Úkazy ve dnech 5. - 11. 11. 2012 (45. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v pětačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ). 

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je těsně po půlnoci 7. listopadu v poslední čtvrti. Svým svitem bude tedy více ovlivňovat oblohu v druhé polovině noci, koncem týdne však bude vycházet až k ránu a úzký srpek již pozorování neovlivní. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno pak nad východním obzorem Venuše. V tomto týdnu budou aktivní Tauridy. Mars je večer nízko nad západním obzorem. Přelety ISS nejsou vidět večer ani ráno.

Měsíc:
     Měsíc je 7. listopadu krátce po půlnoci o půl druhé v poslední čtvrti. 11. a 12. listopadu bude na ranní obloze hezké seskupení Měsíce, Venuše a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny. V první polovině noci tedy Měsíc na obloze viditelnoust slabších objektů rušit nebude.


Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět po západu Slunce nízko nad západním obzorem, planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.

Venuše 
     (-4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Panny. Je nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem čtvrté ráno. 

Mars
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem zapadá z večera kolem 18. hodiny.

Jupiter

     (-2,8 mag) je dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem šesté večer. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem půl druhé ráno. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety: 
  5. 11. v 19 h 20 m SEČ; 
  6. 11. v 5 h 15 m; 
  7. 11. v 1 h 10 m; 
  7. 11. ve 21 h 00 m; 
  8. 11. v 6 h 55 m; 
  9. 11. ve 2 h 45 m; 
  9. 11. ve 22 h 40 m; 
10. 11. v 18 h 30 m; 
11. 11 ve 4 h 24 m;
12. 11. v 00 h 16 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou. 
  6. 11. nastane ve 22 h 34 m konec zákrytu měsíce Europa;
  8. 11. můžeme vidět od 5 h 48 m začátek přechodu měsíce Io; 
  9. 11. můžeme vidět v 5 h 17 m konec zákrytu měsíce Io; 
  9. 11. můžeme vidět od 00 h 14 m do 2 h 24 m přechod měsíce Io; 
10. 11. můžeme vidět ve 23 h 43 m konec zákrytu měsíce Io; 
11. 11  nastane od 4 h 55 m do 6 h 44 m zákryt měsíce Ganymed; 
11. 11. nastane od 18 h 40 m do 20 h 50 m přechod měsíce Io; 
12. 11. nastane od 4 h 27 m do 6 h 47 m přechod měsíce Europa.   

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Vychází kolem třetí hodiny odpolední a zapadá kolem třetí hodiny ranní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), ani většími dalekohledy na ní neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem druhé hodiny odpolední. Vrcholí nad jihem již kolem 18 h 53 m SEČ a zapadá kolem půlnoci.  K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce
     je málo aktivní a velké skvrny již jsou na neviditelné polokouli.    

V tomto týdnu je aktivním meteorický roj severních Taurid. Bývá doprovázen občasným pádem jasného bolidu (velice jasný meteor).   

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu nejsou vidět večer ani ráno.

Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek

Noční obloha s projekcí úplného zatmění Slunce

Výsledek akce:

     takže průšvih na průšvih: tady zataženo, v Austrálii zataženo, přímé přenosy aby špendlíčkem vyhrabával, já chřipku, foťák odmítl fotit (což si rozmyslel až po ukončení akce) a mezi návštěvníky velmi upovídaný soused, který pusu nezavřel a záměrně vyrušoval :-).

     Nicméně viděli jsme jak úplné zatmění Slunce v mracích nad Austrálií, tak mezi mraky nějaké objekty naší aktuální noční oblohy (M31, Plejády, Jupitera s měsíci, Chí a Há Persei). Návštěvníci byli spokojeni s tím, co v rámci možností mohli vidět.

     První kontakt Měsíce se Sluncem se nám nepodařilo najít v žádném přenosu tak, abychom viděli detail. Ale asi po 15 minutách už naběhl přenos od Panasonicu se Sluncem přes celé zorné pole, takže na něm bylo zřetelných i několik skupin slunečních skvrn. Podle pohybu Měsíce i rozložení skvrn ve skupinách jsme mohli demonstrovat, kudy vede sluneční rovník. Ukázali jsme si, ze kterých míst je možné toto zatmění pozorovat, že tedy většina pásu totality vede nad oceánem, zatímco naše přenosy vycházejí z místa poblíž australského Cairns, což není přiliš ideální místo, takže zatmění tam trvá kratší dobu.

