Vážení příznivci pozorování,
v těchto dnech na sklonku roku 2012 až do března 2013 budou v
souhvězdí Býka viditelné dvě velké planetky - Ceres a Vesta. Vesta je
dokonce v blízkosti planety Jupiter. Obě planetky jsou již v dosahu
triedrů a menších astronomických dalekohledů. Polohu těchto planetek
zachycuje připojený soubor ZDE, který byl zveřejněn v časopise
Sky&Telescope.
17. 12. 2012
3. 12. 2012
Úkazy ve dnech 3. - 9. 12. 2012 (49. týden)
Vážení kolegové a příznivci astronomie,
dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v devětačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítáni, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).
A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?
Měsíc se blíží do poslední čtvrti, která nastane ve čtvrtek 6. prosince. Jupiter je v opozici se Sluncem (na opačné straně oblohy) a je viditelný celou noc. Ráno můžeme pozorovat Venuši, Saturn a Merkur. Přelety Mezinárodní vesmírné stanice ISS nejsou viditelné.
Měsíc:
Měsíc je ve čtvrtek 6. prosince v poslední čtvrti (v 16 h 32 m SEČ). Je to vhodné období pro pozorování Měsíce, kdy na rozhraní světla a tmy vyniknou útvary na jeho povrchu. Ovšem pro pozorování Měsíce je nejvhodnější druhá polovina noci. V první polovině noci nás Měsíc neruší při pozorování jiných objektů.
Viditelnost planet:
večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Merkur je vidět ráno nízko nad východním obzorem do 20. prosince. Mars je vidět ještě asi dvě hodiny po západu Slunce velice nízko nad západním obzorem. Saturn je na ranní obloze a jeho prstence se stále více rozevírají. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.
Merkur
(- 0,3 mag) se nachází za svítání nad východním obzorem, den za dnem se bude zjasňovat, takže se podmínky pro jeho pozorování zlepší. Merkur vychází kolem půl šesté ráno.
Venuše
(- 4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Vah. V dalekohledu se Venuše jeví jako téměř úplňkový kotouček. Na obloze se nachází v blízkosti Venuše planeta Merkur. Obě tělesa jsou nejjasnějšími ranními objekty, pokud vynecháme Měsíc. O něco výše nad obzorem se v souhvězdí Vah nachází ještě planeta Saturn. Venuše vychází kolem páté ráno.
Mars
(1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem, asi 10° nad obzorem, zapadá z večera lehce před 18. hodinou SEČ.
Jupiter
(- 2,8 mag) je dominantním pozorovacím
objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka.
Vychází již kolem půl čtvrté odpoledne. K
ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem půl dvanácté a
zapadá až před půl osmou ráno. Jupiter je tedy
nejvhodnějším planetárním objektem pro pozorování. Jsou krásně vidět
jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce -
Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky
pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
3. 12. ve 22 h 25 m SEČ;
4. 12. v 18 h 15 m;
5. 12. ve 4 h 10 m;
6. 12. v 0 h 00 m;
6. 12. v 19 h 50 m;
7. 12. v 5 h 45 m;
8. 12. v 1 h 40 m;
8. 12. v 21 h 3 0m;
9. 12. v 17 h 2 0m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
3. 12. nastane od 21 h 11 m do 23 h 22 m zatmění měsíce Io;
4. 12. můžeme vidět od 18 h 17 m do 20 h 26 m přechod měsíce Io;
5. 12. můžeme vidět od 5 h 11 m začátek zákrytu měsíce Europa;
5. 12. můžeme vidět v 17 h 51 m konec zatmění měsíce Io;
6. 12. můžeme vidět od 4 h 24 m začátek přechodu měsíce Ganymed;
7. 12 můžeme vidět od 0 h 16 m do 2 h 37 m přechod měsíce Europa;
8. 12. nastane od 18 h 18 m do 20 h 59 m zákryt měsíce Europa;
9. 12. nastává od 4 h 28 m do 6 h 48 m zákryt měsíce Io;
9. 12. můžeme vidět od 17 h 56 m do 20 h 39 m zákryt měsíce Ganymed.
Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
(5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran vychází kolem jedné hodiny odpolední a zapadá před půl druhou hodinou ranní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je patrné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
(7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. Vrcholí nad jihem již kolem 17 h 04 m SEČ a zapadá po desáté večer. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .
Slunce
zvýšilo v minulém týdnu svoji aktivitu a ukázalo zajímavé oblasti. Slunce vychází až kolem půl osmé ráno a zapadá již kolem čtvrté odpoledne. V případě jasného počasí se pro astronomy otvírají nejdelší noci pro pozorování. Maximum činnosti Slunce se očekává v příštím roce.
Průlety ISS
nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná vůbec, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu nemůžeme pozorovat ráno ani večer.
Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek
dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v devětačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítáni, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).
A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?
Měsíc se blíží do poslední čtvrti, která nastane ve čtvrtek 6. prosince. Jupiter je v opozici se Sluncem (na opačné straně oblohy) a je viditelný celou noc. Ráno můžeme pozorovat Venuši, Saturn a Merkur. Přelety Mezinárodní vesmírné stanice ISS nejsou viditelné.
Měsíc:
Měsíc je ve čtvrtek 6. prosince v poslední čtvrti (v 16 h 32 m SEČ). Je to vhodné období pro pozorování Měsíce, kdy na rozhraní světla a tmy vyniknou útvary na jeho povrchu. Ovšem pro pozorování Měsíce je nejvhodnější druhá polovina noci. V první polovině noci nás Měsíc neruší při pozorování jiných objektů.
Viditelnost planet:
večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Merkur je vidět ráno nízko nad východním obzorem do 20. prosince. Mars je vidět ještě asi dvě hodiny po západu Slunce velice nízko nad západním obzorem. Saturn je na ranní obloze a jeho prstence se stále více rozevírají. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.
Merkur
(- 0,3 mag) se nachází za svítání nad východním obzorem, den za dnem se bude zjasňovat, takže se podmínky pro jeho pozorování zlepší. Merkur vychází kolem půl šesté ráno.
Venuše
(- 4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Vah. V dalekohledu se Venuše jeví jako téměř úplňkový kotouček. Na obloze se nachází v blízkosti Venuše planeta Merkur. Obě tělesa jsou nejjasnějšími ranními objekty, pokud vynecháme Měsíc. O něco výše nad obzorem se v souhvězdí Vah nachází ještě planeta Saturn. Venuše vychází kolem páté ráno.
Mars
(1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem, asi 10° nad obzorem, zapadá z večera lehce před 18. hodinou SEČ.
Jupiter
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
3. 12. ve 22 h 25 m SEČ;
4. 12. v 18 h 15 m;
5. 12. ve 4 h 10 m;
6. 12. v 0 h 00 m;
6. 12. v 19 h 50 m;
7. 12. v 5 h 45 m;
8. 12. v 1 h 40 m;
8. 12. v 21 h 3 0m;
9. 12. v 17 h 2 0m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
3. 12. nastane od 21 h 11 m do 23 h 22 m zatmění měsíce Io;
4. 12. můžeme vidět od 18 h 17 m do 20 h 26 m přechod měsíce Io;
5. 12. můžeme vidět od 5 h 11 m začátek zákrytu měsíce Europa;
5. 12. můžeme vidět v 17 h 51 m konec zatmění měsíce Io;
6. 12. můžeme vidět od 4 h 24 m začátek přechodu měsíce Ganymed;
7. 12 můžeme vidět od 0 h 16 m do 2 h 37 m přechod měsíce Europa;
8. 12. nastane od 18 h 18 m do 20 h 59 m zákryt měsíce Europa;
9. 12. nastává od 4 h 28 m do 6 h 48 m zákryt měsíce Io;
9. 12. můžeme vidět od 17 h 56 m do 20 h 39 m zákryt měsíce Ganymed.
Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
(5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran vychází kolem jedné hodiny odpolední a zapadá před půl druhou hodinou ranní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je patrné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
(7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. Vrcholí nad jihem již kolem 17 h 04 m SEČ a zapadá po desáté večer. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .
Slunce
zvýšilo v minulém týdnu svoji aktivitu a ukázalo zajímavé oblasti. Slunce vychází až kolem půl osmé ráno a zapadá již kolem čtvrté odpoledne. V případě jasného počasí se pro astronomy otvírají nejdelší noci pro pozorování. Maximum činnosti Slunce se očekává v příštím roce.
Průlety ISS
nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná vůbec, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu nemůžeme pozorovat ráno ani večer.
Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek
27. 11. 2012
Úkazy ve dnech 26. 11. - 2. 12. 2012 (48. týden)
Vážení kolegové a příznivci astronomie,
dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v osmačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).
A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?
Měsíc je kolem úplňku, který nastane 28. listopadu. V tento den také nastane velice nevýrazné polostínové zatmění Měsíce. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno pak nad východním obzorem Venuše. Zítra bude v těsné blízkosti planety Saturn, jenž je v tomto týdnu na ranní obloze. Za svítání je nízko nad severovýchodním obzorem planeta Merkur. Ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice ISS pomalu končí.
Měsíc:
Měsíc je 28. listopadu v odpoledních hodinách v úplňku. Kotouček Měsíce bude procházet v tento den zemským polostínem. Je to málo výrazný efekt, kterého si běžným pohledem na Měsíci ani nevšimneme. Ovšem tím, že to víme, tak při pohledu na Měsíc krátce po východu můžeme zjistit, že z jedné strany je trochu tmavší než z druhé. Tento jev postupně vymizí, jak Měsíc z polostínu vyleze. Nebude to však tak výrazný jev jako u zatmění Měsíce, jde přece jen o pouhý polostín. V blízkosti Měsíce v té době bude také planeta Jupiter.
Měsíc 28. listopadu vychází kolem 16 h 05 m a polostínové zatmění končí v 17 h 53 m. Úplněk v tento den nastáví v 15 h 46 m. Dne 28. listopadu je také Měsíc ve 20 h 36 m nejdále od Země - 406 362 km. Dne 29. listopadu se Měsíc dostává do blízkosti planety Jupiter.
Viditelnost planet:
večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět ještě asi dvě hodiny po západu Slunce velice nízko nad západním obzorem. Saturn je v blízkosti Venuše nad východním obzorem. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.
Merkur
(0,6 až - 0,3) se nachází za svítání nad východním obzorem, den za dnem se bude zjasňovat, takže se podmínky pro jeho pozorování zlepší.
Venuše
(- 4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se na pomezí souhvězdí Panny a Vah. 27. listopadu v 6 h 15 m bude planeta Venuše v blízké konjunkci s planetou Saturn. Ve výšce asi 15° nad obzorem v azimutu 128°. Saturn bude výše o půl stupně nad Venuší. O něco níže 5° nad obzorem bude na azimutu 120° vidět planeta Merkur. Celé toto seskupení za příznivých povětrnostních podmínek je krásné pro vizuální pozorování, ale také to láká k pořízení fotografického snímku širokoúhlým objektivem. Pozovování však bude vyžadovat stanoviště, kde je volný ničím nezastavěný východní obzor, neboť úkaz bude probíhat nízko nad obzorem (pouze 15°). Venuše vychází kolem třičtvrtě na pět ráno.
Mars
(1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem, asi 10° nad obzorem, zapadá z večera kolem 18. hodiny.
Jupiter
(- 2,8 mag) je dominantním pozorovacím
objektem téměř celou noc v souhvězdí Býka. Vychází již kolem čtvrté
odpoledne. K ránu je velmi vysoko nad jižním
obzorem, kulminuje kolem půlnoci a zapadá až kolem osmé ráno. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá
skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed.
Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v
tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
26. 11. ve 21 h 40 m SEČ;
27. 11. v 17 h 30 m;
28. 11. v 3 h 25 m;
28. 11. ve 23 h 15 m;
29. 11. v 19 h 05 m;
30. 11. v 5 h 00 m;
1. 12. v 00 h 55 m;
1. 12. ve 20 h 45 m;
2. 12. v 6 h 40 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
26. 11. nastane od 19 h 17 m do 21 h 37 m zatmění měsíce Io;
27. 11. můžeme vidět v 18 h 43 m konec přechodu měsíce Io;
28. 11. můžeme vidět od 2 h 40 m do 5 h 18 m zákryt měsíce Europa;
29. 11. můžeme vidět od 1 h 10 m do 3 h 02 m přechod měsíce Ganymed;
1. 12. můžeme vidět od 5 h 25 m začátek přechodu měsíce Io;
1. 12. můžeme vidět v 18 h 25 m konec zákrytu měsíce Europa;
2. 12. nastane od 2 h 43 m do 4 h 54 m zákryt měsíce Io;
2. 12. můžeme vidět od 23 h 51 m do 2 h 01 m přechod měsíce Io.
Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
(5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran vychází kolem půl druhé hodiny odpolední a zapadá zhruba 10 minut před druhou hodinou ranní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
(7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. Vrcholí nad jihem již kolem 17 h 30 m SEČ a zapadá kolem půl jedenácté v noci. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .
Slunce
zvýšilo v minulém týdnu zvýšilo svoji aktivitu. Na povrchu je řada aktivních oblastí takže se dá očekávat, že aktivita i erupční činnost v tomto týdnu bude pokračovat. Maximum činnosti Slunce se očekává v příštím roce.
Zajímavé seskutení 28. 11. 2012
můžeme pozorovat kolem osmé hodiny večerní nad východním obzorem ve výšce asi 40° nad obzorem. Toto seskupení budou tvořit Měsíc v úplňku, planeta Jupiter, otevřená hvězdokupa Plejády a Hyjády. Všichni již tuší, že vše se odehrává v souhvězdí Býka. Pokud nám bude počasí přát, tak to bude zajímavé kosmické divadlo nejen pro vizuální pozorování, ale i příležitost pro fotografy s širokoúhlým objektivem.
Průlety ISS
nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu v ranních hodinách končí.
Datum Začátek Směr Konec Směr
26.11. 06h 17m západ 06h 22m jihovýchod
27.11. 05h 29m západ 05h 33m východojihovýchod
28.11. 06h 14m západ 06h 18m jihojihovýchod
29.11 05h 26m jihojihozápad 05h 29m jihovýchod
30.11. 06h 10m západojihozápad 06h 13m jihojihozápad
Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek
dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v osmačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítání, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).
A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?
Měsíc je kolem úplňku, který nastane 28. listopadu. V tento den také nastane velice nevýrazné polostínové zatmění Měsíce. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno pak nad východním obzorem Venuše. Zítra bude v těsné blízkosti planety Saturn, jenž je v tomto týdnu na ranní obloze. Za svítání je nízko nad severovýchodním obzorem planeta Merkur. Ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice ISS pomalu končí.
Měsíc:
Měsíc je 28. listopadu v odpoledních hodinách v úplňku. Kotouček Měsíce bude procházet v tento den zemským polostínem. Je to málo výrazný efekt, kterého si běžným pohledem na Měsíci ani nevšimneme. Ovšem tím, že to víme, tak při pohledu na Měsíc krátce po východu můžeme zjistit, že z jedné strany je trochu tmavší než z druhé. Tento jev postupně vymizí, jak Měsíc z polostínu vyleze. Nebude to však tak výrazný jev jako u zatmění Měsíce, jde přece jen o pouhý polostín. V blízkosti Měsíce v té době bude také planeta Jupiter.
Měsíc 28. listopadu vychází kolem 16 h 05 m a polostínové zatmění končí v 17 h 53 m. Úplněk v tento den nastáví v 15 h 46 m. Dne 28. listopadu je také Měsíc ve 20 h 36 m nejdále od Země - 406 362 km. Dne 29. listopadu se Měsíc dostává do blízkosti planety Jupiter.
Viditelnost planet:
večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět ještě asi dvě hodiny po západu Slunce velice nízko nad západním obzorem. Saturn je v blízkosti Venuše nad východním obzorem. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.
