8. 10. 2012

Úkazy ve dnech 8. - 14. 10. 2012 (41. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v jednačtyřicátém týdnu roku 2012. 
Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský letní čas (SELČ). Rozdíl oproti času (SEČ - středoevropský čas) používanému do 25.3.2012 je: SELČ=SEČ + 1 hod. POZOR!!! Letní čas (SELČ) končí poslední neděli v říjnu, tedy 28. října 2012.


A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je dnes 8. října v dopoledních hodinách v poslední čtvrti. Tedy v tomto týdnu bude Měsíc vycházet až v druhé polovině noci. 12. října bude Měsíc nedaleko planety Venuše. Nov nastane v pondělí 15. října. Na ranní obloze Vás bude opět vítat nejjasnější objekt po Měsíci, tj. Venuše. Přelety ISS začínají na večerní obloze.

Měsíc:
     Měsíc je dnes 8. října v  poslední čtvrti. Vzhledem k tomu, že Měsíc vychází v druhé polovině noci, tak v první nebude rušit naše pozorování. 12. října se Měsíc přiblíží k planetě Venuši.

Viditelnost planet:
     planetě Jupiter patří téměř celá noc, Merkur je nepozorovatelný, Venuše je poutavým a nejjasnějším objektem ranní oblohy nad východním obzorem, planeta Uran je na obloze téměř celou noc kromě rána a planeta Neptun je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Vodnáře.

Venuše
     (- 4,1 mag) je vidět na ranní obloze, pohybuje se souhvězdím Lva. Je nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem půl čtvrté ráno.

Jupiter
     (- 2,6 mag) se stává dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem půl deváté večer. K ránu je velmi vysoko nad jihovýchodním obzorem asi 60° nad obzorem. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna, které nemá moc temnou barvu, takže někdy může být problém ji odhalit, přechází středem kotoučku planety: 8. 10. v 23 h 05 m SELČ; 11. 10. v 4 h 55 m; 12. 10. ve 0 h 45 m; 13. 10. v 6 h 30 m a 14. 10. v 2 h 20 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
9. 10. nastane v 5 h 16 m až 7 h 26 m přechod měsíce Io;
9. 10. můžeme vidět ve 23 h 39 m konec přechodu stínu měsíce Ganymed;
10. 10. můžeme vidět ve 23 h 44 m až 1 h 53 m přechod měsíce Io;
11. 10. můžeme vidět v 6 h 56 m začátek přechodu měsíce Europa;
11. 10. nastane v 23 h 12 m konec zákrytu měsíce Io;
12. 10 nastane v 3 h 26 m konec zákrytu měsíce Europa.

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb na hranicích s Velrybou, jeho poloha je přibližně uprostřed dvou podobně jasných hvězd (5,7 mag a 6,1 mag), při větším zvětšení uvidíme uprostřed mezi hvězdami kotouček namodralého odstínu.  Uran vychází kolem šesté hodiny večerní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun 
      (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem půl páté večer. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce

     nebylo tak aktivní, jak se předpokládalo, skvrn je na povrchu více, ale některé už zapadají za viditelnou část kotouče Slunce.

     Z neděle na pondělí z 14. 10 na 15. 10. by mělo nastat maximum meteorického roje Drakonid, jaké toto maximum bude se uvidí. Loňské maximum bylo výrazné, letošní asi bude chudší, ale možná, že nás překvapí. Stojí zato, pokud bude jasno, zaměřit svůj zrak do oblasti blízké souhvězdí Draka odkud by tato drobná tělíska měla vyletovat.

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu budou na večerní obloze jen nízko nad obzorem.

Den         Začátek      Směr                     Konec          Směr

11.10.     20h 27m      jih                        20h 29m       jihovýchod
12.10.     19h 39m      jihojihovýchod       19h 42m       východojihovýchod
13.10.     20h 25m      jihozápad              20h 29m       východojihovýchod
14.10.     19h 36m      jihojihozápad         19h 42m       východ
15.10.     20h 23m      západojihozápad    20h 28m       východ

Pěkný týden při pozorování a jasnou oblohu
Vám přeje Váš Petr Hájek.

1. 10. 2012

Úkazy ve dnech 1. - 7. 10. 2012 (40. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

      dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze ve čtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
      Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ). Letní čas (SELČ) skončil poslední neděli v říjnu, tedy 28. října 2012.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

      Měsíc postupně "couvá" z úplňku, který nastal v neděli 30. září, do fáze poslední čtvrti, jež nastane v pondělí 8. října ráno. Měsíc je vidět téměř celou noc. Také planeta Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno nás nad východním obzorem okouzlí Venuše, která nám ve středu 3. října připraví krásné kosmické divadlo. ISS končí své ranní přelety.