     Necelou hodinu jsme tedy v přímém přenosu sledovali částečně mraky, částečně zužující se srpek Slunce, a prokládali si to prohlídkou několika objektů naší oblohy. Nejjasnější z nich byl Jupiter, který prosvítal i přes mraky, a mezi nimi byly zřetelné i jeho čtyři největší měsíce. Orientace na obloze se příliš dělat nedala, protože oblačnost byla povětšinou jen velmi lehce protrhaná, a proto jsme si ze souhvězdí ukázali jen ty nejjasnější hvězdy - Capellu, podobnou Slunci, ze souhvězdí Vozky, Altaira z Orla, Deneb a Albireo z Labutě a Vegu z Lyry. Mezi mraky se na chvíli ukázala i Kuřátka (Plejády) z Býka a v Perseovi Chí a Há, takže jsme měli takovou malou přehlídku otevřených hvězdokup. Nejvzdálenějším objektem, který se na chvíli vyhoupl z mraků, byla Galaxie v Andromedě známá pod číslem M31, která je naší nejbližší galaktickou sousedkou a která je za dobrých podmínek viditelná i bez dalekohledu.

     Před úplnou fází jsme se shlukli kolem projekce a sledovali ji jak přes satelit tak  přes internet - kdyby technika selhala, abychom měli zálohu. Oboje se vydařilo, akorát po intenetu byl přenos chvílemi trošku trhaný, protože bylo připojeno příliš mnoho lidí. Úplná fáze, trvající v Cairns přibližně dvě minuty, však proběhla v pořádku, takže nám kalila radost pouze oblačnost, díky níž nebyla chvílemi vidět celá koróna kolem Slunce. Bylo zřetelně vidět, jak se mezi neprůhlednými mraky, které naštěstí při úplné fázi příliš nerušily, přes Slunce přesouvají řídká průhledná oblaka. Ač při částečné fázi zatmění byla krásně vidět nerovnost okraje měsíčního disku (je nerovná vlivem skutečné nerovnosti měsíční krajiny), při přechodu do úplného zatmění jsme neviděli ani prsten, ani Baileyho perly. Nezahlédly jsme ani červenou chromosféru, střední vrstvu atmosféry Slunce. Vnější atmosférická vrstva - koróna - byla vidět pouze vnitřní, její vnější části vzdálenější od Slunce se nezobrazily. Zato se vcelku dobře ukázaly růžové protuberance těsně při okraji měsíčního disku, které vybíhají ze sluneční fotosféry (spodní, nejjasnější vrstvy atmosféry) až do koróny, zahýbají se podél magnetických siločar a povětšinou zase padají zpět na "povrch" Slunce do fotosféry. Po dvou minutách úplné zatmění skončilo a Měsíc začal postupně sluneční disk odkrývat. Nejpůsobivější a vědecky nejzajímavější část zatmění byla za námi. Pak už se sluneční srpek jen zvětšoval. Po zhruba hodině se Slunce zcela vymanilo ze zákrytu Měsíce.

     Vlastní fotografie nemám vlivem stávkujícího foťáku, takže přihodím od jiných lidí, pokud mi něco pošlou.

     Pro představu přikládám alespoň odkaz na staré fotografie úplného zatmění Slunce pozorovaného u Al-Saloumu v Egyptě 29. 3. 2006: http://astro.sci.muni.cz/fotogalerie/foto.php?sekce=slunce&id=93

     A jedna kradená fotografie z NASA - snímek dne od Stephena Mudgeho. Podařilo se mu zachytit přesně tu chvíli, kdy se kolem temného kotouče Měsíce na jedné straně objeví malinká část fotosféry Slunce a rozlije kolem toho místa svou ostrou zář. Tato pak v kombinaci se slabší korónou, která vykresluje kolem Měsíce světlý kruh, vytvoří dojem diamantového prstenu, podle něhož se také tento jev nazývá.