Merkur
(0,6 až - 0,3) se nachází za svítání nad východním obzorem, den za dnem se bude zjasňovat, takže se podmínky pro jeho pozorování zlepší.
Venuše
(- 4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se na pomezí souhvězdí Panny a Vah. 27. listopadu v 6 h 15 m bude planeta Venuše v blízké konjunkci s planetou Saturn. Ve výšce asi 15° nad obzorem v azimutu 128°. Saturn bude výše o půl stupně nad Venuší. O něco níže 5° nad obzorem bude na azimutu 120° vidět planeta Merkur. Celé toto seskupení za příznivých povětrnostních podmínek je krásné pro vizuální pozorování, ale také to láká k pořízení fotografického snímku širokoúhlým objektivem. Pozovování však bude vyžadovat stanoviště, kde je volný ničím nezastavěný východní obzor, neboť úkaz bude probíhat nízko nad obzorem (pouze 15°). Venuše vychází kolem třičtvrtě na pět ráno.
Mars
(1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem, asi 10° nad obzorem, zapadá z večera kolem 18. hodiny.
Jupiter
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
26. 11. ve 21 h 40 m SEČ;
27. 11. v 17 h 30 m;
28. 11. v 3 h 25 m;
28. 11. ve 23 h 15 m;
29. 11. v 19 h 05 m;
30. 11. v 5 h 00 m;
1. 12. v 00 h 55 m;
1. 12. ve 20 h 45 m;
2. 12. v 6 h 40 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
26. 11. nastane od 19 h 17 m do 21 h 37 m zatmění měsíce Io;
27. 11. můžeme vidět v 18 h 43 m konec přechodu měsíce Io;
28. 11. můžeme vidět od 2 h 40 m do 5 h 18 m zákryt měsíce Europa;
29. 11. můžeme vidět od 1 h 10 m do 3 h 02 m přechod měsíce Ganymed;
1. 12. můžeme vidět od 5 h 25 m začátek přechodu měsíce Io;
1. 12. můžeme vidět v 18 h 25 m konec zákrytu měsíce Europa;
2. 12. nastane od 2 h 43 m do 4 h 54 m zákryt měsíce Io;
2. 12. můžeme vidět od 23 h 51 m do 2 h 01 m přechod měsíce Io.
Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
(5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran vychází kolem půl druhé hodiny odpolední a zapadá zhruba 10 minut před druhou hodinou ranní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
(7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. Vrcholí nad jihem již kolem 17 h 30 m SEČ a zapadá kolem půl jedenácté v noci. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .
Slunce
zvýšilo v minulém týdnu zvýšilo svoji aktivitu. Na povrchu je řada aktivních oblastí takže se dá očekávat, že aktivita i erupční činnost v tomto týdnu bude pokračovat. Maximum činnosti Slunce se očekává v příštím roce.
Zajímavé seskutení 28. 11. 2012
můžeme pozorovat kolem osmé hodiny večerní nad východním obzorem ve výšce asi 40° nad obzorem. Toto seskupení budou tvořit Měsíc v úplňku, planeta Jupiter, otevřená hvězdokupa Plejády a Hyjády. Všichni již tuší, že vše se odehrává v souhvězdí Býka. Pokud nám bude počasí přát, tak to bude zajímavé kosmické divadlo nejen pro vizuální pozorování, ale i příležitost pro fotografy s širokoúhlým objektivem.
 | |
| Seskupení ukazuje přiložený obrázek z programu Stellarium | . |
Průlety ISS
nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak i lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS v tomto týdnu v ranních hodinách končí.