Měsíc:
      Luna bude až v pondělí 8. října ráno ve fázi poslední čtvrti. Vzhledem k tomu, že Měsíc vychází večer, tak nám bude zdobit oblohu téměř celou noc. Nebude tedy vhodné období pro sledování slabých objektů na obloze, zvláště v blízkosti Měsíce. V pátek 5. října se Měsíc na své pouti oblohou setká s planetou Jupiter. Dojde ke konjunkci s Jupiterem, Měsíc bude od planety jen 1,6° jižně. Zároveň 5. října bude Měsíc nejdále od Země (v odzemí) ve vzdálenosti 405 128 km.

Viditelnost planet:
      Planetě Jupiter patří téměř celá noc, Merkur je nepozorovatelný a Venuše je poutavým a nejjasnějším objektem ranní oblohy nad východním obzorem. Planety Uran a Neptun jsou na obloze téměř celou noc kromě rána.

Venuše
     ( jasnost - 4,1 mag) je vidět na ranní obloze, pohybuje se souhvězdím Lva. V tomto týdnu se Venuše dostává do těsné blízkosti nejjasnější hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde ve středu 3. října nad ránem. Pokud počasí vyjde, a předpověď je na ráno optimistická, tak uvidíme krásné nebeské divadlo. Je to vhodná příležitost nejen pro vizuální pozorování, ale i o fotografické sledování tohoto úkazu. Venuše bude v konjunkci s hvězdou Regulus před východem Slunce, kdy bude Venuše 0,1° jižně od hvězdy. Venuše vychází kolem třetí hodiny ranní.

Jupiter
     (jasnost - 2,5 mag) se stává dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem deváté hodiny večerní. K ránu je velmi vysoko nad jihovýchodním obzorem ů asi 60°. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek schematicky ukazuje pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.

Uran a Neptun
     jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci. Uran (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb v těsné blízkosti hvězdy 44 Psc (jasnost také 5,7 mag). Uran vychází kolem šesté hodiny večerní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).

Neptun
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem páté večer. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce
     bude pravděpodobně zajímavým objektem k pozorování, neboť vykazuje vyšší aktivitu. Moc velkých erupcí zatím nebylo, ale obyvatelé žijící ve vyšších zeměpisných šířkách by na obloze mohli vidět i polární záři.

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu v ranních hodinách končí.

Den            Začátek       Směr                        Konec        Směr

02.10.        06h 14m       jihozápad                  06h 18m     jihovýchod
03.10.        07h 01m       západojihozápad       07h 04m     jih
04.10.        06h 15m       jih                            06h 16m     jihojihovýchod

Pěkný týden při pozorování a jasnou oblohu
Vám přeje Váš Petr Hájek.

24. 9. 2012

Úkazy ve dnech 24. - 30. 9. 2012 (39. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

      dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v devětatřicátém týdnu roku 2012. Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský letní čas (SELČ). Rozdíl oproti času (SEČ - středoevropský čas) používanému do 25. 3. 2012 je: SELČ = SEČ + 1 hod

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

      Měsíc postupně dorůstá do úplňku, tedy v případě jasné oblohy bude působit svým světlem negativně v první polovině noci při pozorování slabých objektů. Dobrá je viditelnost planety Jupiter, která vychází již večer, ale vysoko na obloze je až v druhé polovině noci. Ráno nás upoutá nad východním obzorem planeta Venuše, která je zde nejjasnějším objektem. V ranních hodinách můžeme vidět přelety ISS.

Měsíc:
      Měsíc bude v neděli 30. září nad ránem v úplňku. Svit Měsíce přezáří slabé objekty na obloze. Pro laickou veřejnost je to však příležitost pro studium povrchových útvarů na Měsíci. V době úplňku se však plasticita povrchu ztrácí a podrobnosti nám unikají v přezářeném kotouči. Objekty nevrhají stíny, neboť sluneční paprsky na Měsíc dopadají kolmo.

Viditelnost planet:
      druhá polovina noci patří planetě Jupiter a nad ránem i planetě Venuši, která krásně září nad východním obzorem.

Venuše (- 4,1 mag) je vidět na ranní obloze, pohybuje se souhvězdím Lva, pomalu se přibližuje k nejjasnější hvězdě souhvězdí Lva Regulus. Vychází kolem třetí hodiny ranní.

Jupiter (- 2,5 mag) se stává dominantním pozorovacím objektem, nejlépe pozorovatelný je v druhé polovině noci v souhvězdí Býka. Vychází již kolem půl desáté. K ránu je velmi vysoko nad jihovýchodním obzorem asi 60° nad obzorem.  Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety: 25. 9. v 01 h 55 m SELČ; 27. 9. v 3 h 20 m; 29. 9. ve 5 h 00 m; 30. 9. v 0 h 50 m a 1. 10. v 6 h 37 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou. 25. 9. nastane ve 0 h 19 m až 2 h 29 m přechod  měsíce Io; 25. 9. nastane v 4 h 24 m až 6 h 47 m zatmění měsíce Europa; 27. 9. dojde v 2 h 01 m až 4 h 22 m  přechod měsíce Europa; 29. 9. dojde ve 3 h 32 m až v 5 h 30 m k zatmění měsíce Ganymed.