Původní pozvánka:

Co to znamená?

     Předně se nám blíží zimní období, kdy se na obloze budou rozprostírat nejkrásnější souhvězdí naší oblohy. To znamená, že zkraje noci máme poslední příležitost se ještě krátce pokochat souhvězdími patřícími letní obloze (tj. Lyrou, Labutí, Orlem či Delfínem), která však budou nízko nad obzorem a záhy zapadnou. Nad hlavou nám pak budou defilovat především souhvězdí podzimní oblohy (Pegas, Andromeda, Perseus a další), která jsou poněkud fádnější, ale nabízí nám pěkný pohled například na sousední galaxie. 

     Mléčná dráha bude procházet od východu na západ téměř přes nadhlavník a bude spojovacím prvkem mezi souhvězdími letní a zimní oblohy. Zimní souhvězdí (Býk, Orion, Vozka, Blíženci aj.) budou zkraje pozorování částečně pod obzorem, ale v průběhu času budou stále více vystupovat nad obzor. S koncem pozorování před půlnocí už je budeme moci téměř všechna sledovat nad JV obzorem a pořádně si prohlédnout je i objekty v nich.

     Čas tohoto pozorování nebyl vybrán náhodně, nýbrž se kryje s mimořádně zajímavým astronomickým úkazem - úplným zatměním Slunce. Úplná zatmění Slunce jsou velice vzácné jevy, především proto, že jsou vždy pozorovatelná jen z úzkého "proužku" na povrchu Země. Proto se za jejich pozorováním vyjíždí často i do velmi vzdálených míst od bydliště. Letošní zatmění je videt například z úzké oblasti procházející severní Austrálií a Novým Zélandem, většinou však pás, odkud bychom mohli úplné zatmění sledovat, prochází přes oceán. 

    Vzhledem k těžké dostupnosti tohoto mimořádného úkazu se pokusíme jeho průběh přes internet přenést v přímém přenosu k nám a zároveň se budeme dívat na noční objekty. Takže budeme mít nebývalou možnost pozovádět jak denní tak noční pozorování v téže době. (Pozn.: toto pozorování se samozřejmě nemusí povést například vlivem toho, že bude na internet připojeno tolik lidí, že systém přenosu zhavaruje, nebo v místě, kde bude zatmění snímáno, se zatáhnou mraky, případně kameramana sežere krokodýl!).

     Prohlídka noční oblohy začne už kolem 20:30 hodin středoevropského času, to znamená u nás již po setmění a pro Austrálii v oblasti Cairns asi 14 minut před prvním kontaktem měsíčního a slunečního disku. Vyzkoušíme si svůj postřeh, kdo první zahlédne oblast, kde se Měsíc zdánlivě zakrojí do kotoučku Slunce. Bude to vypadat tak, že se v jedné části okraje slunečního disku objeví černá výduť, která postupně poroste a Slunce tak bude stále více nabývat tvar užšího a užšího srpku. Tato fáze potrvá necelou hodinu. Dobu si můžeme krátit nejen sledováním Slunce a povídáním o tom, jak úplné zatmění vzniká a co je při něm vidět, ale také prohlížením našich souhvězdí a různých objektů na naší obloze očima i dalekohlem. 

     Po půl desáté už bude sluneční kotouček téměř zakryt Měsícem, srpek bude velmi úzký a stále se bude zmenšovat, až přejde do úplného zatmění. Budeme-li mít štěstí, tak při tomto přechodu uvidíme několik zajímavých jevů - nerovnost povrchu Měsíce, záblesky, načervenalou chromosféru (střední atmosfériskou vrstvu Slunce). Následně při úplném zatmění počínajícím zhruba ve 21:38 h pak kolem černého kotoučku Měsíce postřehneme vrchní část atmosféry korónu. Tato fáze potrvá pouhé 2 minuty (přibližně). Pak se Slunce vymaní ze zákrytu Měsícem, který bude na své oběžné dráze kolem Země pokračovat dál a postupně nám sluneční disk zcela odkryje. 

      Nejzajímavější část celého dlouhého pozorování zatmění nastává právě po půl desáté SEČ.