Datum Začátek Směr Konec Směr
26.11. 06h 17m západ 06h 22m jihovýchod
27.11. 05h 29m západ 05h 33m východojihovýchod
28.11. 06h 14m západ 06h 18m jihojihovýchod
29.11 05h 26m jihojihozápad 05h 29m jihovýchod
30.11. 06h 10m západojihozápad 06h 13m jihojihozápad
Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování
Vám přeje Petr Hájek
21. 11. 2012
Meteorický roj Geminidy 14. 12. 2012
Geminidy jsou meteorickým rojem, který má maximum své aktivity ve dnech 13. až 14. prosince. Pozorovat je můžeme většinou už od 7. prosince a jejich aktivita končí 17. prosince. Letošní maximální frekvence, která nastane v noci z 13. na 14. 12. bude čítat až 120 meteorů za hodinu. Podmínky pro pozorování budou letos velmi dobré, protože maximum nastane kolem 1. hodiny ranní 14. 12., radiant roje bude vysoko nad jihem a Měsíc nebude rušit. Radiant roje je místo na obloze, ze kterého jednotlivé meteory zdánlivě vyletují tak, jak ukazuje obrázek. Radiant tohoto roje se nachází v souhvězdí Blíženců - latinsky Gemini (na obrázku označen červenou hvězdičkou) a od něho pak dostal roj svůj název.
Jev, který nazýváme meteor, nastává shořením drobné prachové částice v atmosféře Země. Rychlost meteorů se liší kus od kusu, co se týče konkrétně Geminid, pak rychlost jednotlivých částic bude kolem 36 km/s, což je bráno za pomalé meteory. Některé meteory se vyskytujích ve skupinách - tzv. rojích. Tyto mají společný původ zpravidla v dnes již známých kometách. O Geminidách se toto říci nedá. Jejich mateřským tělesem se jeví být planetka 3200 Phaethon; planetka, která se drolí. Je ovšem možné, že se v jejím případě nejedná o typickou planetku, ale o vyhaslé jádro komety. Nevíme přesně. Každopádně na kráse úkazu samotného to nic neubírá.
 | |
| Geminidy z roku 2007, autor Erno Berko. Převzato ze Snímku dne ze stránek NASA. |
Pro lepší orientaci při pozorování Geminid přikládám mapky, kde je zakreslený jejich radiant. Jsou tam i souhvězdí a názvy nejjasnějších hvězd, podle nichž se lze na obloze zorientovat. Jména hvězd jsou vždy vlevo od hvězd samých a zanesena je i poloha druhé nejjasnější planety naší oblohy Jupitera. Jak vidno z fotografie výše, zírat přímo do radiantu roje není to nejlepší. Tam naopak téměř žádné meteory neuvidíme. Lepší je se dívat kousek bokem, doporučuji ve směru, kde je nejtemnější obloha bez rušivého světelného znečištění.
Pokud se pozorování z 13. na 14. 12. z nějakého důvodu nevydaří, je možné se dívat ještě další den. I v noci z pátka na sobotu budou Geminidy pozorovatelné v poměrně hojném počtu. Potom bude jejich frekvence rapidně klesat.
***
19. 11. 2012
Úkazy ve dnech 19. - 25. 11. 2012 (47. týden)
Vážení kolegové a příznivci astronomie,
dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v sedmačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítáni, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).
A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?
Měsíc je na počátku týdne kolem první čtvrti, která nastane 20. listopadu. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno pak nad východním obzorem Venuše. Ráno se také vyhoupne nad obzor planeta Saturn, která bude nízko nad jihovýchodním obzorem. Přelety ISS jsou vidět ideálně ráno.
Měsíc:
Měsíc je 20. listopadu v první čtvrti. Začátek tohoto týdne je tedy vhodné období pro pozorování Měsíce, kdy velmi vyniknou útvary na rozhraní denní a noční strany (terminátoru). Zde se projeví plasticita kráterů a objevíme zajímavé detaily. Je dobré si vzít mapu Měsíce a pokusit se ztotožnit útvary na Měsíci. Měsíc bude 20. listopadu procházet asi 5° nad planetou Neptun, a 22. a 23. listopadu projde Měsíc nad planetou Uran.
Viditelnost planet:
večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět ještě asi dvě hodiny po západu Slunce velice nízko nad západním obzorem, Saturn vychází asi půl hodiny před východem Slunce, takže je obtížně pozorovatelný nízko nad jihovýchodním obzorem, planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.