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.

Uran
     se nachází v souhvězdí Ryb v těsné blízkosti hvězdy 44 Psc (jasnost 5,7 mag). 29. září je Uran v opozici se Sluncem. Uran vychází kolem sedmé hodiny večerní. Uran má jasnost kolem 5,8 mag, a proto by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá "hvězdička" i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme žádné podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).

Neptun
     se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem půl šesté večer. Jeho jasnost je kolem 7,8 mag a k jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce
     bude pravděpodobně zajímavým objektem k pozorování, neboť na odvrácené straně se nachází velice aktivní oblast, která se dostane do oblasti pozorování. Aktuální stav je možno sledovat pomocí družice SOHO.

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS probíhají v ranních hodinách.

Den            Začátek       Směr                        Konec        Směr
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
25.09.        07h 02m       západoseverozápad  07h 08m    východ
26.09.        06h 15m       západoseverozápad  06h 20m    východ
27.09         07h 02m       západoseverozápad  07h 08m    východojihovýchod
28.09         06h 15m       západoseverozápad  06h 19m    východ
29.09         07h 01m       západoseverozápad  07h 07m    jihovýchod
30.09.        06h 15m       západoseverozápad  06h 19m    východojihovýchod
01.10.        07h 01m       západ                      07h 06m    jihojihovýchod
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pěkný týden při pozorování a jasnou oblohu
Vám přeje Váš Petr Hájek.

17. 9. 2012

Úkazy ve dnech 17. - 23. 9. 2012 (38. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     posílám Vám informace o zajímavém dění na obloze v osmatřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace co se děje na obloze jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy na moji adresu: hv.hajek@seznam.cz. Rovněž jsou vítány i připomínky k obsahu či rozšíření obsahu.
      
     Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský letní čas (SELČ). Rozdíl oproti času (SEČ - středoevropský čas) používanému do 25.3.2012 je: SELČ = SEČ + 1 hod
 
 A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

      Měsíc se po novu objeví na večerní obloze a bude se blížit do fáze první čtvrti. V druhé polovině noci je ideálně vidět planeta Jupiter, ráno je nad východním obzorem krásná Venuše, která je nejjasnějším objektem na obloze. V ranních hodinách můžeme vidět přelety ISS.

Viditelnost planet:
      Mars a Saturn jsou planety již nepozorovatelné na večerní obloze. Druhá polovina noci patří planetě Jupiter a nad ránem i planetě Venuši, která krásně září nad východním obzorem.

      Venuše (-4,1 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se již v souhvězdí Raka. Vychází kolem půl třetí hodiny ranní (pro Vyškov vychází ve 02 h 40 m SELČ).

      Jupiter (-2,4 mag) se stává dominantním pozorovacím objektem, nejlépe pozorovatelný je v druhé polovině noci v souhvězdí Býka. Vychází již kolem desáté. K ránu je velmi vysoko nad jihovýchodním obzorem asi 60° nad obzorem. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety: 18. 9. v 00 h 55 m SELČ; 19. 9. v 6 h 42 m; 20. 9. ve 2 h 34 m; 22. 9. ve 4 h 12 m; 23. 9. v 0 h 03 m a 24. 9. v 5 h 51 m. Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou. 18. 9. nastane ve 4 h 13 m konec zatmění měsíce Europy; 22. 9. nastane v 1 h 30 m konec zatmění měsíce Ganymeda; 23. 9. dojde v 5 h 51 m k začátku přechodu stínu; 24. 9. dojde ve 3 h 09 m k začátku zatmění měsíce Io.

      Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci. Uran se nachází v  v souhvězdí Velryby, postupně se přesouvá do souhvězdí Ryb. Uran vychází kolem sedmé hodiny večerní (pro Vyškov v 19h 09m SELČ).
     Uran má jasnost kolem 5,8 mag, a proto by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberona (14,7 mag).
      Neptun se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem šesté večer (pro Vyškov v 18h 01m SELČ). Jeho jasnost je kolem 7,8 mag a k jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .


Měsíc:
      Měsíc bude v sobotu 22. září v první čtvrti. Ve středu 19. září se setká malý srpek Měsíce nízko nad jihozápadním obzorem s planetou Mars, Měsíc bude necelé dva stupně vzdálen od planety. Úkaz uvidí jen ti, kteří mají volný jihozápadní obzor, neboť k úkazu dojde během soumraku mezi půl osmou až osmou hodinou večerní asi jen 5° nad jihozápadním obzorem. Lépe to bude pozorovatelné v triedru. Dne 19. září bude Měsíc nejblíže k Zemi (v perigeu), vzdálenost obou těles bude rovna 365 752 km.
      