     Po dvouminutové úplné fázi zatmění se opět objeví sluneční srpek, který se bude rozšiřovat až měsíční disk zcela opustí kotouček Slunce. Tato částečná fáze zatmění bude trvat opět necelou hodinu.

     K dispozici budou dalekohledy, projekce, doplňkové obrázky. Je nutné si vzít velmi dobrou teplou a pevnou obuv a hodně teplé oblečení, protože i v létě bývá při pozorováních zima, natož pak v tomto období. Baterkami se nesmí svítit ani na dalekohledy ani na lidi (zejména ne na obličej). Kdo by chtěl fotografovat, tak při pozorování samotném výhradně BEZ BLESKU, pouze ze stativu s dlouhým časem expozice.

Úkazy ve dnech 29. 10. - 4. 11. 2012 (44. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze ve čtyřiačtyřicátém týdnu roku 2012.

Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.

Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).  

 

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je dnes 29. října v úplňku a je vidět prakticky celou noc. Ve čtvrtek bude v souhvězdí Býka a v pátek 2. listopadu bude v blízkosti planety Jupiter. Jupiter na večerní obloze se stává dominantním objektem pro pozorování, na ranní obloze zase Venuše. Mars je večer nízko nad západním obzorem. ISS končí s večerními přelety.

Měsíc:
     Měsíc je dnes 29. října v úplňku. 1. listopadu je Měsíc nejdále od Země - 406 030 km. V tomto týdnu uvidíme Měsíc na obloze téměř celou noc. 2. listopadu bude Měsíc v konjunkci s planetou Jupiter v souhvězdí Býka (Měsíc bude 1,3° jižně). Tento týden nebudou vhodné podmínky pro sledování slabších objektů s ohledem na jas Měsíce.

 

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter, na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět po západu Slunce nízko nad západním obzorem, planeta Uran je na obloze téměř celou noc v souhvězdí Ryb, kromě rána a Neptun je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Vodnáře.

 

Venuše

     (-4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Panny. Je nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem půl čtvrté ráno.

 

Mars

     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem zapadá z večera.

 

Jupiter

    (-2,7 mag) je dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem šesté večer. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem druhé hodiny ranní. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna, které nemá moc temnou barvu, takže někdy může být problém ji odhalit, přechází středem kotoučku planety:

30. 10. v 4 h 30 m SEČ;

31. 10. v 00 h 25 m;

21. 10. ve 20 h 15 m;

  1. 11. v 6 h 10 m;

  2. 11. ve 2 h 00 m;

  2. 11. ve 21 h 50 m;

  4. 11. ve 3 h 39 m

  4. 11. ve 23 h 30 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou. 

30. 10. nastane ve 20 h 17 m konec zákrytu měsíce Europa;

31. 10. můžeme vidět od 6 h 08 m začátek zatmění měsíce Io;

  1. 11. můžeme vidět od 4 h 04 m do 6 h 13 m přechod měsíce Io;

  2. 11. můžeme vidět ve 3 h 33 m koneczákrytu měsíce Io;

  2. 11. můžeme vidět od 22 h 30 m do 00 h 39 m přechod měsíce Io;

  3. 11. nastane od 5 h 35 m začátek zatmění měsíce Europa;

  3. 11. nastane ve 21 h 59 m konec zákrytu měsíce Io;

  3. 11. nastane od 22 h 31 m do 00 h 34 m zatmění měsíce Ganymed

  5. 11. nastane od 2 h 10 m do 4 h 30 m přechodu měsíce Europa.

 

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.

Uran

     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb na hranicích s Velrybou. Uran vychází kolem půl čtvrté hodiny odpolední. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).

Neptun

     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem druhé hodiny odpolední. Vrchojí nad jihem již kolem 19 h 20 m SEČ a zapadá kolem půl jedné v noci. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce

     je pokryto několika skvrnami, ale aktivita Slunce neroste.

 

V tomto týdnu je aktivním meteorický roj Taurid. Bývá doprovázen občasným pádem jasného bolidu (velice jasný meteor).

 

Průlety ISS

     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu budou na večerní obloze pouze do čtvrtka.