Venuše
(- 4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Panny. Vzdaluje se od jasné hvězdy Spiky a chystá se na blízké setkání se Saturnem v následujícím týdnu. Je stále nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem půl paté ráno.
Mars
(1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem asi 10° nad obzorem, zapadá z večera.
Jupiter
(- 2,8 mag) je dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc. Najdeme ho v souhvězdí Býka. Vychází již kolem páté večer. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem půl jedné v noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
19. 11. v 20 h 50 m SEČ;
20. 11. v 6 h 45 m;
21. 11. v 2 h 40 m;
21. 11. ve 22 h 30 m;
22. 11. ve 18 h 20 m;
23. 11. ve 4 h 15 m;
24. 11. v 00 h 10 m;
24. 11. ve 20 h 00 m;
25. 11. v 5 h 55 m;
26. 11. v 1 h 45 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
19. 11. nastane od 17 h 22 m do 19 h 53 m zatmění měsíce Io;
21. 11. můžeme vidět od 00 h 04 m do 3 h 04 m zatmění měsíce Europa;
21. 11. můžeme vidět od 21 h 56 m do 23 h 46 m přechod měsíce Ganymed;
22. 11. můžeme vidět od 19 h 49 m do 22 h 09 m přechod měsíce Europa;
24. 11. můžeme vidět od 3 h 42 m do 5 h 51 m přechod měsíce Io;
25. 11 nastane od 00 h 48 m do 3 h 11 m zákryt měsíce Io;
25. 11. nastane od 22 h 08 m do 00 h 17 m přechod měsíce Io.
Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
(5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran vychází kolem druhé hodiny odpolední a zapadá kolem druhé hodiny ranní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme žádné podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zbarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
(7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. Vrcholí nad jihem již kolem 17 h 58 m SEČ a zapadá kolem jedenácté v noci. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .
Slunce
zvýšilo na konci minulého týdne aktivitu. Dá se tedy očekávat aktivita i v tomto týdnu. Maximum činnosti Slunce se však očekáváme v příštím roce.
Meteorické roje:
v tomto týdnu možná ještě uvidíme nějakou Leonidu nabo Tauridu. Také by se měly objevit Andromedidy. S rychlostí kolem 19 km/s patří mezi nejpomalejší meteory. Jsou to tělíska ze zaniklé Bielovy komety, která v druhé polovině 19. stol. produkovala meteorické deště.
Průlety ISS
nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná vůbec, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS jsou v tomto týdnu vidět ráno.
Datum Začátek Směr Konec Směr
19.11. 05h 40m západ 05h 45m východoseverovýchod
20.11. 06h 26m západoseverozápad 06h 32m východ
21.11. 05h 38m západoseverozápad 05h 42m východoseverovýchod
22.11 06h 23m západoseverozápad 06h 29m východ
23.11. 05h 35m západoseverozápad 05h 39m východo
24.11. 06h 20m západoseverozápad 06h 26m východojihovýchod
25.11. 05h 32m západoseverozápad 05h 36m východojihovýchod
26.11. 06h 17m západ 06h 23m jihovýchod
Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování Vám přeje
Petr Hájek
dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze v sedmačtyřicátém týdnu roku 2012. Případní další zájemci o informace, co se děje na obloze, jsou vítáni, pouze pošlete jejich emailové adresy. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).
A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?
Měsíc je na počátku týdne kolem první čtvrti, která nastane 20. listopadu. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno pak nad východním obzorem Venuše. Ráno se také vyhoupne nad obzor planeta Saturn, která bude nízko nad jihovýchodním obzorem. Přelety ISS jsou vidět ideálně ráno.
Měsíc:
Měsíc je 20. listopadu v první čtvrti. Začátek tohoto týdne je tedy vhodné období pro pozorování Měsíce, kdy velmi vyniknou útvary na rozhraní denní a noční strany (terminátoru). Zde se projeví plasticita kráterů a objevíme zajímavé detaily. Je dobré si vzít mapu Měsíce a pokusit se ztotožnit útvary na Měsíci. Měsíc bude 20. listopadu procházet asi 5° nad planetou Neptun, a 22. a 23. listopadu projde Měsíc nad planetou Uran.