Slunce
     nevykazuje nijak extrémní aktivitu, přece jenom na něm jsou nějaké oblasti se skvrnami. Aktuální stav je možno sledovat pomocí družice SOHO.

      Průlety ISS nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS probíhají v ranních hodinách.

Den              Začátek                 Směr                      Konec             Směr
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
19. 9.        07 h 02 m       západojihozápad          07 h 08 m     východoseverovýchod
20. 9.        06 h 15 m       jihozápad                     06 h 20 m     východoseverovýchod
21. 9         07 h 02 m       západ                          07 h 09 m     východoseverovýchod
22. 9         06 h 15 m       západojihozápad          06 h 20 m     východoseverovýchod
23. 9         07 h 02 m       západ                          07 h 08 m     východoseverovýchod
24. 9.        06 h 16 m       západ                          06 h 20 m     východoseverovýchod
25. 9.        07 h 02 m       západoseverozápad      07 h 09 m     východ
26. 9.        06 h 16 m       západoseverozápad      06 h 20 m     východ
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

     22. září v 15 h 48 m nastává podzimní rovnodennost - začíná astronomický podzim.

Pěkný týden při pozorování a jasnou oblohu
Vám přeje Váš Petr Hájek.

11. 9. 2012

Evropská noc vědců



Evropská noc vědců 2012 v Omicích u Brna

     byla vzhledem k nedávnému úmrtí velitele mise Apollo 11 (5. 8. 1930 – 25. 8. 2012) věnována památce Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci.
     
     Měsíc  byl téměř  v úplňku a přezářil tedy  většinu slabých  nebeských objektů. A proto byla naše noční demonstrace zaměřena především na přirozenou družici Země - Lunu. V dalekohledech jsme však viděli i Prstencovou mlhovinu, Plejády, Jupitera, Urana či Epsilon Lyrae a další objekty.

     Předchozí odpolední pozorování bylo zaměřeno na Slunce, na jehož kotoučku i v Somet Binaru byly vidět tři velké skvrny a několik menších.


Odpolední pozorování Slunce 
Pozorovat Slunce lze jen přes speciální sluneční filtr nebo jako v našem případě sluneční fólii. 
Jinak hrozí vážné poškození zraku nebo dokonce oslepnutí.






Večerní pozorování Měsíce a oblohy
Pohled na SSV. V levém horním rohu je vidět hvězda Capela ze souhvězdí Vozky.
Pohled na SZ. Při obzoru se jako čárka (vliv dlouhého času) zobrazila Gemma ze souhvězdí Severní koruny.
Pohybující se objekty jsou neostré, statické objekty i při dlouhé expozici zůstávají nerozmazané.
Na hlavu klečící osoby vlevo se promítá Měsíc, jehož paprsky právě prošly dalekohledem.

***

8. 9. 2012

Jaroslav Neureiter


     Dnešním dnem (8. září) má 100. výročí narození můj taťulda. Byl to opravdu výjimečně hodný člověk, měl rád lidi a snažil se jim pomáhat nebo alespoň potěšit je. To, že ráda fotografuji, líbí se mi přírodní vědy, zejména astronomie, a zabývám se opuštěnými psisky, je nakonec taky jeho zásluha. Chodil se mnou na jindřichohradeckou hvězdárnu při všech jejích významných událostech a někdy i jen tak, velmi se spřátelil s panem Schmiedem i rodinou Kozelských. Měl pochopení, když jsem hvězdárenskými věcmi, zejména knihami, v letech snahy hvězdárnu zrušit na celý rok tak trošku zahltila náš byt. Když jsem pracovala na hvězdárnách v Č. Budějovicích a v Brně, každé pondělí mě na cestu vybavil svačinkou, vánočkou, čtvrtkou chleba a jablíčky, abych náhodou u astronomie netrpěla hlady...

      Dala jsem se do přípravy webu s jeho fotografiemi, zatím tam žádná není a web je uzamčený, ale postupně se tam budou objevovat: http://www.jaroslavneureiter-fotogalerie.blogspot.cz/
Jedná se zejména o fotografie krajiny, hradů, obcí, některé dokonce z 2. světové války.

26. 6. 2012

Beky Wilsonwald

Kamarádi,

     kdo z konferencí, pozorování či odjinud pamatujete mojí Bekynku, vzpomeňte na ni. Zemřela po velmi těžké nemoci ve věku skoro 15,5 roku. Takže moji pozemští Canis venatici se smrskli na jednu půlku - pozůstalou Astřičku.


Pro ty z astronomů nepejskařů, kteří netuší, co je "duhový most", je vysvětlení zde: Pověst o Duhovém mostu.

***