Den         Začátek      Směr                          Konec          Směr

29.10.     18h 10m      západ                        19h 15m       jih
30.10.     17h 21m      západ                        17h 26m       jihojihovýchod
01.11.     17h 19m      západojihozápad         17h 23m       jih 

Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek

Úkazy ve dnech 22. - 28. 10. 2012 (43. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v třiačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský letní čas (SELČ). Rozdíl oproti času (SEČ - středoevropský čas) používanému do 25.3.2012 je: SELČ=SEČ + 1 hod
POZOR!!! Letní čas (SELČ) končí v tomto týdnu v neděli 28. října 2012, kdy se hodiny ve 3 h SELČ posunou o jednu hodinu zpět.  

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je dnes 22. října v první čtvrti a je vidět na večerní obloze, zapadá až v druhé polovině noci a koncem týdne až k ránu. Jupiter na večerní obloze se stává dominantním objektem pro pozorování, na ranní obloze je Venuše. Mars je večer nízko nad západním obzorem. 23. října Slunce vstupuje do znamení Štíra. ISS má večerní přelety.

Měsíc:
     Měsíc je dnes 22. října v  první čtvrti a v pondělí 29. října v úplňku. Během týdne se Měsíc přesune pod Pegasův čtverec, rovněž i jeho jas se zvýší a přezáří tak slabší objekty na večerní obloze.

Viditelnost planet:
     Večerní obloze vévodí planeta Jupiter, na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět po západu Slunce nízko nad západním obzorem, planeta Uran je na obloze téměř celou noc v souhvězdí Ryb, kromě rána a Neptun je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Vodnáře.

Venuše 
     (- 4,0 mag) zářící na ranní obloze přejde rozhraním souhvězdí Lva a Panny. Je nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem čtvrté hodiny ranní.

Mars 
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem zapadá z večera.

Jupiter 
     (- 2,7 mag) se stává dominantním pozorovacím objektem téměř po celou noc. Nachází se v souhvězdí Býka a v současné době je jeho poloha mezi dvěma otevřenými hvězdokupami, takže se opět nabízí příležitost pro fotografy. Vychází již kolem osmé večer. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem půl čtvrté hodiny ranní. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna, která nemá moc temnou barvu, takže někdy může být problém ji odhalit, přechází středem kotoučku planety: 
23. 10. v 4 h 45 m SELČ; 
24. 10. v 0 h 35 m SELČ; 
24. 10. ve 20 h 30 m; 
25. 10. v 6 h 25 m; 
26. 10. ve 2 h 15 m; 
26.10. ve 22 h 7 m a 
28. 10. ve 2 h 55 m
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou. 
24. 10. nastane v 5 h 1 4m začátek zatmění měsíce Io; 
24. 10. můžeme vidět od 5 h 37 m do 7 h 39 m  přechod stínu měsíce Ganymed; 
25. 10. můžeme vidět od 3 h 18 m do 5 h 27 m přechod měsíce Io; 
25. 10. můžeme vidět od 23 h 42 m začátek zatmění měsíce Io (konec bude 26. 10 ve 2 h 47 m); 
26. 10. můžeme vidět od 21 h 44 m do 23 h 54 m přechod měsíce Io; 
27. 10. nastane od 4 h 0 m začátek zatmění měsíce Europa; 
27. 10. nastane ve 21 h 13 m konec zákrytu měsíce Io; 
27. 10. nastane ve 21 h 33 m konec zatmění měsíce Ganymed a 
28. 10. nastane ve 23 h 52 m začátek přechodu měsíce Europa.  

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran 
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb na hranicích s Velrybou. Vychází kolem páté hodiny večerní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), ani většími dalekohledy na něm neuvidíme podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun 
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem čtvrté hodiny odpolední. Vrchojí nad jihem již kolem 21 h 0 m SELČ a zapadá kolem druhé hodiny noční. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce 
     je pokryto několika aktivními oblastmi. Na jeho povrchu najdeme řadu skvrn. Možná že se objeví i silnější erupce.  

Na začátku tohoto týdne snad ještě budeme moci vidět pár Orionid, ale již je po maximu. 

