEČ).  
Mars
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem, asi 5° nad obzorem, zapadá v tomto týdnu z večera dvě hodiny po západu Slunce (pro Vyškov zapadá v 18 h  02 m SEČ). Je tedy prakticky nepozorovatelný. 
Jupiter
     (- 2,7 mag) je ideálně viditelný v první polovině noci v souhvězdí Býka, zapadá po páté hodině ranní. Kulminuje (nejvýše nad obzorem) kolem půl desáté večer (pro Vyškov v 21 h 26 m SEČ) a zapadá kolem páté ráno (pro Vyškov v 5 h 13 m SEČ). Zítra 3. ledna bude možno pozorovat zajímavý úkaz a to je dvojpřechod Ganymedu a Io od půl páté Ganymed a od třičtvrtě na sedm měsíc Io. Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem pro pozorování. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:

2. 1. v 17 h 15 m SEČ;
3. 1. ve 23 h 00 m;
4. 1. v 18 h 50 m;
6. 1. v 00 h 40 m;
6. 1. ve 20 h 30m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou.

(POZOR!!! ve čtvrtek 3. 1. je dvojpřechod měsíců Ganymed a Io přes kotouč Jupitera):
2. 1. nastane od 00 h 15 m přechod měsíce Io;
2. 1. můžeme vidět v 17 h 10 m konec zatmění měsíce Europa;
2. 1. můžeme vidět od 21 h 34 m zákryt měsíce Io;
3. 1. můžeme vidět od 16 h 35 m do 18 h 37 m přechod měsíce Ganymed;
3. 1. můžeme vidět od 18 h 42 m do 20 h 52 m přechod měsíce Io;
4. 1. můžeme vidět od 16 h 01 m do 18 h 59 m zákryt měsíce Io.
Saturn
     (0,6 mag) se nachází na ranní obloze výše než Venuše v souhvězdí Vah, ale nevystupuje nad 30° od obzoru. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází kolem půl třetí ráno (pro Vyškov ve 2 h 29 m SEČ).
Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už jenom večer.
Uran 
     (5,9 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu před půlnocí (pro Vyškov v 23 h 25 m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun

     (8,0 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. V tomto týdnu zapadá již kolem půl deváté večer (pro Vyškov ve 20 h 20 m SEČ). K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce

     je stále málo aktivní, jak to bude vypadat dál, se ukáže. Slunce vychází v tomto týdnu až po půl osmé ráno (pro Vyškov v 7 h 47 m SEČ) a zapadá kolem čtvrté odpoledne (pro Vyškov v 16 h 06 m SEČ). Stále v případě jasného počasí se jedná o nejdelší noci pro pozorování. Maximum činnosti Slunce se očekává už v tomto roce. 
Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS nejsou vidět.  
Meteorický roj Kvadrantidy slibuje pěknou podívanou i přes svit Měsíce.
     V noci ze čtvrtka na pátek (z 3. 1. na 4. 1. 2013) nastává maximum nejaktivnějšího každoročního meteorického roje Kvadrantidy. Je však nutno konstatovat, že podmínky nejsou ideální, neboť v druhé polovině noci ruší Měsíc a maximum by mělo nastat podle výpočtu už kolem půl třetí odpoledne. Ale i tak naše pozorování nemusí být beznadějné. Zvýšené aktivity roje se můžeme dočkat nad ránem ve čtvrtek, případně následující noc ze čtvrtka na pátek. Radiant (místo odkud meteory vyletují) je na obloze v našich zeměpisných šířkách nezapadající pod obzor (cirkumpolární), ale na začátku ledna večer je jen nízko nad obzorem. Až v průběhu noci radiant pomalu vystoupá nad severovýchodní a východní obzor a maximální výšky nad horizontem dosahuje až k ránu. Bohužel v tomto nejnadějnějším čase nás na obloze bude rušit při pozorování Měsíc. Frekvence v maximu se může pohybovat až kolem 120 meteorů za hodinu. Většinou se meteorický roj jmenuje podle souhvězdí, v kterém se radiant nachází. Problém je však v tom, že souhvězdí Kvadrantu už na obloze neexistuje. Vzniklo v 19. století a na začátku dvacátého století při stabilizaci počtu souhvězdí na současných 88 zaniklo. Tedy tento radiant Kvadrantid se nachází na pomezí dnešních souhvězdí Pastýře a Draka.
     V minulosti 2. ledna 1825 byl pozorován přímo meteorický déšť, toho se asi na začátku roku 2013 s vysokou pravděpodobností nedočkáme, ale pokud nám podívanou nezkazí počasí, budeme si určitě moci užít velice pěkný zážitek s množstvým "padajících hvězd". Byla by to škoda nechat si takovou příležitost ujít.   
     Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy, touto cestou bych Vám ještě jednou popřál šťastný rok 2013, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.

Váš Petr Hájek

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Váš blog je úžasný :o obdivuji vás ...

Anonymní řekl(a)...

Děkuji.
Eva