Viditelnost planet:
večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět celou noc), na ranní obloze nad východním obzorem je dominantní Venuše, Mars je vidět ještě asi dvě hodiny po západu Slunce velice nízko nad západním obzorem, Saturn vychází asi půl hodiny před východem Slunce, takže je obtížně pozorovatelný nízko nad jihovýchodním obzorem, planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze v souhvězdí Vodnáře.
Venuše
(- 4,0 mag) je vidět na ranní obloze, nachází se v souhvězdí Panny. Vzdaluje se od jasné hvězdy Spiky a chystá se na blízké setkání se Saturnem v následujícím týdnu. Je stále nejvýraznějším objektem ranního nebe nad východním obzorem. Venuše vychází kolem půl paté ráno.
Mars
(1,2 mag) je vidět nízko nad jihozápadním obzorem asi 10° nad obzorem, zapadá z večera.
Jupiter
(- 2,8 mag) je dominantním pozorovacím objektem téměř celou noc. Najdeme ho v souhvězdí Býka. Vychází již kolem páté večer. K ránu je velmi vysoko nad jižním obzorem, kulminuje kolem půl jedné v noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
19. 11. v 20 h 50 m SEČ;
20. 11. v 6 h 45 m;
21. 11. v 2 h 40 m;
21. 11. ve 22 h 30 m;
22. 11. ve 18 h 20 m;
23. 11. ve 4 h 15 m;
24. 11. v 00 h 10 m;
24. 11. ve 20 h 00 m;
25. 11. v 5 h 55 m;
26. 11. v 1 h 45 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
19. 11. nastane od 17 h 22 m do 19 h 53 m zatmění měsíce Io;
21. 11. můžeme vidět od 00 h 04 m do 3 h 04 m zatmění měsíce Europa;
21. 11. můžeme vidět od 21 h 56 m do 23 h 46 m přechod měsíce Ganymed;
22. 11. můžeme vidět od 19 h 49 m do 22 h 09 m přechod měsíce Europa;
24. 11. můžeme vidět od 3 h 42 m do 5 h 51 m přechod měsíce Io;
25. 11 nastane od 00 h 48 m do 3 h 11 m zákryt měsíce Io;
25. 11. nastane od 22 h 08 m do 00 h 17 m přechod měsíce Io.
Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už v první polovině noci.
Uran
(5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran vychází kolem druhé hodiny odpolední a zapadá kolem druhé hodiny ranní. Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme žádné podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zbarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
(7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. Vrcholí nad jihem již kolem 17 h 58 m SEČ a zapadá kolem jedenácté v noci. K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .
Slunce
zvýšilo na konci minulého týdne aktivitu. Dá se tedy očekávat aktivita i v tomto týdnu. Maximum činnosti Slunce se však očekáváme v příštím roce.
Meteorické roje:
v tomto týdnu možná ještě uvidíme nějakou Leonidu nabo Tauridu. Také by se měly objevit Andromedidy. S rychlostí kolem 19 km/s patří mezi nejpomalejší meteory. Jsou to tělíska ze zaniklé Bielovy komety, která v druhé polovině 19. stol. produkovala meteorické deště.
Průlety ISS
nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná vůbec, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS jsou v tomto týdnu vidět ráno.
Datum Začátek Směr Konec Směr
19.11. 05h 40m západ 05h 45m východoseverovýchod
20.11. 06h 26m západoseverozápad 06h 32m východ
21.11. 05h 38m západoseverozápad 05h 42m východoseverovýchod
22.11 06h 23m západoseverozápad 06h 29m východ
23.11. 05h 35m západoseverozápad 05h 39m východo
24.11. 06h 20m západoseverozápad 06h 26m východojihovýchod
25.11. 05h 32m západoseverozápad 05h 36m východojihovýchod
26.11. 06h 17m západ 06h 23m jihovýchod
Pěkný týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování Vám přeje
Petr Hájek
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)