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu budou na večerní obloze.

Den         Začátek      Směr                          Konec          Směr

22.10.     19h 29m      západ                        19h 35m       východoseverovýchod
23.10.     20h 16m      západoseverozápad    20h 21m       východ
24.10.     19h 27m      západoseverozápad    19h 33m       východ
25.10.     20h 14m      západoseverozápad    20h 19m       jihovýchod
26.10.     19h 25m      západoseverozápad    19h 32m       východojihovýchod
27.10.     20h 12m      západ                        20h 17m       jihojihovýchod
28.10.     18h 23m      západoseverozápad    18h 29m       jihovýchod
29.10.     19h 10m      západ                        19h 15m       jih 

Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek

Úkazy ve dnech 15. - 21. 10. 2012 (42. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v dvaačtyřicátém týdnu roku 2012.  
Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný. Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský letní čas (SELČ). Rozdíl oproti času (SEČ - středoevropský čas) používanému do 25. 3. 2012 je: SELČ = SEČ + 1 hod. POZOR!!! letní čas (SELČ) končí poslední neděli v říjnu, tedy 28. října 2012.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je dnes 15. října v novu a objeví se znovu na večerní obloze. Jupiter na večerní obloze se stává dominantním objektem pro pozorování, na ranní obloze je Venuše. Také můžeme pozorovat meteorické roje, ISS má večerní přelety.

Měsíc:
     Měsíc je dnes 15. října v  novu a v první čtvrti je v neděli 21. října. Nejblíže k Zemi je Měsíc 17. října - 360 685 km. Od čtvrtka už bude Měsíc dobře viditelný na večerní obloze. 18. října bude Měsíc v konjunkci s Marsem (Měsíc bude 1,1° severně). Tento úkaz bude pozorovatelný večer nízko nad jihozápadním obzorem. 

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter, na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět po západu Slunce nízko nad západním obzorem, planeta Uran je na obloze téměř celou noc, kromě rána a Neptun je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Vodnáře.

Venuše
     (- 4,0 mag) je vidět na ranní obloze a putuje souhvězdím Lva. Je nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem čtvrté hodiny ranní.

Mars 
     (1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem zapadá z večera.

Jupiter
     (- 2,7 mag) se stává dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem osmé večer. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem čtvrté hodiny ranní. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna, které nemá moc temnou barvu, takže někdy může být problém ji odhalit, přechází středem kotoučku planety:
16. 10. v 4 h 00 m SELČ;
16. 10. v 23 h 50 m SELČ;
18. 10. v 5 h 40 m;
19. 10. ve 1 h 30 m;
19. 10. v 21 h 20 m;
21. 10. ve 3 h 10 m a
21. 10. v 23 h 00 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou.
17. 10. nastane v 3 h 19 m až 6 h 33 m zatmění měsíce Io;
18. 10. můžeme vidět od 1 h 31 m do 3 h 40 m  přechod měsíce Io;
18. 10. můžeme vidět od 21 h 48 m do 1 h 00 m zákryt měsíce Io;
20. 10. můžeme vidět od 1 h 25 m do 5 h 48 m zákryt měsíce Europa;
20. 10. nastane v 21 h 30 m konec zákrytu měsíce Ganymed;
21. 10 nastane od 22 h 32 m do 00 h 52 m přechod měsíce Europa.

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb na hranicích s Velrybou. Uran vychází kolem páté hodiny večerní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je patrné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem čtvrté hodiny odpolední. Vrcholí nad jihem již kolem 21 h 30 m SELČ. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce
     je pokryto několika aktivními oblastmi. Blíží se ke středu kotouče, tak případné erupce mohou mít vliv na geomagnetické pole. Polární záře však asi budou vidět jen ve vyšších zeměpisných šířkách. 

     Tento týden můžeme pozorovat aktivitu meteorického roje Taurid a Orionid. Frekvence však nebude nikterak velká. Koncem týdne vzroste aktivita Orionid až na 10 - 20 za hodinu. Tauridy budou mít aktivitu kolem 5 za hodinu. Stojí zato, pokud bude jasno, zaměřit svůj zrak do oblasti souhvězdí Býka a Orionu.

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu budou na večerní obloze.

Den         Začátek      Směr                               Konec          Směr

15.10.     20h 23m      západojihozápad        20h 29m       východ
16.10.     19h 34m      jihozápad                  19h 40m       východoseverovýchod
17.10.     20h 21m      západ                        20h 26m       výchoseverovýchod
18.10.     19h 32m      západojihozápad        19h 38m       východoseverovýchod
19.10.     20h 19m      západ                        20h 24m       východoseverovýchod
20.10.     19h 30m      západ                        19h 36m       východoseverovýchod
21.10.     19h 17m      západoseverozápad     20h 22m       východoseverovýchod
22.10.     19h 28m      západ                        19h 34m       východoseverovýchod

Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek

Úkazy ve dnech 8. - 14. 10. 2012 (41. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v jednačtyřicátém týdnu roku 2012. 

Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský letní čas (SELČ). Rozdíl oproti času (SEČ - středoevropský čas) používanému do 25.3.2012 je: SELČ=SEČ + 1 hod. POZOR!!! Letní čas (SELČ) končí poslední neděli v říjnu, tedy 28. října 2012.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc je dnes 8. října v dopoledních hodinách v poslední čtvrti. Tedy v tomto týdnu bude Měsíc vycházet až v druhé polovině noci. 12. října bude Měsíc nedaleko planety Venuše. Nov nastane v pondělí 15. října. Na ranní obloze Vás bude opět vítat nejjasnější objekt po Měsíci, tj. Venuše. Přelety ISS začínají na večerní obloze.

Měsíc:
     Měsíc je dnes 8. října v  poslední čtvrti. Vzhledem k tomu, že Měsíc vychází v druhé polovině noci, tak v první nebude rušit naše pozorování. 12. října se Měsíc přiblíží k planetě Venuši.

Viditelnost planet:
     planetě Jupiter patří téměř celá noc, Merkur je nepozorovatelný, Venuše je poutavým a nejjasnějším objektem ranní oblohy nad východním obzorem, planeta Uran je na obloze téměř celou noc kromě rána a planeta Neptun je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Vodnáře.

Venuše
     (- 4,1 mag) je vidět na ranní obloze, pohybuje se souhvězdím Lva. Je nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem půl čtvrté ráno.

Jupiter

     (- 2,6 mag) se stává dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem půl deváté večer. K ránu je velmi vysoko nad jihovýchodním obzorem asi 60° nad obzorem. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna, které nemá moc temnou barvu, takže někdy může být problém ji odhalit, přechází středem kotoučku planety: 8. 10. v 23 h 05 m SELČ; 11. 10. v 4 h 55 m; 12. 10. ve 0 h 45 m; 13. 10. v 6 h 30 m a 14. 10. v 2 h 20 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
9. 10. nastane v 5 h 16 m až 7 h 26 m přechod měsíce Io;
9. 10. můžeme vidět ve 23 h 39 m konec přechodu stínu měsíce Ganymed;
10. 10. můžeme vidět ve 23 h 44 m až 1 h 53 m přechod měsíce Io;
11. 10. můžeme vidět v 6 h 56 m začátek přechodu měsíce Europa;
11. 10. nastane v 23 h 12 m konec zákrytu měsíce Io;
12. 10 nastane v 3 h 26 m konec zákrytu měsíce Europa.

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
     (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb na hranicích s Velrybou, jeho poloha je přibližně uprostřed dvou podobně jasných hvězd (5,7 mag a 6,1 mag), při větším zvětšení uvidíme uprostřed mezi hvězdami kotouček namodralého odstínu.  Uran vychází kolem šesté hodiny večerní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun 
      (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem půl páté večer. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce
     nebylo tak aktivní, jak se předpokládalo, skvrn je na povrchu více, ale některé už zapadají za viditelnou část kotouče Slunce.

     Z neděle na pondělí z 14. 10 na 15. 10. by mělo nastat maximum meteorického roje Drakonid, jaké toto maximum bude se uvidí. Loňské maximum bylo výrazné, letošní asi bude chudší, ale možná, že nás překvapí. Stojí zato, pokud bude jasno, zaměřit svůj zrak do oblasti blízké souhvězdí Draka odkud by tato drobná tělíska měla vyletovat.

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu budou na večerní obloze jen nízko nad obzorem.

Den         Začátek      Směr                     Konec          Směr

11.10.     20h 27m      jih                        20h 29m       jihovýchod
12.10.     19h 39m      jihojihovýchod       19h 42m       východojihovýchod
13.10.     20h 25m      jihozápad              20h 29m       východojihovýchod
14.10.     19h 36m      jihojihozápad         19h 42m       východ
15.10.     20h 23m      západojihozápad    20h 28m       východ

Pěkný týden při pozorování a jasnou oblohu
Vám přeje Váš Petr Hájek.

Úkazy ve dnech 1. - 7. 10. 2012 (40. týden)

Vážení kolegové a příznivci astronomie,

      dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze ve čtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
      Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ). Letní čas (SELČ) skončil poslední neděli v říjnu, tedy 28. října 2012.

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

      Měsíc postupně "couvá" z úplňku, který nastal v neděli 30. září, do fáze poslední čtvrti, jež nastane v pondělí 8. října ráno. Měsíc je vidět téměř celou noc. Také planeta Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno nás nad východním obzorem okouzlí Venuše, která nám ve středu 3. října připraví krásné kosmické divadlo. ISS končí své ranní přelety.

Měsíc:
      Luna bude až v pondělí 8. října ráno ve fázi poslední čtvrti. Vzhledem k tomu, že Měsíc vychází večer, tak nám bude zdobit oblohu téměř celou noc. Nebude tedy vhodné období pro sledování slabých objektů na obloze, zvláště v blízkosti Měsíce. V pátek 5. října se Měsíc na své pouti oblohou setká s planetou Jupiter. Dojde ke konjunkci s Jupiterem, Měsíc bude od planety jen 1,6° jižně. Zároveň 5. října bude Měsíc nejdále od Země (v odzemí) ve vzdálenosti 405 128 km.

Viditelnost planet:
      Planetě Jupiter patří téměř celá noc, Merkur je nepozorovatelný a Venuše je poutavým a nejjasnějším objektem ranní oblohy nad východním obzorem. Planety Uran a Neptun jsou na obloze téměř celou noc kromě rána.

Venuše
     ( jasnost - 4,1 mag) je vidět na ranní obloze, pohybuje se souhvězdím Lva. V tomto týdnu se Venuše dostává do těsné blízkosti nejjasnější hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde ve středu 3. října nad ránem. Pokud počasí vyjde, a předpověď je na ráno optimistická, tak uvidíme krásné nebeské divadlo. Je to vhodná příležitost nejen pro vizuální pozorování, ale i o fotografické sledování tohoto úkazu. Venuše bude v konjunkci s hvězdou Regulus před východem Slunce, kdy bude Venuše 0,1° jižně od hvězdy. Venuše vychází kolem třetí hodiny ranní.

Jupiter
     (jasnost - 2,5 mag) se stává dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem deváté hodiny večerní. K ránu je velmi vysoko nad jihovýchodním obzorem ů asi 60°. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek schematicky ukazuje pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.

Uran a Neptun
     jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci. Uran (5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb v těsné blízkosti hvězdy 44 Psc (jasnost také 5,7 mag). Uran vychází kolem šesté hodiny večerní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).

Neptun
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře a vychází kolem páté večer. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce
     bude pravděpodobně zajímavým objektem k pozorování, neboť vykazuje vyšší aktivitu. Moc velkých erupcí zatím nebylo, ale obyvatelé žijící ve vyšších zeměpisných šířkách by na obloze mohli vidět i polární záři.

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu v ranních hodinách končí.

Den            Začátek       Směr                        Konec        Směr

02.10.        06h 14m       jihozápad                  06h 18m     jihovýchod
03.10.        07h 01m       západojihozápad       07h 04m     jih
04.10.        06h 15m       jih                            06h 16m     jihojihovýchod

Pěkný týden při pozorování a jasnou oblohu
Vám přeje Váš Petr Hájek.